ČRo

Startupová scéna v Česku se dočkala návrhu vlastního zákona. Po větší podpoře pro moderní, inovativní projekty se volá už dlouho a to, co vláda Andreje Babiše představila, může být fajn dílčí krok, který neublíží. Jenže myslet si, že se jako mávnutím proutku dynamika zdejšího ekosystému změní, by bylo bláhové.

Islanďané odmítli v nedávném referendu Evropskou unii. Tak někteří interpretovali hlasování obyvatel Islandu, kteří zamítli obnovení přístupových rozhovorů s unií. Jenže na referendum se lze podívat i jinak. Islanďané nechtějí členství v unii, ale jsou ochotni podřizovat se evropským předpisům a raději než o nich rozhodovat si je nechají nadiktovat.

Už uplynul více než týden od nečekané návštěvy šéfa CIA Johna Ratcliffa v Moskvě a stále ještě nevíme žádné podrobnosti o tom, o čem tam jednal. Diplomacie za zavřenými dveřmi je Kremlem preferovaným způsobem vedení jednání. Zní to logicky – v kritické okamžiky je nejlepší, když můžete svému protějšku říct vše natvrdo, bez diplomatických formalit.

Drtivá většina lidí v České republice zastává názor, že konzumace energetických nápojů nezletilými představuje závažný problém. Plyne to z nového průzkumu realizovaného agenturou Behavio pro think tank Ministr zdraví.

Nedávný rozsudek pražského městského soudu, který zrušil třímilionový peněžitý trest za podněcování k nenávisti, ke kterému SPD odsoudil Obvodní soud pro Prahu 1, potvrdil přetrvávající bolest české justice, kterou je absolutní nepředvídatelnost soudních rozhodnutí.

Babišova vláda u české veřejnosti poprvé vážně narazila. Návrh rozpočtu, který počítá s dalším gigantickým zadlužením, odmítá výrazná většina – celých 62 procent – Čechů. Je tu tedy několik otázek. Co je důvodem nečekaně silného odporu? Jak velký problém to pro vládu znamená? A může z toho nějak těžit opozice?

Babišův dluhový populismus narazil na českou DNA. O čem svědčí rozsudek osvobozující SPD? Energetické nápoje nejsou nevinná zábava. Za zavřenými kremelskými dveřmi. Island a EU. Startupový zákon šustí papírem.

Lhostejnost a věčné nadávání nejsou projevem síly. Cynismus člověka jen izoluje od okolí, přitom i obyčejný úsměv či pozdrav dokážou zlepšit den i vztahy.

Co studentku medicíny překvapilo, když během pandemie covidu působila jako sanitářka v nemocnici? Jak vypadá první rok mladého lékaře po promoci? Proč si Anna Šusová vybrala jako svoji specializaci internu? Jaký je rozdíl mezi akutní medicínou a působením lékaře v centru návazné péče? Proč je nejhorší chybou v rámci první pomoci neudělat nic? Jaký smysl vidí v paliativní medicíně? Připravilo ji s…

Máme za sebou léto, při kterém jsme si víc jak dosud prožili, jak to vypadá v zemích s teplotami, které nesou tropický název. Naše sousedka mi hlásila, že na jejich teploměru chyběl jeden stupínek a už by praskl. Řekl jsem jí, ať se nediví, že u nás padaly teplem mouchy v letu.

Už se chvála Bohu ochladilo. S vlnami veder ale musíme počítat. Česká vláda sice s velkým zpožděním, ale přece jen nějak zareagovala na sucho. Premiér Babiš oživil Národní koalici proti suchu. Jenomže o vedru, o rychle stoupajících teplotách a jejich dalších důsledcích kromě sucha vláda mlčí.

Polsko bývá nejen v Česku v posledních letech obdivováno. Má vyšší růst než většina evropských ekonomik, staví dálnice, rychlé železnice i nová letiště. Polské platy rostou slušným tempem a dnes už v některých případech přeskočily i ty české.

Italské vlády se ještě donedávna vyznačovaly svou nestabilitou a jejich životy měly jepičí trvání. Před čtyřmi lety se však ke kormidlu dostala krajně pravicová strana Bratři Itálie v čele s Giorgiou Meloniovou a s jejím nástupem se italská politická scéna nebývale stabilizovala.

Už to chvílemi vypadalo, že bychom na americko-íránskou válku mohli skoro zapomenout. Ze Zálivu přicházely jen takové zprávy, které zajímaly ty, kdo se o oblast zajímají. Jenže v posledním týdnu už se zase střílí víc. Je válka zpátky?

Ukrajina – slabé místo Meloniové, Polsko se zadlužuje mnohem rychleji než Česko. Ale aspoň si nelže, Proč válka v Zálivu zůstává hořet na půl plynu, Vlny veder v Evropě zabíjejí desetitisíce lidí a ničí ekonomiku. Popření klimazměny nefunguje