100+1 zahraniční zajímavost

Země se podle nového hodnocení stále více vzdaluje podmínkám, na které jsme přizpůsobeni. Od počátku průmyslové éry jsme podle vědců překročili již sedm z devíti planetárních hranic.

Průměrná délka života za poslední staletí výrazně vzrostla, lidské maximum však zůstává pozoruhodně stabilní. Dokážeme někdy biologické hodiny skutečně zpomalit?

Po staletí se tradovalo, že Karlštejn byl budován jako trezor pro říšské korunovační klenoty a poklad. V devadesátých letech tato idea postupně zaznamenávala trhliny a pozdější stavebně historický průzkum přinesl překvapivá zjištění, která tento mýtus boří.

Goebbels a další nacističtí představitelé dlouho slibovali Němcům zbraně, které měly přinést rozhodující obrat. Když v roce 1944 skutečně dorazily V1 a V2, vyvolaly krátkou euforii. Ani ony však nedokázaly změnit výsledek války. Zázračné Wunderwaffen tak posloužily hlavně jako nástroj propagandy.

Měsíční povrch zdobí nový kráter, jehož rozměry z něj dělají mimořádně vzácný úkaz. Vědcům nabízí jedinečnou příležitost sledovat, co se po podobně velkém impaktu na našem souputníkovi vlastně odehrává.

V Mexiku se lavinovitě šíří uctívání „svaté Smrti“. Kdysi tajný kult proniká do středu veřejného zájmu, a to doslova na pódiu a ve světle nových médií: Bohoslužby se streamují na sociálních sítích, kde vyznavači otevřeně mluví o spravedlivé smrti.

Její majetek jednou provždy pomohl vyřešit finanční problémy rodu habsburského, respektive habsbursko-lotrinského. O pohádkovém dědictví Anny Marie Luisy deʼ Medici, které nečekaně nabyl František Štěpán Lotrinský po její smrti v roce 1743, se vyprávěly zkazky po celé Evropě…

Válka většinou přináší velký technický pokrok a období let 1939–1945 nepředstavovalo výjimku. Pokud šlo o nové převratné zbraně, bylo Německo rozhodně na špici pomyslného závodu velmocí. Většinu z nich však nacisté nasadili příliš pozdě a jen v omezeném množství, takže neměly na průběh bojů velký vliv. 

Miniaturní drony mají problém unést těžké navigační senzory a kamery navíc v kouři a tmě selhávají. Nizozemští vývojáři je proto vybavili hmatovými senzory.

Roboti o velikosti viru, schopní proniknout i do lidských buněk, se poprvé vydají na palubu Mezinárodní vesmírné stanice – a to díky české misi! Jak bude vypadat první přelomový experiment? A kdy se dočkáme jeho uplatnění v každodenním životě?