ČRo

„Je dobře, že se obě strany sporu budou bavit z očí do očí, že to nebude přepinkávání si výroků a vyjádření přes média, přes sociální sítě,“ říká k dnešnímu jednání vlády, kterého se zúčastní také hlava státu, politolog a prorektor Metropolitní univerzity Praha Petr Just. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje možné důsledky odsunu rozhodnutí o složení delegace na summit NATO nebo podobu schválenéh…

Představy se často vůbec nesetkají s realitou. Otec Thomas není kulatý postarší Američan, jak jsem si představovala, ale mladý muž s chytrýma očima a nepopiratelným šarmem, jehož svižnost je omezena párem berlí, naštěstí jen dočasně. Oslovovat jej „otče“ má v sobě, musím přiznat, něco pikantního.

Ministryně financí Alena Schillerová se chystá při sestavování státního rozpočtu na příští rok spáchat „atentát na rozpočtovou transparentnost“, řečeno jejími slovy. Použila je coby opoziční poslankyně před dvěma lety, když kritizovala zvláštní krok svého předchůdce Zbyňka Stanjury, který v roce 2024 změnil zavedenou praxi a posunul zveřejnění prvního návrhu rozpočtu z konce června na konec srpna.

Tento týden zemřela Marjane Satrapiová, pařížská kreslířka, spisovatelka a režisérka, narozená v Íránu. Odešla tak jedna z viditelných tváří íránské diaspory ve světě.

Když čtete, co se děje v americkém Kongresu, zní to občas jako větší drama, než jaké tu skutečně probíhá. Například: Sněmovna odhlasovala ukončení války s Íránem nebo další podporu pro Ukrajinu. Obojí jsou příklady z uplynulého týdne. Nejde o to, že by se nestaly. Obě hlasování proběhla. Jen je důležité chápat jejich význam a netvářit se, že je pravděpodobné, aby dané zákony měly plný efekt.

Ve státní správě v době fungování vlády Andreje Babiše vidíme dva protichůdné pohyby. Na jedné straně jsou vyhazováni vzdělaní experti a likvidují se fungující systémy. Na straně druhé jsou najímáni lidé bez erudice a vytvářejí se podivné nové paralelní struktury. Na fungování státu v různých oblastech to těžko může mít jiný než destruktivní vliv. Proč se to tedy děje?

Nedávný rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1, který uznal Okamurovo hnutí SPD vinné z podněcování k nenávisti, vyvolal protichůdné reakce, a to nejen mezi politiky. Šlo o dva předvolební plakáty z roku 2024, kde na jednom je umělou inteligencí vytvořená fotografie černošského muže se zakrváceným nožem v ruce a text, že problémy českého zdravotnictví nevyřeší „chirurgové z dovozu“.

Před čtyřmi lety šla tehdy Jurečkova KDU-ČSL do magistrátních voleb v Praze coby součást koalice SPOLU. A tedy s kandidátem ODS na primátora Bohuslavem Svobodou. Ani letos nemá strana, jíž čerstvý předseda Jan Grolich říká Noví lidovci pražského lídra.

Stejně jako v Řecku, když asi 500 let před naším letopočtem začal řádit mor a zemřel Perikles, zhroutila se jeho vláda a s ní i jeho kulturní program: jeho stoupenci byli stíháni a v Athénách nastala skleslost. Zdá se, že nyní naše civilizace zažívá něco podobného.

Nenávist k jiným začíná odmítáním solidarity, Jak jednat s lidmi, kterým nedůvěřujete, Proč Babiš a spol. rozbíjí to, co dobře funguje, Občas americký Kongres hlasuje o válce, občas to jen předstírá, Zemřela Marjane Satrapiová, velvyslankyně Persie ve světě, Grolichovy podzimní testy

Co ho přivedlo od herectví k profesi hasiče? Proč musí uchazeč projít kromě zkoušek zdatnosti i psychologickými testy? Co mu dává spolupráce s Mezinárodním vězeňským společenstvím? ? Měl i on zpočátku předsudky vůči vězňům? Proč má smysl pomáhat vězňům i jejich rodinám? Jak probíhá vězeňský Den s dítětem, jehož je Filip Tomsa patronem? Je pro něho létání nebo potápění další adrenalin nebo naopak …

„Můžete mi říct, k čemu je takové množství knih? Tohle přece nikdo nekoupí!“ Nevěděla jsem, jestli poznámka okolo procházejícího pána plynula z přehlcení, nebo to byla spíš mírná zlomyslnost.

Vývoj v posledních měsících ukazuje zásadní obrat v tom, jak Evropa přemýšlí o obraně kontinentu. Doba, kdy byla Ukrajina brána jen jako pasivní příjemce západní solidarity a vojenské pomoci, skončila. Dnes je Ukrajina vnímána jako poskytovatel evropské bezpečnosti a technologická laboratoř pro modernizaci evropských armád.

Deset let trvající spor mezi Maďarskem a Ukrajinou o menšinová práva stotisícové maďarské menšiny v ukrajinském Zakarpatsku skončil. Novému maďarskému premiérovi Péteru Magyarovi k tomu stačily tři týdny vyjednávání, aby se mohl pochlubit tím, že dosáhl splnění maďarských požadavků. Tedy něčeho, co se jeho předchůdci Viktoru Orbánovi nepovedlo předchozích deset let.