ČRo

Pokud máte chuť na příjemný svatoštěpánský vánoční swing a jazz, tak jste na správné adrese. Už v prvním hudebním vstupu se rozezní Rolničky, Jingle Bells, autora J.L. Pierponta v sedmdesát let starém a málo známém provedení orchestru Karla Vlacha. Daleko známější je pozdější verze Vlachova orchestru z let šedesátých, méně swingová, zpívaná s textem Vladimíra Dvořáka a s malým dětským sborem.

„Začalo to láskou ke kamenům. Propadla jsem minerálům a hledala způsoby, jak je uchytit na krk,“ vzpomíná v Blízkých setkáních s Terezou Kostkovou. Právě tehdy se poprvé dotkla světa šperků. „Pak jsem začala cínovat, až jsem u kamarádky viděla krásný šperk dělaný technikou galvanoplastiky. Té se dnes věnuji.“

I v tomto svátečním díle tak nějak plynule navážeme na vzdálené koledy historii těchto svátků – tentokrát však ještě ve vzdálenějších destinacích.

Pochází z umělecké rodiny a už dlouho se o něm mluví jako o jednom z výrazných hereckých talentů. Před kamerou se objevil už jako školák, během studia na státní konzervatoři zaujal v seriálu Zdivočelá země. Odmala tančí folklor a hraje na několik hudebních nástrojů. A právě v čase Vánoc si ho diváci často spojují s pohádkami – ať už v rolích princů, kominíků nebo pohádkových hrdinů. Co nesmí podl…

Návrat bohatého a štědrostí proslulého zlatokopa do městečka, které kdysi sám založil, vzbudí velká očekávání. Jen jedna okolnost budí u vděčných spoluobčanů rozpaky. Jsou Vánoce a on přiváží spoustu dárků, které chce rozdat dětem. Ale dítě není v celém městečku ani jedno. V hlavních rolích uslyšíte Jana Novotného, Ivana Trojana, Václava Vydru Miroslavu Pleštilovou a Zuzanu Bydžovskou. Poslouchej…

Žertovné figurky, jemná mimika i propracované dáliny. Rukopis malíře Jarolíma Štantejského se nezapře. Betlém vytvořil už v 19. století, navíc právě v Litomyšli.

V desetidílných Osudech vzpomíná Taťjana Medvecká na dětství, rodiče, na lidi, kteří ji cestou za divadlem ovlivnili, především z řad režisérů, na nichž je práce herečky tak závislá. Dvakrát ověnčená cenou Thálie a držitelka Českého lva by mohla rekapitulovat jen svoje úspěchy. Ale s upřímností sobě vlastní nevynechává ani svoje selhání, za které považuje vstup do KSČ.

Elenka a Alenka jsou si podobné jak kukadla v jedné tváři. Jenže – Elenka je princezna a Alenka pradlenka. Někdy si navzájem trochu závidí a myslí si, že ta druhá se má v životě určitě lépe. Elenka chodí v krajkových šatech a zlatých pantoflíčkách, spí v hedvábí a neustále se nudí, protože nemá co na práci. Alenka pobíhá bosa, spí v kanafasu a neví, kam dřív skočit. Obě však touží po lásce a štěs…

Za vznikem mnohých písniček stojí zajímavý příběh nebo náhoda. Teta Agáta se zrodila z nepoužitelného rýmu, Kolej Yesterday ze zprostředkovaných zážitků a Já přijdu díky původně nudnému úvodu.

Patří k nejvýraznějším českým pěveckým osobnostem posledních desetiletí. Jde o umělkyni světového formátu, která se s naprostou samozřejmostí pohybuje mezi písní, operou, starou hudbou i tvorbou současných skladatelů. Magdalena Kožená se ve Vizitce vrací k prosincové spolupráci s Českou filharmonií i k tomu, jaké je to stát na pódiu po boku manžela, dirigenta Simona Rattla.

„Pro mě je ten loutkový svět bezpečnější,“ přiznává Marka Míková, která s loutkami objíždí nemocnice po celé republice. Jako princezna Růženka v pohádce Jak se budí princezny potřebovala pomoc odvážného prince, dnes je to ona, kdo pomáhá. Se souborem Loutky v nemocnici hraje a zpívá nemocným dětem i seniorům. A už 20 let s kolegy dokazují, že loutka, pohádka a písnička můžu léčit.

Sestřih z říjnového koncertu k 35. výročí vysílání pořadu Muzikál expres z pražského Fóra Karlín. Účinkují Monika Absolonová, Michaela Štiková Gemrotová, Markéta Pešková, Václav Noid Bárta, Tomáš Savka, Pavel Režný, Jakub Hübner, Pavel Klimenda a Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu. Doprovází Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod taktovkou Jakuba Žídka. Hity z muzikálů Ples upírů, Johanka z A…

Filmová hranice mezi nebem a peklem letos nebyla ani zdaleka tak tenká, jak napovídá tajemné slovo sirat. Naopak, film byl vzkříšen ve své zašlé tělesné slávě. Ať už v podivuhodných labyrintech čínské fantazie, v klaustrofobických koridorech stalinských kriminálů nebo v děsivé nekonečnosti nelítostné marocké pouště. Kinematografie nás učila křehce snít o dávno zrušených vlacích a napjatě očekávat…

Do „horkého křesla“ pořadu Tak to slyším já tentokrát usedl basista, skladatel a pedagog Petr Kořínek, někdejší člen SHQ Karla Velebného nebo Jazz Celuly Laca Decziho. V komentářích na slepo, zaměřených na nahrávky světových basistů, byl přesný jako ve svých basových partech.