100+1 zahraniční zajímavost

Rekonstrukce obličeje ženy z doby kamenné, která žila před více než 10 000 lety na území dnešní Belgie, odhaluje nejen její překvapivý vzhled, ale i stopy po rituálních pohřebních zvycích tehdejších lovců a sběračů.

Tlakový či Papinův hrnec neboli „papiňák“ najdeme v každé dobré domácnosti. Název odkazuje na francouzského vynálezce Denise Papina. Je však poněkud paradoxní, že muž, který předznamenal průmyslovou revoluci, proslul kuchyňským hrncem. Možná tomu napomohli i jeho současníci.

Poloostrov Valdés, zasazený u větrného pobřeží argentinské Patagonie, nabízí svědectví surové krásy a bohatství přírodního světa. Jeho ikonickými obyvateli se staly velryby, kosatky i lachtani, ale po tisíce let tam žili rovněž domorodí lovci a sběrači.

Nové datování pradávných hornin z oblasti Hudsonova zálivu ukázalo, že nejstarší známé pozemské horniny vznikly před více než čtyřmi miliardami let.

Astronomové z University of New Mexico potvrdili existenci nové vzácné exoplanety. Úspěch je tentokrát dílem nejen špičkové vědy, ale i neobvyklého spojenectví s amatérskými astronomy. 

Orgasmus, který spouští duhu v hlavě? Vědci zkoumají sexuální synestezii – vzácný jev, při němž se extáze mění v ohňostroj barev a halucinatorních scén.

Letouny hrály odedávna důležitou roli při podpoře pozemních jednotek. Ať už šlo o pozorování nepřítele, shazování bomb či bitevní akce, pomáhali letci svým druhům ve zbrani, jak jen to šlo. Jednu z nejdůležitějších kapitol pak představuje zásobování a evakuace, které se uplatnily v řadě konfliktů 20. století.

Rožmberkové si žili skoro jako králové. O tom svědčí i zámek Český Krumlov, který vybudovali. Jeho asi nejvýznamnějším obyvatelem byl Vilém z Rožmberka. Právě on měl královské ambice a dokonce sahal po polské koruně. Byla to ovšem hra s ohněm a ambicoznímu šlechtici z jižních Čech se nemusela vyplatit…

Objevte některé z méně známých objektů letní hvězdné oblohy. A těšit se můžete také na srpnový roj Perseid.

Nově objevený římský vojenský tábor v nizozemském Hoog Buurlo ukazuje, že Římané pravidelně a cílevědomě překračovali hranice Dolnogermánského limesu.