OSEL.cz

Dlouho se myslelo, že velkou mozkovou kůru máme kvůli rozvoji čelního laloku, který se považuje za centrum myšlení. Cogito ergo sum. Nový výzkum lebek primátů to smetl ze stolu. Čelní lalok během evoluce primátů velmi spořádaně kopíruje celkovou velikost mozku. Skutečný příběh velkého mozku se odehrává někde jinde.

Dronte mauricijský za nelichotivé označení dodo (ťulpas) či blboun nejapný, vděčí námořníkům, kteří ho objevili a lovili. Tohoto nelétavého ptáka se lidem podařilo zcela vyhubit během necelých sta let. Poslední zmínka o něm na ostrově v Indickém oceánu je z roku 1662.

Jak dostat na oběžnou dráhu v co nejkratším čase co nejvíc satelitů? Rocket Lab navrhují flatelity, velice ploché satelity, které je možné vyrábět ve velkém. Vesmírné síly zapojily flatelity do programu Space-Based Airborne Moving Target Indicator (SB-AMTI), v němž budou z nízké oběžné dráhy sledovat vzdušné cíle.

Letitá Riemanova hypotéza zůstává jedním z jedním z nejslavnějších a nejdůležitějších nevyřešených problémů současné matematiky. Její důkaz má cenu 1 milionu dolarů. Fyzici věří, že by kvantové výpočetní technologie mohly otevřít cestu k řešení tohoto 160 let starého problému teorie čísel. Kvantová magie se potkává s aplikovanou matematikou.

Terénní experimenty s ekologicky nesmírně úspěšnými mravenci Paratrechina longicornis ukazují, že jsou v řešení hlavolamů lepší než agenti umělých inteligencí, vycvičení na fyzikálních a matematických modelech. Také vyšlo najevo, že početnější mravenčí týmy vyřeší složitější hlavolamy v porovnání s malými týmy.

Všeználek Darwin miloval masožravky. Mimo jiné vyslovil v roce 1875 předpověď, že by některé lomikameny mohly být masožravé. Botanici si nedávno posvítili na lomikámen Saxifraga candelabrum – a vyšlo to. Tráví nalepený hmyz a využívá z něho dusík. Tenhle lomikámen z Tibetu má rád maso!

Superdělo HATS mělo zasahovat cíle vzdálené přes 1 600 km. Dnes slouží v mnohem skromnější, ale současně velmi užitečné roli. Z futuristické zbraně vznikla specializovaná testovací platformoa, která využívá extrémní zrychlení superdělem k získávání kvalitních dat pro vývoj hypersonických hlavic.

Výzkum obliby lidských a AI povídek naplno obnažil rozporuplný postoj dnešní společnosti k umělým inteligencím. Lidé považují povídky od AI za kvalitnější a také je víc zaujmou. Ale hodnotí AI povídky ještě mnohem lépe, když jim namluvíte, že jsou od lidských autorů. Co to tohle asi udělá s literaturou.

Slunce tu nebude věčně. Co bychom měli dělat, až spálí své hvězdné palivo, a my tady ještě budeme? Nebo nějaké podobné druhy? Gabriel Harry navrhuje zůstat na Zemi a snažit se ji co nejlépe ochránit před červeným obrem do něhož se Slunce promění. Vyhořelé Slunce by podle něj nahradili plynní obři, jejichž vodík a helium bychom spalovali ve fúzních reaktorech.

Napřed keramika zdobená v geometrickém stylu, pak archaické plastiky a po nich stavební dekorace, šperky a sklo z helénistické a římské doby. Skončíme velkou pozdně antickou mozaikou. To vše od 9. století před n. l. do konce antiky, snad až do 5. století n. l.

Představte si počítač, který tvoří soustava mikročástic v kapalině. Rezervoárový počítač s aktivními koloidními oscilátory z Kostnice je úplně jiný, než jste zvyklí. Funguje jako blackbox a stále plně nechápeme jak. Přesto umí pozoruhodné věci, včetně předpovídání chaotických časových řad nebo odhalování nepatrných anomálií v datech.

V horkých letních dne sahá tisk po lehčích tématech. Zde by to mohlo být něco o psychologickém jevu známém pod názvem pareidolie, při kterém fantazie z různých podnětů (mraky na obloze, přirozené tvary kamenů aj.) vytváří obrazy, např. zvířata, lidské tváře a jiné smysluplné obrazy. Představa, že by mohl existovat artefakt z mladého paleolitu zobrazující lidskou tvář, může být pro někoho šokující…