ČRo

Dny se opět začaly zkracovat, slunovratem začalo léto. A pěkně zhorka, o víkendu by vedro mělo podle meteorologů přesáhnout 40° stupňů Celsia a zřejmě překonat dosavadní rekordy.

Bělorusko tento týden demontovalo nebo vypnulo ruské retranslační stanice, které na hranici Běloruska a Ukrajiny naváděly ruské drony na cíle v ukrajinském týlu. Alespoň to tvrdí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Běloruský tanec mezi vejci; Dagmar Pecková chce do Senátu. O místo se popere s Davidem Smoljakem; Caporalato: italské otroctví 21. století; Krize demokracie podle Jacquese Rupnika

Potlesk je pro umělce tou největší odměnou. Co se však stane, když upřímné ovace vestoje nahradí manipulace a ze spontánního zážitku se stane jen průměrná zvyklost?

„Voláme českou policii, české četnictvo, vládní vojsko, voláme všechny Čechy! Přijďte nám okamžitě na pomoc do Českého rozhlasu! SS-mani nás zde vraždí!“ Tato slova se 5. května 1945 linula z média, které se v té chvíli stalo symbolem národního odporu.

Výměna režimu, pokud to není výsledek revolučního převratu nebo okupace, se nikdy neodehrává přes noc. Je to vždy transformační proces, který určitou dobu trvá, než bude rozpoznán a všeobecně uznán. A to je právě to, co nyní probíhá za pestrobarevnou oponou íránské politiky.

O prokletých předmětech jsem vždycky četla jen v knihách. Ať už to byly šperky po mrtvých hraběnkách, egyptské amulety nebo obrazy, které se samy vracely na půdu, odkud byly odneseny.

Překvapení, ale i očekávané ohlasy. Tak by se daly popsat velmi živé reakce na středeční výrok pléna Ústavního soudu. Nečekaný je pro leckoho samotný souhlas s žádostí hlavy státu na vydání předběžného opatření ohledně její účasti na summitu NATO.

Ústavní soud o Ankaře. Ruský profit z cizích šarvátek. Český rozhlas a televize jsou víc než jen běžná média: máme je v genech. Nový režim v Íránu. A na konec glosa Evy Turnové. Moderuje Petr Schwarz.

Říká se, že každá nehoda, od které odejdete po svých, dopadla dobře. Pokud nepočítáme ostatní potenciální účastníky nebo hmotné škody.

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, který začíná 3. července, si letos připomíná 80 let od svého založení. „Přežil poválečná léta, normalizaci i proměny společnosti po roce 1989. Naším úkolem je tuto historii připomínat,“ říká výkonný ředitel festivalu Kryštof Mucha. Jaké postavení má dnes karlovarský áčkový festival na evropské filmové mapě? A jakou roli v jeho novodobé historii sehrál Vá…

Na jednom z nástupišť rušného londýnského nádraží Paddington můžete narazit na zajímavou bronzovou sochu. Znázorňuje medvídka, přesněji řečeno Medvídka Paddingtona, který do Londýna údajně přijel až z dalekého Peru. V modrém kabátku, červeném kloboučku a s malým kufříkem v ruce, pardon, v tlapě. A taky s cedulkou, která cestující vyzývala, aby se o něj někdo postaral. Což se opravdu stalo.

V českém politickém životě je momentálně nejžhavějším tématem konflikt, který vyvolala vláda Andreje Babiše (ANO) s prezidentem Petrem Pavlem, což vyústilo v kompetenční žalobu podanou hlavou státu k Ústavnímu soudu.

I povrchnímu pozorovateli evropského jeviště sotva mohla uniknout jedna velice výrazná postava na scéně: Kaja Kallasová, bývalá estonská premiérka, nyní šéfová evropské diplomatické služby a místopředsedkyně Evropské komise. Sama nejspíš na vlastní kůži pocítí, kterak se nevyplácí ani uvnitř ctihodné Evropské unie příliš vyčnívat a nacházet se v rozporu s obecně sdílenou zdrženlivostí a opatrnict…