ČRo

I když to tak podle mediálního pokrytí nevypadalo, ve Washingtonu se odehrálo něco velmi důležitého. Na půdě ministerstva zahraničí se setkali velvyslanec Izraele a velvyslankyně Libanonu ve Spojených státech. Byl to první takto otevřený kontakt obou zemí po desítkách let.

Současný ekonomický model není stavěný na to, co přijde s umělou inteligencí. Prohlásil s trochou sebezpytu jeden z otců současné revoluce umělé inteligence, šéf OpenAI Sam Altman. Podle něj je třeba začít s diskusí o tom, jak se mění svět a jak na to má politika a ekonomika reagovat. Včera bylo pozdě, řeklo by se.

Svým jednáním budí dojem, že je ministr. Sedí v ministerské kanceláři. Na evropské úrovni se účastní akcí určených ministrovi. Přesto je naštvaný, že oficiálně není ministrem. Řeč je o vládním zmocněnci pro klimatickou politiku a Green Deal Filipu Turkovi (Motoristé sobě).

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že pokud Írán neuvolní svoji blokádu Hormuzského průlivu, Spojené státy průjezd průlivem zablokují, a udělal to. Írán totiž svojí blokádou zvedá ceny ropy a paliv, a to i ve Spojených státech. Tohle je absurdní. Blokádou teď Amerika bojuje proti blokádě. Ovšem má to i svůj racionální základ.

„Neministr“ Turek komplikuje Babišovi život. Po volbách rozpočet. Druhá velká zkouška Pétera Magyara. První jednání Libanon – Izrael. Blokádou proti blokádě. Odpovědnost, nebo hra? Možná obojí. Moderuje Ondřej Konrád.

„Mluví o modernizaci, ale vracejí se k heslu BBC z minulého století,“ říká mediální analytik Filip Rožánek k návrhu ministra kultury Oty Klempíře na nové financování veřejnoprávních médií. Od ledna příštího roku mají Česká televize a Český rozhlas místo koncesionářských poplatků dostávat peníze ze státního rozpočtu, vycházející z úrovně roku 2024 s každoroční valorizací. Jak rozumět změně, kvůli …

Znáte někoho, kdo by nešel na výstavu, pokud bude ohlášená jako konceptuální umění? Nebo jste to snad vy sami? Zkuste se do poloviny května zajít podívat do Muzea Kampa v Praze na výstavu, která je velmi konceptuální, ale nevyděsí vás.

Euforii u liberálů a zoufalství u konzervativců vyvolaly zprávy o tom, že maďarští voliči už nechtějí sledovat pátý díl seriálu o premiéru Viktoru Orbánovi a že místo něho dali přednost nevyzkoušenému Péteru Magyarovi. Z pohledu ekonomů nejde o emoce, ale o to, jak změna pomůže z pohledu národního hospodářství. Není vyloučen příchod lepších časů.

Americká blokáda Hormuzského průlivu vstoupila v platnost. Americký prezident Donald Trump se tím pokusil přehrát míč na íránskou stranu. O tom, která strana uspěje, do značné míry rozhodne kombinace vůle a faktoru času.

Ocitli jsme se v době, kdy se už zřejmě nemůžeme spoléhat na trvalou a jistou vojenskou ochranu Spojených států. Americký prezident Trump dokonce nahlas uvažuje o stažení USA z NATO. K tomu by ovšem potřeboval souhlas Kongresu a nezdá se, že by ho mohl získat. To však neznamená, že nemá jiné cesty, jak Evropě pomoc odepřít. Evropa proto musí rychle najít cestu, jak si sama zajistit bezpečnost.

To takhle spěchám za kuropění na kliniku sexuálního zdraví, kde mám tlumočit. Svou klientku dobře znám, už pro ni tlumočívám osm nebo deset let.

Česká vláda už nějakou chvíli určuje maximální ceny nafty a benzinu. Zatímco před týdnem se mluvilo o tom, že politickou reakci netřeba uspěchat, dnes vicepremiér Karel Havlíček (ANO) vysvětluje, že reakce vlády už byla nutná, jakkoli jde o zasahování do tržního mechanismu, který ANO a zbytek vlády považují za hlavní ekonomický princip.

Zůstane Česko na maďarské cestě i po Orbánově pádu? Trumpovo čarování v Hormuzském průlivu. Trh končí, ekonomiku uřídí viditelná ruka vlády. Zelenskyj navrhuje obranný svaz pro Evropu. Zahrnuje Ukrajinu, Británii, Turecko a Norsko. A na konec glosa Ivy Pekárkové. Moderuje Petr Hartman.

„Pokud se nemýlím, na všech summitech NATO vystupovala vždycky hlava státu. Už jenom z toho možná z hlediska některých politiků nepodstatného faktu, že prezident je vrchní velitel ozbrojených sil,“ komentuje aktuální spor o složení delegace na summit NATO politoložka a ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. V pořadu Jak to vidí… dále hovoří o výsledku parlamentních v…

Pokud platí, že článek v novinách je první náčrtek historie, popová písnička může být jejím prvním zápisem v notách, jestli si někdo dá tu práci. A pokud by prvním draftem ruské války na Ukrajině měla být jediná kniha, pak by to mohl být Jazyk války, reportážní text ukrajinského spisovatele Oleksandra Mycheda, který ve slovenštině vydalo nakladatelství Absynt v edici Prokletí reportéři.