ČRo

Dnes se vrátíme do června roku 2021, kdy jsme se ještě museli vyrovnávat s covidovou pandemií, ale v klidnějších mezidobích byly umožněny veřejné akce s účasti publika. A tak mohl v rámci akce nazvané Týden v Letňáku vystoupit populární český písničkář Pokáč, vlastním jménem Jan Pokorný, a to přesně 16. června v českobudějovickém Letním kině Háječek.

V tradičním narozeninovém okénku jsme si připomněli americkou hvězdu, která 24. dubna oslavila 84. narozeniny, Barbru Streisand.

Poslechněte si fejeton Dory Kaprálové O psaní, boskovickou reportáž Moniky Ostrovské o Vicky Unwin a jejím dědečkovi, spisovateli Hermannu Ungarovi a desátý díl četby z knihy Michala Konečného Třináct snů o svobodě.

„Jestli náhodou uvidíš tu nejkrásnější holku, co mě opustila, řekni jí, že mě to mrzí. Řekni jí, že ji potřebuju.“ To zpíval ve svém velkém hitu z roku 1973 The Most Beautiful Girl nejdříve rokenrolový a pak spíše country-popový zpěvák a pianista Charlie Rich.

Na přelomu 50. a 60. let Riel zaznamenával realistické i fantastické historky rybářů a příběhy o životě v dánských loveckých stanicích podél grónského pobřeží. Uprostřed drsné přírody a trudné samoty se tu nadmíru dařilo podivínům všeho druhu. Poslechněte si dvě povídky z knihy Arktické safari a jiné povídky z Grónska, online po dobu osmi týdnů po odvysílání.

Do swingové, potažmo jazzové nálady vstoupíme malou, řekněme, swingovou roztomilostí, a to písničkou Babatschi, na jejíž nahrávce z roku 1958 se podíleli dva nositelé jména, které mělo 24. dubna svátek. Orchestr Jiřího Procházky ji natočil se zpívajícími Jiřím Popperem a Antonínem Štěpánkem.

„Jsem opravdu spokojený, těším se na ně, těším se na koncerty. Je to radost vymýšlet písničky i nahrávat,“ chválí si Michal Malátný aktuální situaci v kapele. Na scéně jsou Chinaski přes 30 let, od roku 2018 ale hrají v nové sestavě, díky které přišla i nová energie a nápady.

Po roce 1989 nastupuje na domácí uměleckou scénu silná generace výtvarných umělkyň, které jsou zároveň prvními absolventkami transformovaných uměleckých škol. Historička umění Pavlína Morganová o uvedené době mluví jako o čase, kdy se poprvé „dějiny českého výtvarného umění dají vyprávět bez mužů“.

Chránit před zapomněním, uchovat vzpomínku na osoby, jejich činy, na události, jednání a jeho výsledky, to jsou kroniky dávného věku. Kronika však nepředstavuje pouze vzpomínku, ale také její šíření, propagaci a působení na své někdejší současníky.

Ať se jevím jakkoli drsně nebo přísně, jsem křehký člověk, říká zpěvačka působivého hlasu i projevu Naďa Válová. Od kterých tuzemských interpretů se s potěšením a zájmem ve velkém inspirovala? Jak funguje její Netradiční pěvecká škola, kde jde v první řadě o duši, srdce, tělo a až pak o hlas? A proč si Naďa buduje francouzský repertoár a plánuje přesun do cizích krajin?

Český básník, prozaik a kritik poukazuje ve svém textu na latentní potenciál české klasické moderny, jenž je bytostně mystický i elitářský. Připravil Vlastimil Kaňka. Účinkuje Radúz Mácha. Režie Izabela Schenková. Natočeno v roce 2026. Poslouchejte online po dobu osmi týdnů po odvysílání.

Z literární tvorby Miroslava Horníčka nabízíme povídky Pětatřicet skvělých průvanů a Umění ztráceti. S typickým smyslem pro humor se v první autor představuje v roli krotitele průvanů a v druhé jako mistr v umění ztrácení věcí.

Několikadenní výprava dvou kamarádů na Slovensko. Putování lodí po řece, spánek pod širým nebem a nejryzejší fascinace životem. Hluboký prožitek uprostřed panenské přírody probouzí ve vypravěči touhu všeobjímajícím způsobem zaznamenat krásu a porozumět sám sobě. Život vnímá jako neuvěřitelný dar. Putování krajinou zaznamenává jako báseň v próze.

Písničky, které provázely život slavných muzikantů. Vyprávění hudební osobnosti o svém životě, inspiraci, rodině i přátelích, spoluhráčích a dalších zajímavostech.

Saša Michailidis se ptá hostů, kolik budov potřebuje Národní galerie Praha. Dočasná stanice Galaxie na pražském jižním městě a opravená vodárenská věž v Opavě, kde je teď kulturně umělecký prostor KUPE neboli jak provozovat místní kulturu. I díky supraphonským licencím jsme mohli za normalizace poslouchat hudbu ze Západu. Dejme šanci klasické literatuře a v Četbě na pokračování knize Důmyslný ryt…