ČRo

Ruský vůdce Vladimir Putin většinu času při úterním telefonátu s finským prezidentem Alexanderem Stubbem a norským premiérem Jonasem Gahrem Størem využil k tomu, aby oba lídry poučoval o středověkých slovanských dějinách. S odkazem na tři zasvěcené o tom informoval deník The Financial Times.

Číslovka 4:36 stručně a výstižně vyjadřuje, čeho jsme v posledních dnech svědky. Předseda STAN Vít Rakušan pevně stanovené hlasování na tuto ranní sobotní hodinu okomentoval slovy, že je to začátek konce Babišovy vlády. Vicepremiér a šéf Motoristů Petr Macinka to naopak označil za moment, kdy opozice konečně pochopila, že prohrála sněmovní volby.

Výsledky voleb se mnohdy dají jednoduše vyjádřit pomocí několika číslovek. Anebo naopak pomocí mnoha slov a výkladů. Tak je tomu i po posledním hlasování v Izraeli. Je příznačné, že ještě v době sčítání se za vítěze voleb označili oba hlavní lídři. Oba vskutku vyhráli. I prohráli.

Skladatelka a trumpetistka Štěpánka Balcarová sugestivně zhudebnila verše polské básnířky židovského původu Zuzanny Ginczanky, popravené nacisty. V rozhovoru jsme probrali její příběh i plánované listopadové křty alba Zuzanna. Zmíníme ovšem i chystaný koncert Havel 90 s Concept Art Orchestra.

Odpovědnost nezačíná ve chvíli, kdy už nemáme na výběr. Začíná tehdy, kdy ještě můžeme volit mezi cestou pohodlnou a cestou správnou. Těmito slovy uzavřel svůj projev k výročí vzniku Československa prezident republiky Petr Pavel.

Politici kráčí po pohodlné cestě bez ohledu na přání prezidenta. Přidružené členství bez přidružení i začlenění. EU a Kanada řeší, jak posílit vztahy. Kdo vyhrál v Izraeli? Záleží na úhlu pohledu. Příslovečná evropská nesoudržnost. Pro koho bude 4:36 osudná hodina

Prezident Petr Pavel ve svém projevu u příležitosti 28. října varoval před přehlížením krizí a neuváženými změnami. Politikům připomněl, že pohodlná cesta nemusí být vždy tou správnou. Podle komentátora Českého rozhlasu Petra Hartmana tím apeloval především na jejich odvahu pojmenovávat i nepopulární problémy a hledat řešení, která budou prospěšná také budoucím generacím. Jaké poselství vyslala h…

Nemáme čas na smrt. Nemáme čas ji prožít. Chápete, nemyslím naši vlastní, tu si užijeme, až nastane. Ale těch, kteří odcházejí. Zpráva o smrti někoho, koho jsme znali, přijde a za ní hned další, jiná, většinou nicotná, chodí jedna za druhou jak vlna za vlnou a odliv je příliš krátký. „Ach, to je mi líto, tak on/ona už taky odešel.“ Když někdo odejde, zhasne jeden plamen. Dokud hoří, je tu stále s…

V Montrealu se schází summit nejvyšších představitelů Evropské unie a Kanady. Jednat budou o plánu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, jak prohloubit spolupráci s Ottawou na co nejvyšší úroveň. Podle jejích představ by se Kanada měla stát prvním přidruženým členem Unie.

Maroko má od 22. října novou vládu. A poprvé ji vede žena, Fátima Zahra Mansúríová. Maročané se nepochybně ptají, co nová vláda přinese jejich zemi. A Maročanky také, co bude tato premiéra znamenat pro jejich postavení v marocké společnosti.

I když přesnou podobu magistrátní koalice v Praze ještě neznáme, vypadá to, že obyvatele metropole čeká dvojí zdražování: Ze stávajících 3650 Kč se má dle plánů budoucího primátora Petra Hlaváčka cena za roční Lítačku zvednout na 5 tisíc, parkování v modrých zónách pak má nově za rok stát 2400 Kč místo dosavadních 1200 Kč.

V posledních dekádách se ve Washingtonu opakuje podobný scénář: když prezidentova strana ztratí většinu v Kongresu, začne opozice mluvit o impeachmentu. Obzvlášť, když je prezident, stejně jako Donald Trump, navíc značně nepopulární a o další zvolení už usilovat nemůže. Byť ani neoblíbenost není nutnou podmínkou – Bill Clinton by mohl vyprávět.

Základní otázka zní: Kdo dělá ze slov zbraně? Abychom na tuto otázku mohli odpovědět, měli bychom si nejprve připomenout, co západní civilizaci, ke které jsme se připojili po listopadu 1989, charakterizuje.

V polovině července oznámilo devět evropských zemí spolu s Ukrajinou vznik nové protibalistické koalice. Evropské země, které se účastní, jsou tyto: Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Nizozemsko, Švédsko, Dánsko, Norsko a Velká Británie. Cíl koalice je jasný a dnes naprosto nezbytný: posílit obranu Evropy a zajistit Kyjevu kriticky chybějící munici do protivzdušných systémů.

Všichni zvyšují daně. Proč ne Češi? Když je Trump „neomylný“, odnést to může Hegseth. Evropský systém protivzdušné obrany Freyja bude otestován ještě letos. Česko se neúčastní. Premiéra premiérky aneb Maroko našlo ženu. Co doopravdy dává smysl v Praze zdražovat. Podle Babiše slova nesmí být zbraň