Ludvík Vaculík Český spisovatel, novinář

Ludvík Vaculík se vrací k určujícím zážitkům studentských let. Coby náhodný kolemjdoucí se smyslem pro detail a dějinný paradox je svědkem devastujícího požáru Veletržního paláce. Ve druhé povídce podnikne spolu s kamarádem vzrušující a nebezpečnou …

Spisovatelka Věra Nosková, autorka rozsáhlého a úspěšného literárního díla – z nějž čtenářsky nejproslulejší je trilogie Bereme, co je, Obsazeno a Víme svý – uvedla 30. října 2025 v klubovně Českého centra Mezinárodního PEN klubu (v Praze …

HISTORIE / „Co si to dovolujete, vy svině studentský, s tímhle jsi skončil se školou! Půjdeš do dolů, nebo k lopatě!“ poslouchal mezi ranami a kopanci Pavel Janda, v říjnu roku 1967 student Fakulty stavební Českého vysokého učení technického. Po něk…

To řekl na začátku roku 1979 Jiří Kolář Ludvíku Vaculíkovi. Do roka vznikl soubor textů, který nakonec vyšel pod názvem Český snář.

Helsinská konference ovlivnila kromě mezinárodních vztahů i kulturu, i když to podle slov hosta pořadu teatrologa Vladimíra Justa nebylo prvoplánové. Jak to bylo doopravdy?

Jako malý devítiletý kluk se na konci války ocitl u kulometu, který obsluhoval přátelský sovětský voják. Pavel uměl pár ruských slov – chtěl se pochlubit, a tak ho voják vtáhl do svého kulometného hnízda.

Ludvík Vaculík byl nejen autorem slavných „Dvou tisíc slov“, ale i chronickým nevěrníkem, který své milenky bezohledně využíval jako literární materiál. Zdena, Helena, Lenka a další - každá skončila jako postava v jeho knihách.

K výročí srpnové okupace Československa jsme natočili živé vydání literárního podcastu TL;DR. Vybrali jsme si dvě dobové knihy, které se vztahují k pražskému jaru: Sekyru Ludvíka Vaculíka a Vabank Alexeje Pludka.

Foto: Ludík Svoboda, Wikimedia Commons, autor Stanislav Tereba Každý rok si připomínáme události 21. srpna 1968, kdy byl v Československu násilně ukončen reformní politický proces známý jako Pražské jaro. Jeho pokračování by jistě přineslo další pol…

Vaculíkovy fejetony byly pod jeho jménem publikovány až po roce 1989. Pro posluchače rozhlasu bude zážitkem i způsob, jakým své texty načetl.

Bylo to už šest let, co naposledy stanul před filmovou kamerou nebo v divadle. Šest dlouhých let, během nichž nesměl hrát – jako by někdo vymazal jeho jméno z divadelních programů i titulků filmů. Rudolf Hrušínský, kdysi oslavovaný herec…