Ladislav Kříž

Provozní výnosy energetické Skupiny ČEZ dosáhly 159,7 mld. Kč, meziročně o 5 % méně. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) dosáhl v I. pololetí 59,0 mld. Kč, meziročně poklesl o 20 % zejména vlivem poklesu realizačních cen vyrobené elektřiny

Nízká hladina Dunaje už od minulého týdne omezuje jaderné elektrárny v Maďarsku a Rumunsku. Také v Česku vykazuje přibližně polovina sledovaných profilů hydrologické sucho. Dukovany ani Temelín však zatím výkon snižovat nemusejí. České elektrárny ch…

Maďarsko čelí nejvážnější energetické krizi ve své novodobé historii, když o víkendu muselo kvůli nízké hladině Dunaje odstavit jedinou jadernou elektrárnu v zemi. Není ale jediné, kdo musí sahat k omezování výroby elektřiny z jádra. The post Sucho …

Energetická společnost ČEZ v pondělí začne vyplácet svým akcionářům dividendu z loňského zisku ve výši 42 korun za akcii. Celkem vyplatí 22,6 miliardy korun. Stát jako většinový akcionář z toho dostane téměř 16 miliard korun. O výši dividendy rozhod…

České jaderné elektrárny a jejich chlazení současná vedra a sucho neohrozí. Elektrárny v Dukovanech a Temelíně využívají pro chlazení kondenzátorů systém chladících věží, u něhož je spotřeba vody výrazně nižší, než u elektráren s takzvaným průtočným…

Extrémní vedra ani současné sucho provoz Jaderné elektrárny Dukovany neomezí. Díky systému chladicích věží spotřebuje výrazně méně vody než elektrárny s průtočným chlazením, které už kvůli nízkým průtokům řek omezují výrobu. Řekl to mluvčí společnos…

Sucho a nízké hladiny řek snižují výrobu elektřiny v některých evropských jaderných elektrárnách. Zatímco Rumunsko a Maďarsko už výkon omezují, české elektrárny díky odlišnému systému chlazení podobné potíže zatím nemají.

České jaderné elektrárny a jejich chlazení současná vedra a sucho neohrozí. Uvedl to mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž. Elektrárny v Dukovanech a Temelíně podle něj využívají pro chlazení…

Zatímco Maďarsko či Francie kvůli vedrům a suchu omezují provoz jaderných elektráren, českému Temelínu a Dukovanům problémy nehrozí. Využívají totiž úspornější systém chladicích věží.

S koncem podpory solárních elektráren se změní i jejich ekonomika. Po roce 2030 mohou zdroje z prvního solárního boomu inkasovat za elektřinu násobně méně. Proto majitelé mění staré panely za výkonnější nebo se zdrojů zbavují.