100+1 zahraniční zajímavost

V USA a Británii přibývá případů shigelózy, která se z infekce šířené hlavně kontaminovanou vodou a potravinami mění v sexuálně přenosné onemocnění. Stále větší problém navíc představují bakterie odolné vůči antibiotikům.

Obrněný transportér M113 si navzdory svému vede výborně a u vojáků si vysloužil velkou popularitu. Vděčí za to nejen velkému množství různých modifikací, ale také skutečnost, že se v praxi více než osvědčil.

V našem jídelníčku se odráží bohatství i zvyky kultury, do níž jsme se narodili – a v historii platila daná slova dvojnásob. Zatímco tedy někteří museli přežívat pouze na základních potravinách, jiní si dopřávali neskutečný luxus… 

Invazní africké antilopy, které se zabydlely na americkém jihozápadě, by podle vědců do konce století mohly osídlit rozsáhlé oblasti několika dalších států. 

Déšť a proměnlivá oblačnost nejsou výsadou Země. Vědci pomocí Webbova teleskopu odhalili, že i na chladném hnědém trpaslíkovi vzdáleném pouhých 7,5 světelného roku se vodní oblaka proměňují a jeho atmosféra skrývá překvapivě složité procesy.

Jestliže se hovoří o klasickém pojetí pásového obrněného transportéru, téměř vždy se jako příklad uvádí americký M113. Vstoupil do služby v roce 1960, dosud však spolehlivě slouží v řadě zemí, do jejichž seznamu se v roce 2022 přidala i Ukrajina.

Co když slavná Tutanchamonova hrobka představuje jen část mnohem rozsáhlejšího pohřebního komplexu? Archeologové se snaží zjistit, co se skrývá za jejími zdmi, a hledají stopy, které by mohly přepsat příběh starověkého Egypta.

Jméno Adama Smithe znají i ti, kdo se o obchod a peníze nikdy moc nezajímali. Jeho nejslavnější dílo, Pojednání o podstatě a původu bohatství národů, na dlouhou dobu udalo směr, jakým lidé přemýšlejí o fungování hospodářství, a v podstatě položilo základy ekonomie jako samostatné vědy.

Jak vypadal svět před 700 tisíci lety? Odpověď pomohla odhalit sloní stolička nalezená v Izraeli. Vědci z ní vyčetli stopy dávného ekosystému, který poskytoval útočiště mohutným zvířatům i našim předkům.

Přímý zásah kosmickým zářením může zasáhnout jen malou část buněk astronauta. Tím ale nebezpečí nekončí: poškozené buňky totiž mohou ohrozit i své okolí. Nový výzkum odhaluje, jak se tato skrytá hrozba šíří a jak jí čelit.