Lukáš Kovanda

Děsí se mezinárodní trhy nečekaně vysokého schodku státního rozpočtu ČR? Vůbec ne. Dobře to zachycuje křivka grafu Bloombergu níže. Ta vyjadřuje, o kolik bazických bodů si Česko půjčuje na deset let dráže než Dánsko

Ještě před pár dny měl být deficit rozpočtu 2027 výrazně pod 400 miliard korun, nakonec je výrazně nad částkou 300 miliard.

Návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 389 miliard korun je nepříjemným překvapením, řekl v pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS ekonom Lukáš Kovanda. Jde podle něj o varovné znamení, které může přispět k tomu, že lidem zdraží hypotéky.

Navržený rozpočet je znatelně horší, než jaký se čekal. Schodek 389 mld. Kč je prakticky na horní hranici předem avizovaného pásma 310–400 mld. a proti letošnímu plánu se zhoršuje o 79 mld. Kč, tedy o více než čtvrtinu.

Úroky na českém dluhu zrovna v den zveřejnění schodku na příští rok vystoupaly na takřka 3,5leté maximum. Bude zábavné sledovat, kdo všechno dnes zamění korelaci (časový překryv) za kauzalitu (příčinnou souvislost)… https://t.co/lKV29OGjta

Za nejpravděpodobnější schodek státního rozpočtu na rok 2027 lze považovat částku kolem 360 miliard korun. Pokud ministerstvo financí dnes oznámí deficit 370 miliard nebo vyšší, půjde o negativní překvapení.

EU má jeden problém, o kterém se mluví málo: úspory jejího obyvatelstva příliš často živí stát, zatímco v USA živí firmy I proto si třeba Slovensko může půjčovat levněji než Česko, přestože má horší veřejné finance

Tak Islanďané nakonec odmítli zahájení námluv s EU ještě o něco přesvědčivěji, než se dosud zdálo: proti bylo 52,8 % účastníků referenda. Přitom průzkumy před jeho zahájením se klonily spíše k tomu, že Islanďané zahájení přístupových jednání

Islanďané podle všeho odmítli zahájit přístupová jednání s EU. Když bohatý Island nestojí ani o to, aby se vůbec začal bavit o možném členství v EU, je to pro Brusel tvrdší rána, než odpovídá velikosti severského ostrova

Trumpova dohoda o venezuelské ropě může podle ekonoma Lukáše Kovandy posílit převahu USA nad Evropou a zároveň ukázat cestu k ekonomickému ovládnutí Grónska.

Evropské zásobníky plynu jsou v posledním srpnovém týdnu naplněné jen ze 63 %, zatímco pětiletý průměr pro toto období je 79 %. Podobně slabý start do topné sezóny Evropa zažila naposledy v roce 2021, těsně před dosud největší plynovou krizí.