Radiožurnál

Ukrajině se podle vrchního velitele armády generála Oleksandra Syrského daří získávat zpět území a způsobovat Rusům rekordní ztráty, zejména zásluhou dronů. „Rusové se budou dál tlačit dopředu, ale Ukrajincům se podařilo vytvořit zónu smrti, přes kterou bude velmi složité projít,“ předpokládá v Interview Plus analytik Adam Sybera z ukrajinského deníku Kyiv Independent.

Americký prezident Donald Trump v týdnu pohrozil Íránu zničením civilizace. „Je špatně, že americký prezident takto přikládá polínka pod oheň,“ říká expert na bezpečnost a mezinárodní vztahy z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza. V pořadu Co se děje se světem mluvil i o roli Ruska a Číny v blízkovýchodním konfliktu, izraelských útocích na Libanon i možné náhradě za Hormuzský průliv.

Královská galerie Buckinghamského paláce v pátek zahájila výstavu zachycující život zesnulé královny Alžběty II. prostřednictvím jejího stylu a oblečení. Mezi přibližně 300 kusy vystavených předmětů jsou Alžbětiny šaty, doplňky či návrhy oblečení, nechybí ani pláštěnka, kterou se chránila před proslulým britským proměnlivým počasím, píše agentura AP. Británie se připravuje na oslavy stého výročí narození královny, které připadá na 21. dubna.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu představil v Bílém domě podle deníku The New York Times (NYT) sebevědomou vizi konce islámské republiky v Íránu. Americký prezident Donald Trump v návrhu rychle našel zalíbení. Trumpovo okolí, včetně viceprezidenta JD Vance, se ale mělo podle NYT k úderu na Írán stavět spíš odmítavě.

Maďarsko jde k volbám, které můžou rozhodnout o konci šestnáctileté vlády Viktora Orbána. Jenže klíč k výsledku neleží jen v náladě voličů, ale i v samotném volebním systému. Ten totiž může výrazně zvýhodnit nejsilnější stranu. A právě způsob, jakým se hlasy mění na křesla v parlamentu, může výrazně zamíchat výsledkem.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že se brzy uskuteční třístranná schůzka ohledně ukončení války. Její formát je ale zatím podle něj nejasný. Šéf prezidentské kanceláře a bývalý šéf vojenské rozvědky Kyrylo Budanov mezitím zmínil, že ukrajinské útoky na ruské ropné terminály budou mít vliv na vyjednávání s Moskvou. Informovala o tom ukrajinská agentura Ukrinform.

Pokud Írán účtuje poplatky tankerům proplouvajícím Hormuzským průlivem, měl by s tím přestat, uvedl v noci na pátek americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. V médiích se objevily zprávy, že by Teherán mohl chtít mýtné od proplouvajících lodí, poznamenala v této souvislosti agentura Reuters a dodala, že západní představitelé takovou možnost odmítají.

Už za dva dny půjdou Maďaři k volebním urnám, a určí tak směřování země v příštích čtyřech letech. Nedělní hlasování rozhodne, zda v čele země zůstane Viktor Orbán se stranou Fidesz, nebo ho po 16 letech vystřídá Péter Magyar, který se stranou Tisza vede ve volebních průzkumech. „Magyar dává najevo, že Maďarsko patří na Západ, krizi současného režimu ale přinesla ekonomická stagnace,“ říká pro iROZHLAS.cz politolog Szilárd János Tóth.

Izraelské útoky na Libanon porušují dohodu o příměří mezi Spojenými státy Izraelem a Íránem, řekl íránský prezident Masoud Pezeškiján, s tím, že dohoda o příměří se vztahuje i na Libanon. Izrael ale tvrdí, že se dohoda nevztahuje na jeho boj s libanonským proíránským hnutím Hizballáh, a i dnes z obou stran hranice létaly rakety. Situaci pro Radiožurnál rozebírá Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy.

Co ropný šok, který spustily americko-izraelská operace proti Íránu, odhalil o globální ekonomice a energetické bezpečnosti? Pomůže tuzemskému trhu zastropování cen benzínu? A oživí krize zájem o obnovitelné zdroje elektřiny? Na to v pořadu Jak to vidí… odpovídá Jiří Gavor, výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií, konzultant a spoluzakladatel společnosti ENA a předseda obchodní sekce Svazu energetiky České republiky.