Martin Skácel

Mařit a bořit, to je slogan, který by si mohlo zařadit opoziční hnutí do svých propagačních materiálů.

Americký kongres konečně schválil vojenskou pomoc. Zarážející jsou ovšem ty průtahy obzvlášť v kontextu s bleskovou pomocí Izraeli.

Nějak se tím netají, a dokonce jde o jeden ze stěžejních bodů v jejich volebních programech. Vystoupit z EU.

Na těch budoucích jim naopak nezáleží vůbec. Důkazem jest způsob, jakým hodilo vidle do jednání o důchodové reformě.

Jak dopadly volby na Slovensku? Dobře nebo špatně? Především demokraticky. Radujme se a naučme se výsledek respektovat.

A je hotovo. Naši slovenští bratři si zvolili nového prezidenta. Tím se stal Peter Pellegrini. A mnozí z nás mají problém se s tím smířit.

Když přijde u vládních politiků řeč na to, co se povedlo, je zajímavé, že ve většině případů se údajné úspěchy týkají armády. Je to však na potlesk na otevřené scéně?

Věk odchodu do důchodu bude potřeba zvýšit. Shodli se na tom prezident, zástupci koalice i opozice. Jen Andrej Babiš to ne a ne pochopit.

Pro pojmenování následujícího článku jsem si vypůjčil trefný název knihy Manfreda Spitzera, která má snad ještě příhodnější podtitulek: jak připravujeme sebe a naše děti o rozum?

Když nám auto poškodí cyklista, matka s kočárkem, dítě na odrážedle, nebo třeba neopatrný chodec, máme velký problém. Co by ho vyřešilo? Povinné pojistky na blbost.

Superžena doktorka Maggie to naštěstí zvládá. To, co jí naložil Robert Bryndza, Angličan žijící na Slovensku, ve svém prvním psycho-thrilleru mimo zajeté detektivní série, by však skolilo i vola.