ČRo

Po roce 1989 nastupuje na domácí uměleckou scénu silná generace výtvarných umělkyň, které jsou zároveň prvními absolventkami transformovaných uměleckých škol. Historička umění Pavlína Morganová o uvedené době mluví jako o čase, kdy se poprvé „dějiny českého výtvarného umění dají vyprávět bez mužů“.

Chránit před zapomněním, uchovat vzpomínku na osoby, jejich činy, na události, jednání a jeho výsledky, to jsou kroniky dávného věku. Kronika však nepředstavuje pouze vzpomínku, ale také její šíření, propagaci a působení na své někdejší současníky.

Ať se jevím jakkoli drsně nebo přísně, jsem křehký člověk, říká zpěvačka působivého hlasu i projevu Naďa Válová. Od kterých tuzemských interpretů se s potěšením a zájmem ve velkém inspirovala? Jak funguje její Netradiční pěvecká škola, kde jde v první řadě o duši, srdce, tělo a až pak o hlas? A proč si Naďa buduje francouzský repertoár a plánuje přesun do cizích krajin?

Český básník, prozaik a kritik poukazuje ve svém textu na latentní potenciál české klasické moderny, jenž je bytostně mystický i elitářský. Připravil Vlastimil Kaňka. Účinkuje Radúz Mácha. Režie Izabela Schenková. Natočeno v roce 2026. Poslouchejte online po dobu osmi týdnů po odvysílání.

Z literární tvorby Miroslava Horníčka nabízíme povídky Pětatřicet skvělých průvanů a Umění ztráceti. S typickým smyslem pro humor se v první autor představuje v roli krotitele průvanů a v druhé jako mistr v umění ztrácení věcí.

Několikadenní výprava dvou kamarádů na Slovensko. Putování lodí po řece, spánek pod širým nebem a nejryzejší fascinace životem. Hluboký prožitek uprostřed panenské přírody probouzí ve vypravěči touhu všeobjímajícím způsobem zaznamenat krásu a porozumět sám sobě. Život vnímá jako neuvěřitelný dar. Putování krajinou zaznamenává jako báseň v próze.

Písničky, které provázely život slavných muzikantů. Vyprávění hudební osobnosti o svém životě, inspiraci, rodině i přátelích, spoluhráčích a dalších zajímavostech.

Saša Michailidis se ptá hostů, kolik budov potřebuje Národní galerie Praha. Dočasná stanice Galaxie na pražském jižním městě a opravená vodárenská věž v Opavě, kde je teď kulturně umělecký prostor KUPE neboli jak provozovat místní kulturu. I díky supraphonským licencím jsme mohli za normalizace poslouchat hudbu ze Západu. Dejme šanci klasické literatuře a v Četbě na pokračování knize Důmyslný ryt…

Česká literatura a její pozice i role v zahraničním prostoru – i to budou hlavní témata nadcházející kulturní sezóny. Rezonovat budou v českém i mezinárodním měřítku z jednoduchého důvodu: Česká republika bude v říjnu hlavní hostující zemí největšího knižního veletrhu světa. Ve Frankfurtu nad Mohanem představí svou tvorbu 70 českých autorů a autorek, kteří v uplynulých dvou letech publikovali v n…

Téměř 40 let je Petr Fiala frontmanem kapely Mňága a Žďorp, která letos získala cenu Anděl jako skupina roku za své album Hoříš? Hořím!. Co pro kapelu Anděl znamená? „Je to ocenění toho, co děláš. Chodíme do práce na pódium celý produktivní život, takže radost máme velkou. Co nám pomohlo přežít tak strašně dlouhou dobu relativně v pohodě, je černý humor. Takže přestože máme hlubokou radost, dělám…

Taneční drama Srdce, inspirované skutečným příběhem z lékařského prostředí, míří do Karlových Varů. Autorka a lékařka Milana Pokorná v něm propojuje svět medicíny, transplantací a silných lidských emocí, které běžně zůstávají skryté.

Hostem Lady Klokočníkové v rozhlasové kavárně byl houslový virtuos Jaroslav Svěcený. Přestože s houslemi procestoval a poznal celý svět, do svého rodného Hradce Králové se stále a rád vrací. A pokaždé, když se vrátí, rád se zastaví i v rozhlase. Jaroslav Svěcený po návratu z turecké Ankary přijal pozvání do pátečního Habaděje.

Vydal se na Šumavu za tichem a nazval tak i svoji knihu. „Neřekl bych, že by mi Šumava učarovala, i když ji mám rád. Mám rád krajinu jako takovou,“ vyznává se autor. Jeho kniha Za tichem nese podtitul Nekorektní antiprůvodce po nejrozsáhlejším a nejvtipnějším českém pohoří. “Pro mě je humor dobrá cesta k přežití, proto je to humoristický průvodce,“ vysvětluje spisovatel a novinář v rozhovoru s Ma…

Kdo hrál v Česku v devadesátkách nejkrásnější lo-fi? Odpověď přišla nedávno od labelu Stoned to Death, když se vytáhlo s reedicí Alzeheimer EP od přezletických Naquie Manou. Při té příležitosti za námi dorazila celá kapela do špíního studia, a ponořili jsme se do éry půjčoven cédéček, divoce vznikajících malých kluboven, mezi něž patřil i jejich domovský Ajsrům.

Mezinárodní fotografická soutěž Jazz World Photo zná své letošní vítěze. Třináctý ročník ovládl italský fotograf Stefano Barni, stříbrnou příčku obsadil český autor Ota Blahoušek a třetí místo putuje do Španělska zásluhou Daniela Glückmanna.