ČRo

Velký pátek je den, kdy si křesťané připomínají mučednickou smrt Ježíše Krista. Tuhle obligátní větu jsem připojil k velikonočním pořadům už mnohokrát. Letos poprvé jsem ji ale napsal s trochu jiným pocitem.

Buďto nakupujte americkou ropu, nebo se pochlapte a Hormuzskou úžinu si prostě vemte! Vyzval v noci ze středy na čtvrtek Donald Trump při projevu předem ohlášeném coby zásadním, ale ve skutečnosti ne dost jasném země NATO do značné míry závislé na bezpečném průplavu tankerů podél íránského pobřeží.

Několik větších i menších firem jak v Česku, tak na Západě v posledních dnech a týdnech oznámilo poměrně dramatické propouštění. Doplnily to vysvětlením, že jde o reakci na pokrok umělé inteligence, který jim dovoluje fungovat efektivněji a lépe. A že to je součást jejich AI transformace. Občas to ale působilo jako skrývání toho, že musí i šetřit.

Teroristický útok na pardubickou zbrojovku vyvolává překvapivé reakce. Hlavně na levé části politického spektra dochází k názorovému štěpení v otázce, zda je útok alespoň částečně obhajitelný nebo pochopitelný. Ti, kteří věří v jeho oprávněnost, útok bagatelizují nebo se snaží hledat historické paralely, které by akci v očích veřejnosti ospravedlnily.

Spojené státy nepožádaly evropské členy NATO o pomoc s vojenskou operací proti Íránu. Ani je neinformovaly o její přípravě. Evropané se této války tudíž nijak neúčastní a ani nemají v úmyslu se do ní jakkoli zapojovat. Tato kategorická odpověď zaskočila prezidenta Donalda Trumpa, který od té doby nevynechá den, aby evropské spojence zastrašil nebo jim vyhrožoval.

Dnes je Velký pátek, první z vrcholů křesťanských velikonočních svátků, tudíž jsme už tento týden měli Květnou neděli, Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredou středu a Zelený čtvrtek. Pondělí však letos nemělo být jen modré, ale také červeno-modro-bílé, nová česká vláda v lednu schválila zákon, podle kterého k dosavadním devatenácti státním významným dnům přibude na předposlední březnové datum ješt…

Jsou to letos Velikonoce vskutku prazvláštní: jako by nebylo dost už víc než čtyřiceti ozbrojených konfliktů, doutnajících toho času na zeměkouli, jako by nestačilo brutální přepadení Ukrajiny, rozpoutané před víc než čtyřmi roky fanatickým ruským agresorem, vzplanul před pár týdny válečný požár i na Blízkém východě, jednom z nejkonfliktnějších regionů světa.

Tak co my s tím? Trump, Pavel a Macinkovo špičkování. Americká válka v Íránu Evropu ekonomicky poškozuje, politicky však může mít i dobré důsledky. Útok v Pardubicích. Jsme ochotni omlouvat násilí, když se to hodí? AI jako kamufláž? Velký pátek ve Valdicích

Zástupci Ruska při jednáních s Američany nadutě opakují, že ukrajinská armáda má dva měsíce na to, aby se stáhla z celého Donbasu, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Moskva přitom tvrdí, že do té doby jej ruská armáda stejně dobyde, načež si stanoví tvrdé podmínky a bude postupovat dál. Zelenskyj je přesvědčen, že Moskva na to už nemá sílu. Přesto je rozhodnut Donbas Rusku dobrov…

Blížící se parlamentní volby v Maďarsku mohou být důležitým symbolickým zlomem. Pokud premiér Viktor Orbán po 16 letech opravdu prohraje, jak už řadu týdnů naznačují průzkumy, bude to pro Evropu zásadní událost. Maďarsko sice není ekonomicky významná země, zato politicky hraje mimořádně důležitou roli.

Český a slovenský kabinet obnovily formát společných zasedání. V úterý se sešly ve Studénce a jak neopomněl zdůraznit premiér Robert Fico (SMER), dorazily do posledního ministra a ministryně. Představa, že by se kdokoliv omluvil, je úsměvná. Oba předsedové vlád dlouhodobě dávají najevo, že pevné spojenectví, které polevilo během úřadování Petra Fialy (ODS), se musí restartovat a prohloubit.

Americký prezident mluví o tom, že do konce války v Íránu zbývají dva až tři týdny. Tím by v podstatě splnil počáteční slib, že konflikt potrvá čtyři až šest týdnů. Těch, kdo nemají pocit, že přesně takhle to myslel, je ale poměrně hodně.

Návrhy na změny Ústavy a pravomocí prezidenta jsou jen politické divadlo. Co je hlavním pojítkem Andreje Babiše a Roberta Fica. Válka v Íránu se někam chýlí. Jak je to s Donbasem. Komu bude chybět Orbán? Moderuje Petr Hartman.

Země Evropské unie zavádí opatření proti dalšímu zdražování pohonných hmot. Přistoupí k nim i Česko? A jak by mohlo pomoct snížení spotřební daně? „Kdyby vláda snížila ten základ, z kterého se potom vypočítává to procento DPH, tak se i celková cena ještě o něco sníží,“ vysvětluje hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová. V pořadu Jak to vidí… komentuje také roli České národní ba…

Je osm ráno a já odcházím do práce. Máma, která je teď na mě závislá, protože táta, její někdejší ošetřovatel, leží v nemocnici, na mě volá: „Markéto, mně chybí prášky!” „Mami, proberem to odpoledne, já musím do práce!” Říkám co nejrozhodnějším tónem.