100+1 zahraniční zajímavost

Guyanský Georgetown sice neproslul jako věhlasné letovisko a turistický ráj, kouzlo mu však nechybí. Pokud máte rádi koloniální architekturu a neholdujete památkám obklopeným turisty, bude se vám v této jihoamerické metropoli líbit.

Roku 1771 vyšla v Praze více než čtyřsetstránková kniha, jež představovala první část rozsáhlejšího spisu o českém mincovnictví. Vydání tohoto svazku je považováno za přelom ve formování české numismatiky. Ta však prakticky současně utrpěla nenahraditelnou ztrátu zničením jednoho z nejvýznamnějších mincovních pokladů, jaký kdy byl na našem území objeven.

Slavná římská lázeňská kultura měla v Pompejích své limity: nejstarší lázně nabízely vodu plnou nečistot, lidského odpadu i stop toxického olova.

Dlouhé svěšené uši patří k nejvýraznějším znakům mnoha psích plemen. Nový genetický výzkum nyní ukazuje, že jejich délku může významně ovlivňovat jeden konkrétní gen.

Pomalu, ale nezadržitelně se NASA přibližuje k návratu lidí k Měsíci – raketa SLS i s kosmickou lodí Orion se přesunula na odpalovací rampu, kde ji čeká ji rozhodující série zkoušek před historickým letem.

Papírová mapa je jistě dobrá věc, když se na cestách pustinou ztratíte. Jestli ale cestou nenarazíte na medvěda, vám už neprozradí. Eskymácké trojrozměrné mapy dovedly nést i takovéto informace.

V mrazivém srdci Antarktidy vznikla globální paměť klimatu. Vědci zde uložili první ledová jádra z alpských ledovců, aby zachovali unikátní svědectví o atmosféře Země.

Astronomové objevili v populární planetární mlhovině ze souhvězdí Lyry zvláštní mračno tvořené značným množstvím železa.

Ze všech složek ozbrojených sil Spojených států, které se zapojily do bojů druhé světové války, zůstává oproti ostatním nezaslouženě opomíjena pobřežní stráž. Její členové přitom pomáhali k vítězství Spojenců na všech bojištích.

Ať už je řeč o želvách mořských, či suchozemských, jen málokdo z nás si jejich přirozený výskyt spojuje s územím České republiky. Nedávná studie tuzemských paleontologů však naznačuje, že předci dnešního želvího rodu Manouria kdysi obývali Evropu – a konkrétně právě naši kotlinu.