iportaL24.cz

Základním kamenem alianční smlouvy je článek 5, který zakotvuje princip kolektivní obrany, podle něhož je útok proti jednomu spojenci považován v duchu solidarity za útok proti všem členským státům. Ty následně podniknou »nezbytné kroky, jež považují za nezbytné k pomoci napadenému spojenci«. To znamená, že ale nemusí jít nutně o ozbrojené síly, ale třeba finanční výpomoc,

Zaslechl jsem slova našeho nejvyššího generála, jak na akci Money, money, money nám vysvětloval, proč peněz na obranu nebude nikdy dost a že se na ní nesmí šetřit. Pochopil jsem, že je nutno potřebné prostředky vzít jinde a že závazek, vlastně rozkaz, až tři, resp. pět procent HDP věnovat na zbrojení, musíme za každou cenu

»Filip Turek si během své závodní kariéry formulového jezdce říkal Muž se zlatou helmou. Na přilbě měl nápis Maršál nebes. Krom toho ale závodil také s bílou helmou, kterou si vyzdobil nacistickou symbolikou odkazující na německé válečné letectvo luftwaffe. Na insignie upozornili novináři Kateřina Mahdalová a Michal Škop, když mapovali Turkovu ne zrovna úspěšnou závodní kariéru před

Většina našeho národa je prozatím velmi tolerantní k velmi malé části kolaborantů, kteří pohrdají obětmi nacistického řádění a submisivně čekají v předklonu na květnový sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně. Přijede k nám na pozvání uvedených kolaborantů nová generace národa, který nás chtěl vyhladit. Ale my se nesmíříme s tím, že sjezd je konečným rozhodnutím – řešením, a budeme s hlavou

Vysvětlivky: druhá, třetí a čtvrtá fotografie – Hitler v Brně, poslední fotografie: hrstka Brňanů se v těchto dnech poklonila skutečným osvoboditelům. Pavel Votruba

»S Německem jsme měli vždy nadstandardní vztahy. Sjezd v Brně je skvělou příležitostí ke smíření. Je na čase udělat gesto a omluvit se.« To je Pavlův vzkaz Čechům ke květnovému sjezdu sudeťáků v Brně. Slova navazující na tytéž Havlovy aktivity z počátku 90. let minulého století. Principiálně je to stejné, jako kdyby dnes Trump vyzval americkou veřejnost, aby se Německu

Parádním číslem Meetingu Brno je pochod z Pohořelic po trase, jíž museli projít brněnští Němci ve dnech 30.-31. května 1945 a na níž údajně zahynuly čtyři tisíce (podle poválečné petice Wenzela Jaksche) z nich. Také v jiných materiálech německé provenience se píše o tisících. Toto číslo, kromě samotného aktu vystěhování, se stalo hlavním argumentem vzrušených polemik ze sedmdesátých a osmdesátých