Markéta Hendrychová

V tomto podcastu se ponoříme do témat jako jsou rozdíly mezi konvenční rekultivací a ekologickou obnovou, praxi rekultivace v ČR a Evropě, význam přirozené obnovy krajiny, sukcese, a osobní zkušenosti našich hostů s těmito procesy. Posluchači i...

ČR - Nový Energetický podcast představí téma rekultivace a ekologické obnovy s odborníky Ing. Markétou Hendrychovou z Fakulty Životního prostředí, ČZU, která se podílí na konceptech rozvoje těžbou postižených území v Regionální rozvojové agentuře, a…

Zpopularizovat a otevřít zrekultivované území Radovesické výsypky u Bíliny turistům i místním je jedním cílů krajského projektu #kraj pro život. Jeho součástí jsou proto i akce pro veřejnost. Červnové nedělní ráno mohli zájemci strávit pozorováním p…

Most – Jak vypadá přírodě blízká obnova krajiny po těžbě? Lidé mohou v mosteckém obchodním domě Central Most sledovat do 30. června výstavu leteckých fotografií přeměny krajiny uhelných regionů v Německu, Polsku a Česku. Na výstavě se lidé dozví víc…

Most – Jak vypadá přírodě blízká obnova krajiny po těžbě? Lidé mohou v mosteckém obchodním domě Central Most sledovat do 30. června výstavu leteckých fotografií přeměny krajiny uhelných regionů v Německu, Polsku a Česku. Na výstavě se lidé dozví víc…

Blížíme se k době, kdy bude postupně ukončována povrchová těžba hnědého uhlí v severních Čechách. Čeká nás rekultivace rozsáhlých území. V rekultivační praxi stále převládají technické přístupy, kde člověk modeluje a upravuje terén tak, že výsledkem…

Mostecko – Velká část krajiny severozápadních Čech, tak jak ji známe dnes, vznikla díky Stanislavu Štýsovi. Jde o odborníka na rekultivace a zakladatele české rekultivační školy. Při své práci si zakládal na několika druzích rekultivací, dával ale t…

Most - Na rekultivacích lomu ČSA na Mostecku vznikají biotopy, které jsou domovem pro celou řadu hmyzu, obojživelníků i ptáků. V horkých letních dnech, které panují právě nyní, jsou nejdůležitější malá nebeská jezírka. Pro vznik takových biotopů vyu…

Na území ČR se nachází přes 400 kilometrů čtverečních území, která bylo zasaženo těžbou surovin. Jde například o pískovny, opuštěná pole, lesy zasažené kalamitami nebo lomy po hornické činnosti. Vyplývá to z analýzy projektu Evropa v datech. Podle n…

Obnovu krajiny po těžbě nerostných surovin si v Česku žádá území větší než 400 km2. Ne vždy je ale třeba využívat technicky náročnou rekultivaci. Příroda si v řadě případů dokáže poradit sama přirozenou obnovou – sukcesí.

Obnovu krajiny po těžbě nerostných surovin si v Česku žádá území větší než 400 kilometrů čtverečních, což je v přepočtu asi 58 000 fotbalových hřišť. Do roku 2030 má Česká republika dohnat 8 procentní deficit chráněných území a splnit tak cíle EU st…

Obnovu krajiny po těžbě nerostných surovin si v Česku žádá území větší než 400 km2. Ne vždy je ale třeba využívat technicky náročnou rekultivaci. Příroda si v řadě případů dokáže poradit sama přirozenou obnovou - sukcesí. Největší potenciál jí nabíz…