ČRo

Pokud Babišova vláda skutečně po volbách podlehla přesvědčení, že musí plnit své sliby a rozhodla se začít legislativně nejjednodušší záležitostí, mohla zrušení koncesionářských poplatků odhlasovat standardním způsobem během jakéhokoli všedního odpoledne. To by rozhodně nevyvolalo takový odpor veřejnosti.

V hnutí ANO Andreje Babiše se něco děje. Začali z něj odcházet ne zcela nevýznamní politici a proti postupu vedení se začíná ozývat dosud nebývalá kritika z vlastních řad. Otázky jsou zřejmé: Jak je to vážné? Může to být začátek rozkladu dominantní vládní partaje?

Aby se za nás děti nestyděly. Hnutí ANO v ohrožení vlastním heslem. Konec politického instinktu Andreje Babiše? Výsledek izraelských voleb je z pohledu tamních křesťanů šancí k usmíření. Velká záhada. 28. říjen v mé hlavě. Ministr kultury to myslí dobře. Se sebou

Podzim přináší chlad, únavu i pověstnou mužskou rýmičku. Jsou muži opravdu choulostivější než ženy, nebo jen simulují?

Jakou podporu potřebují učitelé, kteří chtějí vyučovat o přírodě, ale také v přírodě? Jak o klimatu učit tak, aby to dětem a mladým lidem nebralo naději? Jak se z party nadšenců, která v roce 1979 v Prokopském údolí pásla stádo ovcí a koz, stala jedna z nejvlivnějších vzdělávacích organizací? Proč jsou hlavním hybatelem změn v ekoškole děti? Co se dá změnit za jeden týden? Brouzdá se Barbora Seme…

Čas, kdy příroda poručí stromům i keřům, aby odhodily své jarem načinčané a létem přikrášlené účesy, se s neúnavnou pravidelností každoročně opakuje. Podzimní vítr se opře do vadnoucích korun a rve bujné kadeře až do posledního vlásku. Na pomoc mu přicházejí i nesmělé mrazíky, aby čas zmírání byl dokonalý.

Na divadelním festivalu v Plzni se nás polská režisérka Maja Kleczewska snažila, a velmi sugestivně, zatáhnout do vzpoury slezských tkalců. Ta se odehrála v polovině 19.století a inspirovala slavného německého spisovatele, básníka a dramatika, který v roce 1912 za své dílo dostal Nobelovu cenu, Gerhardta Hauptmanna.

Při obhajobě útoku na koncesionářské poplatky se vláda uchyluje k řadě klamavých argumentů. Jednomu z nich ale nelze upřít pravdivé historické jádro. A to, když koaliční představitelé unisono a dokola opakují, že poplatky v minulosti chtěly zrušit – jak ODS, tak Pirátská strana.

Rusko může zaútočit na území Estonska. V případě konfliktu s Ruskem dobyde Severoatlantická aliance během několika dní ruský Kaliningrad. Lotyšsko rozmisťuje na hranici s Ruskem protitankové miny. Polské úřady vydaly doporučení pro občany, aby si udělali zásoby pro případ konfliktu.

Prezident Pavel při příležitosti státního svátku výročí založení Československa udělil 51 vyznamenání vynikajícím osobnostem a v projevu politikům připomněl, že jim byla volbami na vymezený čas propůjčena hlavní odpovědnost za budoucnost této země, a tento čas nesmí promarnit. Podle hlavy státu je v politice příliš málo slyšet jasná řeč o rizicích, kterým čelíme, a příliš málo skutečné odvahy.

Česko má momentálně tři prezidenty. Jednoho ve funkci a dva bývalé. Všichni tři se na výročí vzniku republiky 28. října dělí o pozornost veřejnosti, jakkoliv to u těch dvou bývalých je pozornost možná až trucovitě vynucená. Přesto, nebo právě proto stojí za pozornost srovnávat, co naši prezidenti lidu sdělují a jak ho chtějí formovat.

K čemu je dobré mít tři prezidenty? Jak (ne)může vypadat válka s Evropou? Historické kořeny Babišova krocení veřejnoprávnosti. Realita nebo obraz. Banky jako záchrana rozpočtů. Lula da Silva znovu vyhrál. Brazílie ale vyhráno nemá

Setkání dobrých čtenářů s knihami napříč prostorem a časem. Své čtenářské vyznání přináší básník a učitel Tomáš Čada.

Už příští týden jdou Američané k volbám do Kongresu, kterým se také říká Midterms. Jaká v USA teď panuje nálada? A jak vlastně vypadá práce zpravodajů ve skoro 350 milionové zemi, největší ekonomice světa? Na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava to vysvětlili dva američtí zpravodajové Českého rozhlasu Jana Ciglerová a bývalý americký zpravodaj Jan Kaliba, kteří jsou autoři podcast…

Když s Italy přijde řeč na občanskou mobilizaci a protestní demonstrace, často si postesknou, že v Itálii chybí organizace a zaujetí, jaké vídáme ve Francii. „My Italové jsme ovce,“ povzdechl si jeden můj známý. „Francouzi, ti za to umějí vzít.“