Edvard Beneš Druhý československý prezident

Milá republiko, přejeme ti všechno nejlepší k tvému svátku, 28. říjnu! Ať jsi po všech stránkách zdravá, moudrá a optimistická! Z poselství Národnímu shromáždění přednesené T. G. Masarykem dne 20.12.1918: „Věřím i já Bohu, že po přejití vichřic hněv…

Do Vánoc zbývají necelé dva měsíce a města už se pomalu začínají připravovat na vánoční výzdobu. Vánoční strom zanedlouho ozdobí i liberecké náměstí Dr. Edvarda Beneše. Převážet se bude ne náhodou 17. listopadu a rozsvítí se o tři dny později.

Železniční přejezd v Samaritské ulici v Plzni na trati Plzeň-Klatovy se od 30. října do 27. listopadu 2026 zcela uzavře. Důvodem je jeho kompletní přestavba a úprava navazující silnice, kterou plánují České dráhy. Omezení ovlivní řidiče i městskou h…

Po pádu Polska v říjnu 1939 se v exilu začali Poláci sbližovat s Čechoslováky. Zástupci zemí, které ještě nedávno stály proti sobě kvůli Těšínsku, obnovili vztahy, ze kterých se zrodil plán na spojení Československa a Polska. Dnes je aktuálnější než…

Z církve odešel milion a tři čtvrtě věřících a katolická politika byla v defenzivě. Za pár let seděl Jan Šrámek v Pětce a jeho strana byla v každé vládě.

Ceny Edvarda Beneše oceňují studentské historické práce zaměřené na dějiny 20. století. Předávaly se v Sezimově Ústí a mezi oceněnými byl také čtyřiadvacetiletý student Masarykovy Univerzity Michal Holub z Opočna. Ve své diplomové práci se věnoval J…

Může to znít jako nadsázka. Nezávislý stát Čechů a Slováků přece dojednal Tomáš Garrigue Masaryk a jeho spolupracovníci, především Edvard Beneš. Nebo ne?

Vznik Československa si připomínáme 28. října. Nový stát však nevznikl během jediného dne. Předcházely mu roky války, diplomacie, domácího i zahraničního odboje a boj československých legionářů.

MILEVSKO – Okolí kostela svatého Bartoloměje na milevském náměstí Edvarda Beneše se začíná měnit. Odstartovala první etapa dlouho připravované revitalizace, která má vyřešit problémy s odváděním dešťové vody, upravit veřejný prostor a změnit uspořád…

Když se řekne „znárodnění v Československu“, většina lidí si představí Vítězný únor 1948, zabírání živností, statků a továren komunistickým režimem. Historická realita je ale překvapivější.

Za války seděl mladý komunista Karel Vaš v sovětském táboře nucených prací, kde umíral každý čtvrtý vězeň. Ven se dostal díky generálu Heliodoru Píkovi, který v Moskvě bojoval o propuštění tisíců Čechoslováků. Později pro Píku žádal trest smrti.