100+1 zahraniční zajímavost

Hallstatt není jen malebná vesnice v rakouských Alpách – pod jeho horami se skrývá místo, které dalo jméno celé epoše evropských dějin.

Studie genomů stovek koalů ukazuje, že i populace oslabené genetickým „úzkým hrdlem“ se mohou díky mutacím a rychlému růstu populace znovu geneticky zotavit.

Poslední dopis Marie Stuartovny, napsaný jen několik hodin před její popravou v roce 1587, je po třiceti letech opět vystaven ve Skotsku.

Říká se, že věda je nástrojem pokroku. Mezi váženými učenci se ale zákonitě objevily i postavy, které se seriózním výzkumem neměly vůbec nic společného. Právě k takovým vědcům patří v historii elektřiny a magnetismu italský fyzik Giovanni Aldini.

Výzkum DNA z kostí starověkých a raně středověkých populací vysvětluje genetickou i kulturní různorodost současné Evropy a odkryl, z jaké oblasti měli do střední Evropy dorazit Slované.

Vědcům se poprvé podařilo vypěstovat cizrnu v simulované měsíční půdě, což naznačuje, že budoucí kolonisté se mohou těšit na domácí hummus nebo falafel.

Znečištěné ovzduší, hluk i chemikálie podle nové zprávy Evropské agentury pro životní prostředí zvyšují riziko deprese a úzkostí

Když se roku 1276 vzbouřily proti králi Přemyslu Otakarovi II. šlechtické rody, bylo to vůbec poprvé, kdy přemyslovský panovník čelil vnitřní rebelii, kterou nezaštítil žádný příbuzný z jeho rodu. Přemysla to tehdy stálo nejen vládu v rakouských zemích, ale musel se také pokořit před římským králem Rudolfem Habsburkem.

Horoskopy možná baví miliony lidí, jenže moderní astronomie ukazuje, že dnešní zvěrokruh vypadá úplně jinak.

V tropických pralesích, které vypadají zdravě a nedotčeně, rychle ubývá ptáků. Vědci proto testují neobvyklý nápad, jak ekosystém pomoci: zavlažovat prales.