Miroslava Dvořáková

Zatímco tropické lesy budou podle předpovědi v budoucnu více sužovat požáry a větrné bouře, v severských lesích naopak může oheň a vítr hrát menší roli než dnes, větší vliv však budou mít škůdci a choroby. To je jeden ze závěrů studie vědců a vědkyň…

Rostliny schopné přežít v extrémních vysokohorských podmínkách himálajského Ladaku ukazuje nová výstava v průhonickém zámku. Expozice přibližuje také výzkum těchto druhů, který provádí experti z Botanického ústavu Akademie věd ČR. O výstavě za ústav…

Důsledky ruské invaze na Ukrajinu mají dopad na některé aktuální projekty výzkumu biodiverzity v Africe, na Ukrajině i v Rumunsku, na kterých se podílejí vědci z Akademie věd ČR (AV). ČTK to na dotaz sdělili zástupci Ústavu biologie obratlovců AV (Ú…

Tento týden započaly v Průhonickém parku stavební a arboristické práce. Cílem je obnovit krajinářskou kompozici, zajistit bezpečnost u přestárlých stromů, opravit cesty i drobné historické stavby. Na celkový výsledek se mohou návštěvníci těšit v pro…

Čeští vědci vytvořili rozsáhlý on-line soubor map, který vypovídá o historii a stavu tuzemských lesů. Mapy zachytily vliv lidské činnosti od roku 5500 před naším letopočtem do současnosti. Na projektu spolupracovali vědci z Botanického ústavu Akadem…

ři procházkách lidé mohou pomoci vědě zkoumáním prvosenek jarních, neboli petrklíčů. Botanici i ochránci přírody žádají, aby lidé zaznamenali vzhled květů nalezených petrklíčů. Přispějí tím k lepšímu poznání prvosenek i podobných druhů rostlin, data…

Lidé mohou při jarních procházkách pomoci vědě zkoumáním prvosenek jarních tak, že zaznamenají vzhled nalezených květů petrklíčů a fotografii následně pošlou botanikům. Veřejnost tak podle vědců pomůže přispět k lepšímu poznání prvosenek i podobných…

Při procházkách lidé mohou pomoci vědě zkoumáním prvosenek jarních, neboli petrklíčů. Botanici i ochránci přírody žádají, aby lidé zaznamenali vzhled květů nalezených petrklíčů. Přispějí tím k lepšímu poznání prvosenek i podobných druhů rostlin, dat…

Vývoj středoevropské rozmanitosti rostlin zkoumali vědci z Česka. Díky analýze fosilního pylu dokázali rekonstruovat změny diverzity za 12 000 let - od konce poslední doby ledové do současnosti. Vědci zkoumali oblasti s různými přírodními podmínkami…

Vývoj středoevropské rozmanitosti rostlin zkoumali vědci z Česka. Díky analýze fosilního pylu dokázali rekonstruovat změny diverzity za 12.000 let - od konce poslední doby ledové do současnosti. Vědci zkoumali oblasti s různými přírodními podmínkami…

Rostliny, které zažily nehostinné prostředí, plodí zdatnější potomky. Aspekty mezigenerační paměti rostlin popsal tým, jehož součástí jsou i vědci z Česka. Potomci zkoumaných rostlin byly podle výzkumníků zdatnější v boji o životní prostor. Přenos z…