100+1 zahraniční zajímavost

Mars patří mezi nejprozkoumanější tělesa Sluneční soustavy. Jde zatím o jedinou planetu, na kterou jsme vyslali pojízdné vědecké laboratoře, aby prostudovaly tamní nehostinnou krajinu. Přesto si náš planetární soused stále uchovává mnohá tajemství.

Paleontologové popsali podivného čtvernožce z permu s pokroucenou čelistí a zuby směřujícími do stran. Stvoření připomínající mloka představovalo evoluční relikvii už před 275 miliony let.

Říká se, že věda je nástrojem pokroku. Mezi váženými učenci se ale zákonitě objevily i postavy, které se seriózním výzkumem neměly vůbec nic společného. Právě k takovým vědcům patří v historii elektřiny a magnetismu italský fyzik Giovanni Aldini.

Rakousko-uherský námořní program se na přelomu 19. a 20. století soustředil na produkci velkých bitevních lodí. Tři z nich náležely k třídě nesoucí jméno vojevůdce Josefa Václava Radeckého z Radče. Jak se rodily a jaká byla jejich válečná odysea?

Výzkum DNA z kostí starověkých a raně středověkých populací vysvětluje genetickou i kulturní různorodost současné Evropy a odkryl, z jaké oblasti měli do střední Evropy dorazit Slované.

Přehnané přemýšlení může vyčerpávat mozek a narušovat spánek. Jak rychle dostat myšlenky znovu pod kontrolu a zbavit se mentálního šumu?

Jed nebezpečných štírů rodu Androctonus dokáže kromě útoku na nervovou soustavu také spouštět rychlé srážení lidské krve. Objev otevírá nové možnosti výzkumu evoluce jedů i jejich využití v medicíně.

Přímé vážení hvězd je nemožné, přesto astronomové dokážou jejich hmotnost překvapivě přesně určit z jejich světla a chování.

Nový genetický výzkum naznačuje, že podivné mezery neandertálské DNA v lidském genomu mohou být důsledkem pravěkých preferencí partnerů.