100+1 zahraniční zajímavost

Psychoaktivní látky možná provázejí člověka mnohem déle, než se předpokládalo – betel mohli podle nové studie užívat už pravěcí lovci a sběrači před 25 000 lety.

Dnes už ji umíme celkem snadno léčit pomocí antibiotik a ve vyspělých zemích se prakticky nevyskytuje, v minulosti ale cholera kosila své oběti po tisících. Teprve před půldruhým stoletím prokázal anglický lékař John Snow, že zdrojem nákazy je kontaminovaná voda.

Dalekohled nesoucí jméno amerického astronoma Edwina Hubblea už je ve vesmíru přes pětadvacet let a stále funguje. Celkem k němu zamířilo pět servisních misí, dnes jsou však jeho dny definitivně sečteny. Nebo snad ne? 

Území Západní Austrálie zabírá třetinu jižního kontinentu, ale žije tam jen zlomek obyvatel země. Tamní příroda rozhodně není oblastí pro lovce snadných zážitků, nicméně i pohodlnější turisté si mohou užít luxusní restaurace a krásné pláže. 

Hudba by z principu měla fungovat i bez vizuálního doprovodu. Pokud však kapela či interpret natočí k písni videoklip a investuje do něj spoustu peněz, pravděpodobně zaujme víc lidí.

Riemanova hypotéza patří už mnoho let k nejslavnějším problémům matematiky. Její důkaz by přinesl hlubší pochopení struktury čísel a měl by důsledky napříč matematikou, včetně dnes velmi důležité kryptografie.

Cléo de Merode měla vskutku široký záběr: živila se jako tanečnice a fotomodelka, rojila se kolem ní spousta bohatých a vlivných mužů – jen milenkou belgického krále, jak o ní bulvár tvrdil, nejspíš skutečně nebyla.

Zatímco u některých hvězd magnetické pole neustále vzniká a mění se, u jiných může jít o pozůstatek z dob jejich zrodu.

Je tetování skutečně bezpečné? Vědci znají některá jeho rizika, zároveň ale stále hledají odpověď na otázku, jak jeho pigmenty působí v těle a zda mohou mít dlouhodobé následky.

Vědci našli překvapivě jednoduchý způsob, jak změnit hrášek, fazole nebo čočku na potravinu s vláknitou strukturou podobnou masu či rybám.