ČRo

Jak se zrodila myšlenka platformy, která propojuje firmy s matkami malých dětí hledajícími pracovní uplatnění? Co ženám na rodičovské dovolené chybí nejvíc? Je dostatek možností flexibilní práce? A týká se jen rodičů malých dětí? Potvrzují data z dotazníkových šetření zájem rodičů o zkrácené pracovní úvazky? K čemu je platforma používá? Jaké diskuse MUMDOO otevírá, a které mýty vyvrací? Proč Luci…

Ležím v posteli a podle svého zvyku se s chutí zamotávám do měkoučké péřové deky. Jenže místo poklidného usínání na mě leze horko. Odmotám se. Ke spánku mi to ale nepomůže, protože já potřebuju usínat zamotaná! Strávím neklidnou odkopávací noc a ráno mi je jasné, že je to tady.

Premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že se vládním zmocněncem pro plnění závazků vůči NATO stane bývalý velvyslanec České republiky při Alianci Jakub Landovský. Jeho jmenování na síti X potvrdil i poradce prezidenta Petr Kolář.

Před 76 lety, 9. května 1950, představil francouzský ministr zahraničí Robert Schuman plán, který změnil směřování Evropy. Přišel s radikální myšlenkou: propojit francouzský a německý průmysl natolik, aby se válka mezi nimi stala fyzicky nemožnou.

Černo-oranžové svatojiřské stužky. Obří plakáty s hrdinnými rudoarmějci v typických přilbách a se samopalem, pověšeným přes hruď. Muzeální tanky T-34, rachotící po Rudém náměstí.

Česko se dostalo na hranu ústavní krize. Jde v ní o rozdělení rolí a tím pádem i moci mezi vládu a prezidenta.

Kam nás vede válka mezi premiérem a prezidentem; Den vítězství; Evropa a mír: nic z toho není samozřejmé; Jakub Landovský se jako vládní zmocněnec pro NATO jeví jako dobrá volba, lepší než jiné...

V posledních dnech se hodně mluví o článku 42,7 Smlouvy o Evropské unii o kolektivní obraně, který má v EU fungovat vlastně jako článek 5 Severoatlantické smlouvy. Tedy vzájemná pomoc v případě napadení – jeden za všechny, všichni za jednoho. Důvodem je opakované zpochybnění této základní bezpečnostní pojistky prezidentem Donaldem Trumpem.

Když prorusky naladění obyvatelé západních zemí popisují přednosti režimu v Ruské federaci, často uvádějí, že jde o pilíř mravnosti v porovnání se zkaženým Západem. Ruský list Komsomolskaja pravda zveřejnil před několika dny reportáž, která představu o mravnosti tamního života upřesňuje.

Dnes je to právě rok, co byl na svatopetrský stolec zvolen Robert Francis Prevost, papež Lev XIV. Konkláve jsem tehdy sledoval přímo v Římě. S kolegy z České televize jsme byli 8. května připraveni v případě potřeby ihned vstoupit do vysílání. Ale popravdě řečeno jsme to ani moc nečekali.

Dnes je státní svátek, a zdaleka ne jen u nás – připomínáme si totiž už 81. výročí konce 2. světové války v Evropě a s ním i osvobození a definitivní pád nacistické hrůzovlády. V Rusku se ale bude slavit až zítra – když totiž nacisté kapitulovali, v Moskvě už bylo kvůli časovému posunu po půlnoci a tedy devátého.

Je to paradox až perverzní: zatímco v těchto dnech tradičně oslavujeme – dnes už po jedenaosmdesáté – konec druhé světové války, páchá země, která se tehdy o osvobození téměř celého území našeho státu od nadvlády nacistického Německa zasloužila, už pátým rokem na Ukrajině, tedy de facto za našimi dveřmi, válečné zločiny, hraničící s genocidou.

Májové paradoxy. Papež Lev XIV., rok první. Ruský vládce a rozmnožovatel v jedné osobě. Článek 42 (7) nestačí, aby EU byla připravena na válku. To si pište! Babiš nechal v kauze Čapí hnízdo Nagyovou samotnou