ČRo

Válka na Ukrajině pokračuje a její dopady stále výrazněji pociťuje i samotné Rusko. Ukrajinské útoky na ruském území zvyšují tlak na ekonomiku i společnost, v níž podle rusisty Karla Svobody sílí kritika Vladimira Putina. Co se za poslední rok ve válce změnilo? A jak mohou útoky na logistická centra Wildberries ovlivnit ruské zářijové volby?

Ráno otevřete okno a máte dojem, že jste se probudili kdesi ve východoevropském štetlu jak z obrazu Marca Chagalla. Nad prejzovými střechami moravského městečka se sice nevznášejí postavy, zvířata ani předměty, ale výjev v bývalé mikulovské Lange Gasse, dnes Husově ulici, působí podobně nezvykle.

Mírový plán pro pásmo Gazy je na světě, ale zatím není jistá jeho budoucnost. Hnutí Hamás návrh přijalo, izraelský premiér Netanjahu text odmítl. V pozadí se toho odehrává víc, než se na první pohled může zdát.

Americké zbrojařské společnosti Raytheon a Lockheed Martin se obávají, že Ukrajina by v případě získání licence mohla zdokonalit protiletadlové střely Patriot a vyrábět je rychleji a výrazně levněji než Spojené státy. Informuje o tom s odvoláním na veřejné činitele list The Atlantic.

Ve Spojených státech proběhla další vlna primárek před listopadovými volbami. Velké naděje si do aktuální série států vkládalo levé křídlo Demokratické strany, a to především na Středozápadě.

Současné „jdi ode mě, pojď sem“ v migrační politice většiny států Evropské unie, kombinované záchvaty politické paniky, jak ji předvedly v souvislosti se španělskou Ceutou především dvě evropské železné dámy v čele svých vlád, Giorgia Meloniová a Mette Fredericsen, napovídá, že téma migrace sotva kdy najde společné a spolehlivé řešení tak, aby se na něm členské státy podílely rovným dílem.

Kdybychom si pamatovali, co Andrej Babiš tvrdil, tak můžeme říci: konečně díky svému premiérskému postu a podpoře ve Sněmovně, kterou tvoří šestikoalice Babišovo ANO, Okamurovo SPD, Svobodní, Trikolóra, Pro a Motoristé sobě, si konečně může dovolit splnit svůj sen: řídit stát jako svou firmu.

Trumpovy plány stabilizovat střední Východ se hroutí, Kam se hrabe hybridní válka na uprchlíky, Babiš: kouzelník s časem, Kde vzít Patrioty, Po jedné prohře i výhře pro Trumpa i americkou levici

Česko má za sebou řadu tropických dní, kdy teploty šplhaly ke čtyřiceti stupňům Celsia. Vlny veder a sucha ale nejsou jen problémem pro zdraví a přírodu, stále více zasahují také českou ekonomiku. Podle ekonoma Víta Hradila mohou letošní horka způsobit škody v řádu vyšších jednotek až nižších desítek miliard korun. „Odpovídá to škodám menší až střední povodně,“ vysvětluje. Co se stane, pokud se e…

Na přelomu milénia jsem v jednom kurzu němčiny v Goethe Institutu měla takového postaršího lektora, který se, Němec ze Západu, mimořádně zajímal o východoevropské země. Jednou mi řekl, že Čechy jsou zvláštní v tom, že se tam krajina změní po každých pěti kilometrech. Vážila jsem si ho, nebylo vůbec samozřejmé, aby se v té době transformace někdo ze Západu zajímal s takovou sympatií o naše postkom…

Americký prezident Donald Trump řekl v inauguračním projevu, že po sobě chce zanechat odkaz mírotvorce. Jenže po 20 měsících, které uplynou v druhé polovině srpna od jeho nástupu do Bílého domu, je vnímán spíše jako symbol nestability a nových konfliktů ve světě.

Italská premiérka Giorgia Meloniová získala ve svém tvrdém postupu vůči nelegální migraci na první pohled nečekanou spojenkyni – dánskou ministerskou předsedkyni Mette Frederiksenovou. Dvě ženy, jedna z konzervativního, druhá ze sociálně demokratického tábora, se v pondělí podepsaly pod společné prohlášení. Žádají v něm více deportací v zájmu ochrany křesťanských hodnot.

Tři velké země, Saúdská Arábie, Turecko a Pákistán, podepsaly dohodu o vzájemné obraně. To zní jako významná zpráva a o míře jejího významu skutečně debatují nejen sousedi zmíněných států.

Pravidelně čteme, že se rodí málo dětí. Úhrnná plodnost loni činila jen 1,28 dítěte na jednu ženu. Na vysoké školy teď ale přicházejí studovat ty nejsilnější ročníky. Odtud plyne, že by univerzity měly přijímat více studentů. A tomu logicky musí odpovídat jejich rozpočty.

Pohledného Kevina Warshe si do čela americké centrální banky Fed vybral Donald Trump. Na tom by nebylo nic divného, do čela této instituce se běžně dostávají prezidentští nominanti. Jenže tím, jak nenávistně Trump přistupoval k jeho předchůdci Jeromu Powellovi, cestu do čela Fedu i renomé jeho nástupci ztížil.