Radiožurnál

Tisíce lidí se v sobotu sešly v hlavním městě Grónska, aby tam protestovaly proti plánům amerického prezidenta Donalda Trumpa na připojení tohoto dánského autonomního území ke Spojeným státům. Mezi demonstranty byl i místní premiér Jens-Frederik Nielsen. Ze stejného důvodů se konaly demonstrace i v řadě dánských měst, včetně hlavního města Kodaně, kterých se rovněž účastnily tisíce lidí, uvedly agentury AFP a Bloomberg.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 1. února zavede kvůli Grónsku desetiprocentní clo na zboží z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Británie, Nizozemska a z Finska. Clo bude podle něj v platnosti, dokud se Spojeným státům nepodaří uzavřít dohodu o koupi tohoto arktického ostrova.

Současné nepokoje v Íránu, které začaly koncem loňska jako protesty proti ekonomickým problémům, pravděpodobně nepovedou k zásadní změně zahraničněpolitického kurzu země, shodují se odborníci. Zamíchat kartami by podle nich mohl případný zásah ze strany Spojených států, následující vývoj by byl ale nevyzpytatelný.

Ruská společnost může z vnějšího pohledu působit jednotně, jako kdyby všichni podporovali prezidenta Vladimira Putina a jeho invazi na Ukrajinu. Rezistence ale navzdory represím v zemi zůstala, lidé jen protestují jinak. „Jsou tam tiché protesty. Například přejmenování své wifi na ‚Ne válce.‘ Někteří zase nosí náušnice s ukrajinskými symboly,“ říká Maria Němová z organizace Memorial pro iROZHLAS.cz v rámci 3. dílu seriálu Kde je ruská opozice?

Bílý dům v pátek večer oznámil složení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasednou americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stane bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.

Prezident Petr Pavel je potřetí na návštěvě Ukrajiny. Do země přitom přijíždí v době, kdy americký prezident označil Ukrajinu za překážku v mírových jednáních. „Trump by konflikt nejradši ukončil ve prospěch Ruska. Snaha zachovat si tvář je tou nejlepší nadějí, která Ukrajině zbývá,“ říká pro Český rozhlas Plus Filip Scherf, zahraničněpolitický a bezpečnostní analytik z univerzity ve skotském St. Andrews.

Americký prezident Donald Trump v pátek na své sociální síti Truth Social poděkoval íránskému režimu za to, že nevykonal žádnou z více než 800 plánovaných poprav. Novinářům v Bílém domě zároveň podle agentury AP řekl, že právě zrušení poprav mělo vliv na jeho rozhodnutí ustoupit od provedení vojenského úderu na Írán, kterým v minulých dnech vyhrožoval. Trump nicméně nezmínil, odkud informace o plánovaných popravách a jejich počtu pochází.

Rusko připravuje další rozsáhlý útok na Ukrajinu. V pátek to ve večerním projevu prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který zároveň vyzval spojence, aby uspíšili dodávky systémů protivzdušné obrany. Ukrajina čelí ruské invazi od února 2022, Rusko pravidelně útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.