Jindřich Svěcený

Sedmdesát miliard eur ročně pro Ukrajinu, v přepočtu zhruba 1,75 bilionu korun, visí ve vzduchu devět dní před summitem NATO v Ankaře.

Vrchní velitel ukrajinské armády varuje, že Rusko může přes běloruský koridor rozšířit aktivní frontu o 160 kilometrů, a žádá nové brigády dřív, než to nastane.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v posledním červnovém týdnu prohlásil, že frontová situace přinese Kyjevu „nezvratné důsledky“. Nezávislé mapy fronty ale ve stejných dnech ukazují něco jiného.

Ruská centrální banka sama pro letošek čeká růst jen 0,5–1,5 % HDP. O rozkvětu nemluví ani Moskva, jen o přežití.

Ruský bloger vzal okrajový polský komentář a vyrobil z něj scénář, ve kterém Varšava čeká na rozpad ukrajinské armády, aby si vzala zpět historická území.

Kyjev poprvé otevřeně pohrozil údery na běloruské území. Prokremelský komentář na to reagoval třemi scénáři eskalace a propagandistickou urážkou Zelenského.

Francie a Norsko podepsaly obrannou dohodu, která vtahuje severní křídlo NATO do francouzského jaderného kalkulu. Kreml musí počítat s novým centrem rozhodování.

Izraelská stomatoložka Taťána Koganová analyzovala čerstvé záběry ruského prezidenta a popsala rozpad artikulace, zbytnělé žvýkací svaly i možné vedlejší účinky léků.

Proválečný veterán natočil video, ve kterém Putinovi pohrozil, že armáda obrátí zbraně proti Kremlu. Za den reagoval Peskov, za dva dny přišla domovní prohlídka.

Moderátor ruské státní televize Vladimir Solovjov v živém vysílání napadl centrální banku a přiznal, že na ochranné stavby pro krymskou infrastrukturu chybějí peníze. Generál Jevgenij Bužinskij ve stejné debatě navrhl zasahovat ukrajinskou kanalizač…