100+1 zahraniční zajímavost

Oděv vždy sloužil jako symbol postavení a jasně ukazoval, k jaké společenské vrstvě každý patří. V renesanční době si šlechta nechávala šít šaty třeba i v hodnotě několika panství, zatímco na venkově se dědily z generace na generaci.

Kosterní pozůstatky nalezené v kanadské Arktidě umožnily vědcům identifikovat další oběti jedné z největších polárních katastrof 19. století.

Mravenci s mozkem menším než zrnko písku využívají při nočních výpravách překvapivě složitý navigační systém založený na poloze Měsíce a vnímání času. Jde o první známý případ takto komplexní lunární navigace u mravenců.

Astronomové narazili na galaxii, která jako by přeskočila miliardy let vývoje a téměř úplně přišla o svou rotaci.

Testování krve Američanů odhalilo, že naprostá většina z nich má v těle „věčné chemikálie“ – velmi odolné a zdravotně problematické látky obsahující fluor.

Mediální svět a sociální sítě zahltily poučky o tom, jak utužovat zdraví. Doporučují „superpotraviny“ a radí, čemu se vyhnout. V našem povědomí se pak zároveň uhnízdila „moudra“, jež se opakují po celé generace. Co však skutečně je a není pravda? 

Náhodný nález pod stromem v Norsku odhalil vzácnou zlatou ozdobu meče, kterou mohl před 1500 lety obětovat mocný válečník svým bohům.

Japonská kosmická agentura JAXA již realizovala dva úspěšné odběry vzorků z asteroidů. Nyní si předsevzala náročnější úkol: poprvé v historii přivézt vzorky z jádra komety.

Její vznik provázela samá nej. Ke speciální 7. letecké divizi nastupovali zprvu jen ti nejzdatnější muži, kteří se účastnili těch nejrizikovějších operací. Uspěli a záhy se stali miláčky nacistické propagandy. Během konfliktu se ale také dopustili řady válečných zločinů a násilností vůči civilnímu obyvatelstvu.

Klimatický jev El Niño už jednou přispěl k hladomoru, který zabil desítky milionů lidí. V dnešním oteplujícím se světě by podle vědců mohly být jeho dopady ještě ničivější.