100+1 zahraniční zajímavost

Tovární provoz mohl být nejenom místem nekonečné těžké práce, ale také centrem lidové osvěty. Namátkou na Kubě dospěl už v roce 1865 jeden z tamních podnikatelů k názoru, že by měl své zaměstnance vzdělávat.

Všichni máme nějaké oblíbené číslo. Některá „numera“ se však považují za šťastná napříč národy, přičemž často vycházejí z náboženských příběhů či lidových pověr.

První týdny po konci války v českých zemích nepřinesly jen úlevu z osvobození, ale také chaos, lynče a násilnou odplatu vůči Němcům.

Mangrovové lesy dokážou tlumit bouřkové vlny, chránit pobřeží a ukládat uhlík – jejich obnova by podle vědců mohla ročně ušetřit miliardy a ochránit statisíce lidí.

Pozorování radioteleskopů ALMA odhalila, že mezihvězdná kometa 3I/ATLAS je mimořádně bohatá na metanol.

Události druhé světové války daly vzniknout celé řadě více či méně uvěřitelných příběhů. Jeden z nich v sobě zahrnuje obranu rakouského zámečku nesourodou skupinou tvořenou americkými vojáky, příslušníky německé branné moci a prominentními francouzskými zajatci proti mnohonásobné přesile tankových granátníků SS.

V čínské provincii Fu-ťien mohou odvážní milovníci kávy popíjet svůj oblíbený nápoj na plošinách připevněných ke skále desítky metrů nad burácejícími vlnami.

Paleontologové objevili fosilie zvláštního plaza, který během života pravděpodobně změnil způsob chůze ze čtyřnohé na dvounohou.

Říká se, že věda je nástrojem pokroku. Mezi váženými učenci se ale zákonitě objevily i postavy, které se seriózním výzkumem neměly vůbec nic společného. Právě k takovým vědcům patří v historii elektřiny a magnetismu italský fyzik Giovanni Aldini.

Výzkum DNA z kostí starověkých a raně středověkých populací vysvětluje genetickou i kulturní různorodost současné Evropy a odkryl, z jaké oblasti měli do střední Evropy dorazit Slované.