OSEL.cz

Jak se zdá, oxid uhličitý nemusí být jen nechtěný plynem, který se snažíme dostat z atmosféry. Tým Yale University ho dokázal s využitím plazmatu a elektřiny přimět k produkci užitečných chemických látek, včetně složitějších produktů, jako je metanol nebo butan. Stane se z oxidu uhličitého zajímavá surovina?

Dá se přehlédnout 1000 proteinů důležitých pro funkce mozku? Pokud jsou dost malé, pak ano. Co má vlastně v naší hlavě na starosti „temná hmota“ proteomu?

Fyzikům dlouho unikaly kvantové skoky fononů, i když byly předpovězeny už od počátku 20. století. Nakonec uspěl tým, který vedl Amir Safavi-Naeini ze Stanfordu, který s kolegy pozoroval v reálném čase kvantové skoky zvuku v mechanickém rezonátoru, odečítané propojeným supravodivým qubitem.

Bioinženýři ze Stanfordu udělali laboratorní myši bez většiny buněk mozkové kůry i hipokampu. Do části z nich pak vložili lidské kmenové buňky a nechali je, aby vyplnily prázdné místo. Povedlo se a vznikly myši s xenokortexem, které mají téměř polovinu objemu mozku z funkčně zapojených lidských buněk. Podivuhodné také bylo, že myši bez velkých částí mozku fungovaly normálně, až na zhoršenou paměť…

V Číně se pořádně odvázali a přicházejí s konceptem těžkého supertanku, poháněného kompaktním jaderným reaktorem a vyzbrojeného 50MJ railgunem. Jeho ochranu by zajišťoval elektromagnetický pancíř. Myšlenka je to smělá, ale její případnou realizací si Čína nejspíš sáhne na dno svých technologických možností, pokud je to vůbec technologicky smysluplné.

Švýcarští fyzici dosáhli průlomu v produkci mionia, exotických atomů tvořených mionem a elektronem. Jejich úspěch je posunul blíž k vytouženému experimentu, v němž by měli otestovat gravitační chování mionů, jako prvních představitelů částic druhé a třetí generace Standardního modelu.

Podzemní fyzikální baterii v solných kavernách v provincii Ťiang-su pohání vzduch, stlačovaný na tlak přes 130 atmosfér. Jde o největší podzemní „powerbanku“ na světě. Měla by tlumit výkyvy v elektrické síti, které vyvolávají obnovitelné zdroje, na které Čína spoléhá stále víc.

Standardní kosmologický model předpovídá, že by vesmír měl obsahovat spoustu menších shluků temné hmoty, které by obsahovaly plyn ale nikoliv hvězdy. Jedním z nejvíce slibných kandidátů je Cloud-9 ve vzdálenosti 15 milionů světelných let. Ani nová pozorování tam neobjevila žádnou hvězdu.

Sceye vypustili svou bezpilotní vzducholoď HAPS na misi ST1, z městě Moriarty v Novém Mexiku do Japonska a zpět. Vzducholoď, která by měla sloužit jako stanice pro přenos širokopásmového internetu a pro sítě 4G/5G/6G, během letu úspěšně prověřila použité technologie i komunikaci.

Nové nálezy z opuštěného čínského lomu přepisují dávnou historii lidstva. Konečně se dozvídáme, jak žili tajemní pravěcí lidé známí už 16 let jako denisované.

Kompaktní fúzní elektrárnu Helios by poháněl stellarátor se softwarově řízenými adaptivními magnety. Zatím to celé je ale jen "design".

Brodíme se v dezinformacích a nesmyslech, ale věda jakžtakž drží pozice. Lidé věří vědcům víc, než byste čekali, ale rozhoduje o tom hlavně to, co byste asi netipovali. Nejde ani tak o odbornost vědců ani o jejich práci ve prospěch blaha společnosti. Jde o důvěru. Lidí musejí cítit, že vědci jsou na jejich straně, pak jim věří. Vědci jistě vymyslí, jak na to.

Loni vás na této stránce jeden z „oslů“ seznamoval s poznatkem, že betelem se naši předci přiváděli do rauše už před 4 000 lety. Mýlil se o dvacet tisíc let.