Mao Ce Tung

Politolog Oskar Krejčí se ve své glose zamýšlí nad rolí tradice v politice a nad budoucí orientací čínské zahraniční politiky. Pokud jsou dějiny učebnicí politiky, potom

„Jako buddhisté věříme v pomíjivost. Dokonce i západní psychologie říká, že změna je jediná konstanta. Uvidíme, jak dlouho dokáže komunismus přežít,“ říká Penpa Cchering.

Až zemře současný dalajláma, mohou se objevit dva soupeřící nástupci. Jeden uznaný Tibeťany, druhý Pekingem. „Byl by to problém na celý život,“ říká pro Seznam Zprávy sikjong Penpa Tsering, prezident země, do které nesmí vstoupit.

Personální čistky za Si Ťin-pchinga už dávno nezasahují jen jeho politické soupeře. Odstranil i lidi, které sám vytáhl nahoru, a ty, kteří ho měli nahradit, předbíhá „generace technokratů“.

ESEJ / Novinář, spisovatel a geopolitický analytik Robert Kaplan je pesimista a realista, a to je dobře. Je to znát i z jeho knihy Pustá země, jejíž český překlad vyšel v loňském roce. Hned na úvod cituje pasáž z díla Smysl pesimismu Rogera Scrutona…

Přišli na zasedání politbyra v Pekingu, o němž se domnívali, že bude jen formalitou. Právě před padesáti lety je odvezli v poutech.

Vůdce Mao Ce-tung odsud řídil revoluci, prezident Si Ťin-pching zde zase jako dítě prošel drsnou převýchovou. Čínské jeskyně jao-tung nejsou jen memento z historie lidové architektury, ale také žhavý trend a vzor moderního udržitelného bydlení.

Postkomunistická Die Linke (Levice) sílí a možná dokáže, podobně jako AfD, vyhrát zemské volby. Ožívá v ní přitom třídní nenávist i antisemitismus.

Před šedesáti lety se v Číně otevřely dveře do desetiletí, v němž se udání stalo občanskou ctností, děti soudily své učitele, studenti bili profesory, rodinný původ mohl znamenat rozsudek a několik vět z rudé knížky mělo větší cenu než lidský život.

Dne 9. září uplyne padesát let od chvíle, kdy v Pekingu vydechla naposledy jedna z nejtemnějších postav moderních dějin – komunistický diktátor Mao Ce-tung. Půl století je dostatečně dlouhá doba na to, aby historická paměť vybledla. O to důležitější…