Edvard Beneš Druhý československý prezident

První prezident první republiky neměl být vzhledem ke svému zdravotnímu stavu počtvrté vůbec zvolen. Tři týdny před volbou byl totiž stižen mozkovou mrtvicí, která jej ochromila natolik, že nebyl vůbec schopen pracovní činnosti.

Jan Masaryk zanechal v českých dějinách výraznou stopu. Dne 14. září si připomínáme 140 let od jeho narození. Stále není zapomenut, byť on sám by s důvodem současné publicity nejspíš nesouhlasil. V době druhé světové války se Jan Masaryk stal důleži…

Nejstarší elektrárna vltavské kaskády otevřela stroje veřejnosti k výročí – oba zářijové termíny jsou ale už obsazené.

Diskuze s prof. Maratem Mannanovem nad jeho knihou „Vojenské aspekty zahraniční politiky SSSR konce 30. let.“ a tématem nesmrtelného ruského mýtu o připravenosti Sovětského svazu přijít na pomoc bratrskému čs. lidu v předvečer II. světové války.

V pondělí 14. září uplyne 140 let od narození Jana Masaryka. 14. září 1886 se v Praze narodil jako třetí dítě Tomáše Garrigue Masaryka, tehdy profesora Univerzity Karlovy. Studoval na malostranském reálném ...

V roce 1935 čelilo Československo tlaku nacistického Německa. Edvard Beneš se pokusil v chladné geopolitické partii získat na svou stranu italského diktátora Mussoliniho. Věřil, že obětováním africké země zachrání vlastní stát.

Spojení umělecké tvorby a mimogalerijního prostoru. Galerie Artwall umožňuje bezplatný a neomezený přístup k současnému umění.

Připusťme hypotetickou možnost, že by se Edvard Beneš v poválečném období ze zdravotních důvodů vzdal funkce prezidenta. Byly by demokratické strany schopny vybrat kandidáta, který by byl schopen odolat tlaku komunistů usilujících o absolutní moc?

Kniha poněkud pejorativně nazvaná O tom Benešovi je velmi podrobnou studií o jedné z nejvýznamnějších postav naší moderní historie. Přitom dost odlišnou, od dosud obecně zažitých výkladů a frází.