100+1 zahraniční zajímavost

Co se musí změnit v mozku, aby se z plaché lišky stal přítulný společník? Vědci přišli na stopu buněk, které mohou hrát v tomto procesu klíčovou roli.

Jedna z nejvlivnějších postav keltské Británie byla po staletí nesprávně považována za muže. Nový archeologický výzkum ukazuje, že vládkyně Verica dokonce sehrála klíčovou roli při příchodu římských legií.

Jak by vypadala Země, kdyby na ní nikdy nevznikl život? Vědci z Washingtonské univerzity vytvořili model, který simuluje geochemický vývoj Země bez vlivu organismů.

Dnes by lékaři Williamu Jamesi Sidisovi zřejmě diagnostikovali autismus, nebo jinou poruchu vývoje sociální interakce a komunikace. Místo toho v 11 letech nastoupil na Harvard jako nejmladší student v dějinách, ovládal desítky jazyků a jeho IQ dosahovalo hodnoty 270. Kdo byl tento zázračný mladík?

NASA chystá další krok k návratu lidí na Měsíc. Už v roce 2028 tam chce vyslat robotické vozítko PROMISE, které prozkoumá okolí jižního pólu a pomůže připravit půdu pro budoucí lunární základnu.

Meteorologové sledují bezprecedentní narušení polárního víru, které může ovlivnit průběh letošní zimy. Hrozí Evropě a dalším oblastem severní polokoule vpády arktických mrazů?

Hans Christian Andersen skvěle naplňuje definici nepraktického a věčně nespokojeného podivína. A jen velmi málo se ví o temných stránkách jeho osobnosti, které v sobě nosil…

Generální zkouška vylodění v Normandii se změnila v krvavou katastrofu. Německé rychlé čluny potopily dvě výsadkové lodě a odhalily závažné chyby v komunikaci i velení. Tragédie operace Tiger však přinesla zkušenosti, které Spojenci využili při skutečném dni D.

Člověk dokázal v historii zobchodovat snad všechno. Jedním z nejmorbidnějších byznysů se stal obchod s uloupenými mrtvými těly, které britské gangy v 18. a 19. století prodávaly lékařským fakultám na pitvy. Konec této praxe nastal, až když některým podnikavcům došlo, že lidské ostatky jde získat i snáz, než kopáním v zemi... 

Na odlehlém ostrově u Ohňové země narazili archeologové na možné pozůstatky tábořiště ztroskotaných námořníků. Mohlo patřit argentinskému mořeplavci Luisi Piedra Buenovi a jeho posádce, kteří zde po ztroskotání lodi Espora strávili déle než dva měsíce.