ČRo

Maroko má od 22. října novou vládu. A poprvé ji vede žena, Fátima Zahra Mansúríová. Maročané se nepochybně ptají, co nová vláda přinese jejich zemi. A Maročanky také, co bude tato premiéra znamenat pro jejich postavení v marocké společnosti.

I když přesnou podobu magistrátní koalice v Praze ještě neznáme, vypadá to, že obyvatele metropole čeká dvojí zdražování: Ze stávajících 3650 Kč se má dle plánů budoucího primátora Petra Hlaváčka cena za roční Lítačku zvednout na 5 tisíc, parkování v modrých zónách pak má nově za rok stát 2400 Kč místo dosavadních 1200 Kč.

V posledních dekádách se ve Washingtonu opakuje podobný scénář: když prezidentova strana ztratí většinu v Kongresu, začne opozice mluvit o impeachmentu. Obzvlášť, když je prezident, stejně jako Donald Trump, navíc značně nepopulární a o další zvolení už usilovat nemůže. Byť ani neoblíbenost není nutnou podmínkou – Bill Clinton by mohl vyprávět.

Základní otázka zní: Kdo dělá ze slov zbraně? Abychom na tuto otázku mohli odpovědět, měli bychom si nejprve připomenout, co západní civilizaci, ke které jsme se připojili po listopadu 1989, charakterizuje.

V polovině července oznámilo devět evropských zemí spolu s Ukrajinou vznik nové protibalistické koalice. Evropské země, které se účastní, jsou tyto: Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Nizozemsko, Švédsko, Dánsko, Norsko a Velká Británie. Cíl koalice je jasný a dnes naprosto nezbytný: posílit obranu Evropy a zajistit Kyjevu kriticky chybějící munici do protivzdušných systémů.

Všichni zvyšují daně. Proč ne Češi? Když je Trump „neomylný“, odnést to může Hegseth. Evropský systém protivzdušné obrany Freyja bude otestován ještě letos. Česko se neúčastní. Premiéra premiérky aneb Maroko našlo ženu. Co doopravdy dává smysl v Praze zdražovat. Podle Babiše slova nesmí být zbraň

Československo už více než třicet let neexistuje, přesto jeho vznik zůstává jedním z nejvýznamnějších českých svátků. Proč se stále vracíme k odkazu první republiky a Tomáše Garrigua Masaryka? Co nás jako národ spojuje a na co můžeme být dnes hrdí? „Národní hrdost je nejlepší obranou proti nacionalismu,“ připomíná politoložka Vladimíra Dvořáková. Jakou roli hrají státní symboly a proč se demokrac…

Nová kniha představuje všestrannou osobnost jazzového hudebníka Bory Kříže, od jehož narození letos uplynulo sto let. Publikace „Hrát trochu víc než noty: Bora Kříž a jeho jazzový svět“ přitom přináší řadu dosud málo známých informací i unikátních fotografií.

Vysoký deficit je ekonomický zločin, zaznělo při projednávání státního rozpočtu na rok 2027. Existuje však něco ještě horšího než deficit, a to jsou vysoké daně.

Jít na demonstraci v Brně či v Praze je rozdíl, a co teprve někde na maloměstě. Čím menší město, a tudíž méně lidí, tím musí každý účastník projevit více osobní odvahy.

Jordánsko se snaží, aby bylo vnímáno jako poklidná zóna uprostřed rozbouřené oblasti. Avšak i jeho společnosti se týkají mnohé z tlaků a zdrojů nestability typické pro jeho okolí. Páteční teroristický útok na kostel je projevem této skutečnosti.

Francie má za sebou dvě soboty demonstrací a násilností a podle všeho se nezdá, že by měly přestat. Jaký to má politický a sociální kontext?

V letošním roce máme v Británii rekordní počet „incidentů“, při kterých uniknou z továren či jiných podniků toxické látky do vody.

Lula da Silva to dokázal. Staronový brazilský prezident zvítězil v nedělních volbách a už počtvrté zamíří do paláce Planalto. Jeho setrvání na vrcholu brazilské politiky je mimořádné nejen vzhledem k věku – tento týden oslaví jednaosmdesáté narozeniny –, ale i s ohledem na jeho životní příběh. Chudý chlapec ze státu Pernambuco, který se živil čištěním bot a prodejem pomerančů, se znovu stal nejmo…

Plný Staromák nese první ovoce. Proč se ve Francii děje, co se děje. Útoky na křesťany v Jordánsku. Lula da Silva znovu vyhrál. Brazílie ale vyhráno nemá. A na konec glosa Ivy Pekárkové. Moderuje Petr Hartman.