100+1 zahraniční zajímavost

Události druhé světové války daly vzniknout celé řadě více či méně uvěřitelných příběhů. Jeden z nich v sobě zahrnuje obranu rakouského zámečku nesourodou skupinou tvořenou americkými vojáky, příslušníky německé branné moci a prominentními francouzskými zajatci proti mnohonásobné přesile tankových granátníků SS.

V čínské provincii Fu-ťien mohou odvážní milovníci kávy popíjet svůj oblíbený nápoj na plošinách připevněných ke skále desítky metrů nad burácejícími vlnami.

Paleontologové objevili fosilie zvláštního plaza, který během života pravděpodobně změnil způsob chůze ze čtyřnohé na dvounohou.

Jako první popsal buňku, postuloval několik fyzikálních zákonů a zkonstruoval celou řadu přístrojů. Mezi přírodními vědami bychom snad nenašli takovou, jíž by se Robert Hooke nevěnoval. Přesto zůstává barokní učenec, přezdívaný anglický Leonardo da Vinci, téměř zapomenutý.

Nenápadná oblast Rimae Bode na přivrácené straně Měsíce by se mohla stát místem prvního přistání čínských tchajkonautů na povrchu našeho souputníka.

Hallstatt není jen malebná vesnice v rakouských Alpách – pod jeho horami se skrývá místo, které dalo jméno celé epoše evropských dějin.

Studie genomů stovek koalů ukazuje, že i populace oslabené genetickým „úzkým hrdlem“ se mohou díky mutacím a rychlému růstu populace znovu geneticky zotavit.

Poslední dopis Marie Stuartovny, napsaný jen několik hodin před její popravou v roce 1587, je po třiceti letech opět vystaven ve Skotsku.

Říká se, že věda je nástrojem pokroku. Mezi váženými učenci se ale zákonitě objevily i postavy, které se seriózním výzkumem neměly vůbec nic společného. Právě k takovým vědcům patří v historii elektřiny a magnetismu italský fyzik Giovanni Aldini.

Výzkum DNA z kostí starověkých a raně středověkých populací vysvětluje genetickou i kulturní různorodost současné Evropy a odkryl, z jaké oblasti měli do střední Evropy dorazit Slované.