Philipp Heck

Veleúspěšný americký program Apollo nepřestává přinášet fascinující objevy ani půl století po svém ukončení. Za nejnovějším průlomem v našich znalostech o Měsíci stojí vzorek horniny, který získali astronauti Gene Cernan a Harrison Schmitt z Apolla …

Pokud by byl Měsíc člověk, tak podle starých pověstí by to byl úctyhodně starý muž. Předpokládá se, že měsíční souputník Země vznikl nedlouho po samotné planetě, zhruba před 4,4 miliardami let, kdy byla Sluneční soustava mladá.

Nová analýza krystalů, které z Měsíce před 51 lety přivezla posádka Apolla 17, odhalila, že Měsíc vznikl nejméně o 40 milionů let dřív, než naznačovaly dřívější geologické výzkumy.

Vědcům se při analýze meteoritu ze 60. let podařilo identifikovat materiál starý až 7,5 miliardy let. Slunce a další tělesa ve sluneční soustavě přitom vznikly teprve před 4,5 miliardami let. Výsledky výzkumu týmu vědců vedeného doktorem Philippem H…

Vědci našli v meteoritu z Austrálie nejstarší hmotu na Zemi. Některé částice jsou staré až 7,5 miliardy let, takže převyšují stáří Země, ale i stáří naší sluneční soustavy. Meteorit tvořený pevnými částicemi dopadl do Austrálie v 60. letech minulého…

Vědci našli v meteoritu z Austrálie nejstarší hmotu na Zemi. Některé částice jsou staré až 7,5 miliardy let, takže převyšují stáří Země, ale i stáří naší sluneční soustavy. Meteorit tvořený pevnými částicemi dopadl do Austrálie v 60. letech minulého…

Vědcům se povedlo najít v meteoritech materiál, který je výrazně starší než celá naše Sluneční soustava. Mají tak k dispozici dosud nejstarší známou hmotu, která bude pravděpodobně pozůstatkem dávných hvězd.

Vědci našli v meteoritu z Austrálie nejstarší hmotu na Zemi. Některé částice jsou staré až 7,5 miliardy let, takže převyšují stáří Země, ale i stáří naší sluneční soustavy. Meteorit tvořený pevnými částicemi dopadl do Austrálie v 60. letech minulého…

Slavný a páchnoucí meteorit Murchinson z Austrálie ukrýval zrna kosmického prachu, který uhnětly umírající hvězdy asi před 7 miliardami let. K jeho datování posloužily izotopy neonu vytvořené galaktickým kosmickým zářením. Jde o zatím nejstarší věc,…

Před 470 miliony let se kolem Marsu řítil asteroid, který byl třitisíckrát větší než ten, který vyhubil dinosaury. Tento gigant se srazil při svém letu s jiným asteroidem a srážka vyprodukovala takové množství prachu, že jím zakryla nebe na Zemi a p…

Dlouho před obdobím dinosaurů, asi před 466 miliony let, Země výrazně ochladla. Jedním z velkých tajemství vědy bylo, proč se tak stalo.