ČRo

Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) se chce zaměřit na podporu v nezaměstnanosti. Přesněji řečeno ji chce snížit. Premiérovi připadá nelogické a nespravedlivé, že se v prvních měsících nezaměstnanosti zvýšila. Kdo chce, práci si podle něj najde.

Častou reakcí premiérů, kteří se ocitli v krizi a čelí silnému tlaku, je, že sáhnou po personálních změnách ve vládě. Vymění pár členů kabinetu a doufají, že se tím aspoň na chvíli stočí pozornost někam jinam. Někdy to pomůže, jindy ale ten efekt rychle zase vyprchá. K podobnému kroku před časem sáhl i německý kancléř Friedrich Merz.

Kdysi jsem asi půl roku psala povídku o svém bývalém. Věřila jsem, že až si ji přečte, pochopí, že se ke mně nechoval úplně fér. Po přečtení mi řekl: „Hustý. A o kom to bylo? Znám ho?“

Tuhle jsem se podíval na krátké agitační video, kde se vyprávělo, že Hitler je osvoboditel. Vedle toho bylo delší video, které ukazovalo, jak bezpečné je žití pod dozorem nacistické policie.

Blaho státu. Merz zkusil restart s novými tvářemi ve vládě, ale úplně mu to nevyšlo. Třetí říše, jejich vzor. Hledání práce a podpora v nezaměstnanosti. A na konec glosa Evy Turnové. Moderuje Petr Schwarz.

„Rozdíly se budou postupně stírat nejen s tím, jak populace stárne, ale taky s tím, jak se dovzdělává… Ten proces je bohužel v jistém slova smyslu nevratný. Neumím si představit situaci, ve které se mladší a nejmladší generace vrací k tištěnému médiu,“ komentuje generační rozdíly v konzumaci zpravodajství datový analytik a pedagog Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Josef Šlerka. Jak se mění n…

Rue Git le Coeur, je název ulice, která se nachází jižně od Seiny ve středu Paříže, v šesté čtvrti a hned tam narazíme na Čechy. Při první návštěvě Paříže v roce 1935 zde v hospůdce, se stejnojmenným názvem jako má ulice: Srdce lže, veršovali básník Vítězslav Nezval a André Breton, Paul Éluard a Benjamin Péret.

Je jen jediná věc, na které se v souboji o státní rozpočet na příští rok vládní koalice a opozice shodnou: poslanci obou stran se zapřísahávají, že jim nejde o nic jiného než o blaho České republiky. Problém je, že si pod tímto pojmem představuje každá něco jiného.

Americko-saúdský útok v sobě obsahuje celou řadu důležitých vrstev současné situace. Někdejší mocnost Irák je dnes hřištěm pro spory jiných států, nejen Američanů a Saúdů, ale také Íránců, protože mezi 20 obětmi bylo pravděpodobně šest íránských poradců.

Dva dramatici se po listopadu 1989 ocitli ve vysokých ústavních funkcích. Disidenti a téhož roku narození. Václav Havel, ve světě renomovaný i jako aktivní odpůrce totality, a sice jen domácí respekt požívající, ale také nepominutelný Milan Uhde.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) chce asistovanou reprodukci umožnit i single ženám. Připravil k tomu novelu zákona o specifických zdravotních službách. Připomínkové řízení ale ukázalo odpor Legislativní rady vlády i některých ministerstev.

Fotbalové mistrovství světa je už dva týdny minulostí, jeho dozvuky ale nepřestávají rezonovat. Byla to velkolepá podívaná, pořádná show a byznysová krasojízda, kterou ovšem stíhá také pachuť mocenských hrátek a neprůhledných kšeftů.

Petr Macinka nevzdává boj proti prezidentovi. Ve svěráku: Irák mezi Washingtonem a Teheránem. FIFA prodává fotbal. Stát nemá určovat, jestli single žena nebo žena z lesbického páru smí být uměle oplodněna. Jsme jinde. Stále zvučný Milan Uhde. Moderuje Kamila Pešeková.

Do českých kin vstupuje film Tichá přítelkyně od maďarské režisérky Ildikó Enyedi, oceněný na festivalu v Benátkách. Tři příběhy z různých dob jsou spojené jedním místem a jedním stromem. „Je to film, kde komunikace s přírodou nemá nějakou příliš ezoterickou, nedůvěryhodnou rovinu, ale zároveň se do ní ponořuje způsoby, které i pro mě byly nečekané a velmi milé,“ popisuje kritik Pavel Sladký. Z j…

„Za těch 67 let, co ostrovní režim trvá, se vystřídaly různé fáze tlaku. Ten, který prožíváme s Kubánci právě teď, je dosti bezprecedentní, silový. Hodně připomíná 60. léta, kdy se Washington snažil poslat vybuchující doutníky a desperáty do zátoky Sviní,“ tvrdí vedoucí Iberoamerického centra Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová. Jak řadoví Kubánci vzpomínají na Fidela Castra? A co pr…