ČRo

„To je jejich právo, číst si Právo,“ odpověděl celkem vtipně vicepremiér Havlíček (ANO) na otázku, co si myslí o tom, že během úterního projevu hlavy státu ve Sněmovně listoval za ní sedící, a tedy televizními kamerami plně zabíraný vládní kolega Macinka (Motoristé sobě) historickým exemplářem komunistického periodika Rudé právo.

Většina americké společnosti je jednoznačně proti probíhajícímu útoku na Írán. Američané to jasně říkali v průzkumech v posledních týdnech a říkají to jasně i teď. Samozřejmě jsou tu rozdíly. Příznivcům demokratů vadí útok nejvíce, nezávislým voličům hned v závěsu – aktuálně ho schvaluje pouze asi 10, respektive 20 procent z těchto množin.

U mě dobrý. To by mohly jedna za druhou hlásit průmyslové i rozvojové země, pokud by se jich někdo ptal, jak velké jsou dopady americko-íránského konfliktu na ceny energií. V logice takových prohlášení je ovšem také obava, že to pořád dobré být nemusí.

Kreml se může stát jedním z vítězů současné války Spojených států a Izraele proti Íránu. Alespoň to píše moskevský list Kommersant s odvoláním na analytiky světového ropného trhu. Ti vycházejí z toho, že cena ropy stoupá a do toho ropný kartel OPEC zvýšil kvóty na těžbu, což se týká i Ruska. Při bližším pohledu to ale není tak jednoznačné.

Do kin už zítra vstoupí nová česká zlodějská komedie Poberta. Jde o celovečerní debut režiséra Ondřeje Hudečka, jehož scénář vznikl v době přísných covidových opatření v naší zemi. Snímek zhodnotila filmová publicistka Alice Aronová.

Ani ve filmu není ze současné politiky úniku. Minulý víkend předal jeden z největších filmových festivalů na světě, Berlinale, své ceny. I když je považovaný za nejpolitičtější festival na světě, letos byl politikou doslova zmítán na všechny strany.

Prezident ve Sněmovně varoval před stagnací výdajů na obranu. Projev prezidenta ve Sněmovně: doprovodné jevy. Zase se střílí v Perském zálivu. Co k tomu řeknou u benzínové pumpy? A co na to ruská ropa? Trump útokem na Írán ztrácí skalní spojence. Berlinale zmítané politikou (a filmem). Moderuje Jan Fingerland.

Krize kolem Íránu není jen bezpečnostní, ale i komunikační zkouškou. Podle odbornice na strategickou komunikaci čelí státy v rychle se měnící bezpečnostní krizi mimořádně složitému informačnímu prostředí. Do jaké míry obstála evropská reakce? Jak důvěryhodně působí Spojené státy a Izrael? A jak se orientovat ve „válečné mlze“?

Když jsem před skoro čtyřmi lety pobývala na Univerzitě v Iowě, zaznamenala jsem zvláštní rituál, který předcházel každému většímu akademickému shromáždění. Moderátor vždy přednesl stejný krátký proslov s názvem „Uznání území a svrchovanosti“.

Důvody pro zvyšování výdajů na obranu a bezpečnost země rostou. Prohlásil to v Poslanecké sněmovně prezident Petr Pavel. Ta v těchto dnech projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok. Výdaje na zajištění bezpečnosti v něm zahrnuté názorně dokazují, že jejich objem stagnuje.

Od začátku invaze na Ukrajinu Vladimir Putin mnohokrát hrozil, že použije jadernou zbraň. To byl jeden z důvodů, proč evropské státy svou vojenskou pomoc Kyjevu zpočátku odměřovaly na lékárnických vahách. Kolikrát si už Ukrajinci museli rvát vlasy a říkat si, jak prohloupili, když v roce 1994 předali v dobré víře Rusku svůj jaderný arzenál, tehdy třetí největší na světě, výměnou za mezinárodně ga…

Ne pomalu, ale rychle se přesouváme do jiného světa. Do světa, kde čím dál větší roli hraje umělá inteligence. V Česku to zatím neplatí, ve Spojených státech ano.

Policii v Northamptonu se podařil husarský kousek. Odhalila tajnou pěstírnu konopí ve zrušeném kasinu. Na čtyřech podlažích tam rostlo víc než 7 tisíc rostlin druhu Cannabis sativa.

Amerika a Izrael vedou válku proti Íránu. A svět vede debatu o příčinách, legalitě i legitimitě této války. V tomto případě platí snad ještě více než jindy, že záleží na tom, jak celou věc rámujeme.

Válka s Íránem opět ukázala slabiny Babišova nezájmu o svět. Pohledy na válku v Íránu. AI ve službách Pentagonu. Firma Anthropic bojuje s Trumpem, trvá na etických pravidlech. Přikládání rámu na íránskou válku. A na konec glosa Ivy Pekárkové. Moderuje Petr Hartman.