Michal Merhaut

Sadská je obyčejné středočeské městečko v Polabí. Širšímu okolí je známo jezerem, které bývá v létě vyhledáváno milovníky přírodního koupání.

Na jihozápadním okraji Dobřichova tyčí se do výše 232 metrů nad mořem vrchol Pičhory. Onu „horu“ v názvu nevelkého kopce je samozřejmě nutno brát s nadsázkou, i když je možné z něj dohlédnout přes polabskou rovinu až do Krkonoš.

„Co přinese tento rok každému jednomu z nás? Nevíme, jen to víme pevně, že osudy jednotlivců i národů řídí všemocný Bůh. A když je Bůh s námi, proč bychom se báli, proč bychom se třásli?“

Mrazivé lednové odpoledne, vlak s otevřenými nákladními vagony projíždí polabskou rovinou. Veze stovky vyhublých podchlazených mužů i žen oblečených do vězeňských hadrů, papírových pytlů od cementu a proděravělých dek.

Jak je možné, že všemohoucí a spravedlivý Bůh dopouští utrpení, bezpráví a zločiny páchané na nevinných?

4. října 1986 objevil astronom observatoře na Kleti Antonín Mrkos dosud neznámé vesmírné těleso. Na návrh kolegy Miloše Tichého planetka s katalogovým číslem 4823 byla pojmenována po vesnici v kolínském okrese.

Kdykoliv se píše o Kersku a Kerském lese, neopomene se zmínit spisovatel Hrabal, jehož kniha Slavnosti sněženek společně se stejnojmenným filmem toto místo nesmazatelně zapsala do povědomí několika generací Čechů.

Zatímco severomořským pobřežím se linuly tóny Kmochových skladeb v podání dechové hudby Veřejného požárního útvaru v Kolíně, do překročení československých hranic prvními jednotkami okupačních vojsk zbývalo jen pár hodin.

Generační obměna členů KSČ a hospodářské zaostávání Československa za západními zeměmi vedlo v 60. letech k nutnosti reforem a k pozvolnému uvolňování tuhého totalitního režimu.