100+1 zahraniční zajímavost

Íránská sopka Taftan, považovaná po staletí za vyhaslou, vykazuje známky probouzející se aktivity – země pod jejím vrcholem se zvedá a vědci varují před možným návratem erupcí.

Pozemský experiment potvrdil, že v marťanském ledu je možné nalézt pozůstatky živých organismů i po milionech let.

Zatímco některá „divnoauta“ vznikla pouze jako prototypy, jiná se překvapivě ujala a vyrábějí se desítky let. Často jde přitom o rekordmany, kteří svět motorismu posouvali kupředu, nebo mu alespoň určili nějaký zajímavý směr.

Nová analýza dat z teleskopu Jamese Webba naznačuje, že kolem vzdálené exoplanety WASP-39b by mohl obíhat sopečný exoměsíc, který do okolí planety chrlí oblaka plynu a prachu.

Podle nové studie Illinoiské univerzity v Chicagu by mohla Sahara v důsledku klimatické změny v druhé polovině století zažívat výrazně více srážek.

V roce 1741 se díky palácové revoluci dostala na trůn Alžběta Petrovna. Tato panovnice neměla vlastní děti, a proto povolala svého despotického a prchlivého synovce. Z vévody Petra se tak náhle stal carevič a teta mu našla i nevěstu, kterou měla být princezna Žofie Frederika Augusta, pozdější Kateřina II. Veliká.

Ve druhé světové válce prožily období své největší slávy tažené protitankové kanony, jež si na některých bojištích připsaly značné úspěchy. Musely ovšem neustále soupeřit s rostoucí tloušťkou pancéřování. Jejich ráže proto také stoupaly, až US Army požádala o protitankový kanon kalibru 105 mm.

Po více než třech desetiletích se konečně podařilo rozluštit poslední část šifry na slavném díle Kryptos v sídle CIA. Obsah šifry ale zůstává pro veřejnost i nadále tajný.

Výzkum mezinárodního týmu vědců s definitivní platností potvrzuje, že netopýři obrovští dokážou během letu ulovit a pozřít i migrující ptáky. 

Ještě před nedávnem šlo o odvážnou hypotézu, dnes už ale mají astronomové jasno – slavný rudý veleobr Betelgeuse má skutečně svého hvězdného společníka. Vzdor očekávání jím ale není ani neutronová hvězda a ani bílý trpaslík.