iROZHLAS

Americký prezident Donald Trump podepsal dokumenty o uvalení avizovaného desetiprocentního cla na dovoz ze všech zemí. Informoval o tom Bílý dům. Dodal, že clo vstoupí v platnost v úterý. Platit podle něj bude 150 dní. Trump rozhodnutí zavést nové clo ohlásil v pátek poté, co americký nejvyšší soud zrušil rozsáhlá cla, která prezident zavedl na základě zákona určeného pro použití v případě národní nouze.

Vláda Andreje Babiše (ANO) nastínila cestu, po které by mělo Česko dojít k vysokému hospodářskému růstu a nízkým schodkům rozpočtu. Ten aktuální ale poskočil na 310 miliard korun, což dává stávající vláda za vinu té předešlé. „Nová vláda udělala maximum možného v rámci svého vytyčeného hřiště. Maximum možného, pokud jde o to být úsporný a dlouhodobě zodpovědný, určitě ne,“ shrnuje v pořadu Řečí peněz ekonom společnosti Investika Vít Hradil.

Vláda představila svou hospodářskou strategii. Zaměřuje se na energetiku, vzdělávání, výzkum a inovace, výstavbu a bydlení a nebo dopravu. Kabinet plánuje stavět především na rozvoji privátního sektoru. Podle opozice jde tato strategie správným směrem, problém ale vidí ve finančním krytí. „Chceme ty investiční prostředky rozpohybovat,“ uvedl zmocněnec pro implementaci hospodářské strategie vlády z Ministerstva průmyslu a obchodu Ondřej Dočkal.

Česko má být zemí, jejíž ekonomika bude založená na vysoké přidané hodnotě. Tedy na pokročilých technologiích v průmyslu, s digitalizovanými soukromými i státními službami, využití AI, špičkovou infrastrukturou v energetice, dopravě i telekomunikacích a s rozvinutým kapitálovým trhem. A to vše při dostupnosti levné energie, bydlení, špičkového vzdělávání a nezvyšování daní.

Vláda provede kroky k plnému ovládnutí energetické skupiny ČEZ. Při páteční prezentaci hospodářské strategie kabinetu to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Stát by měl vykoupit akcie od minoritních akcionářů, konkrétní opatření a postup ale ministr nespecifikoval. Už dříve však připustil, že přípravné kroky vláda zahájí ještě letos.

Vláda vytahuje do boje proti šedé ekonomice plánovaným zavedením elektronické evidence tržeb, které oznámila ministryně financí Alena Schillerová (ANO), zatímco premiér Andrej Babiš (ANO) je stále v procesu řešení střetu zájmů. „Premiér vlastní i další firmy, které mají stejný problém jako Agrofert. A dopad EET bude přinejlepším nulový,“ předvídá v Osobnosti Plus Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) spolu se zástupci podnikových svazů a oborových organizací ve středu představí EET 2.0. Má být uživatelsky přívětivější, zároveň narovnat podnikatelské prostředí, omezit daňové úniky a přinést do státní pokladny víc peněz. „Shodli jsme se, že znovuzavedení EET je na místě,“ říká Českému rozhlasu Plus výkonná ředitelka Asociace malých a středních podniků Eva Svobodová.

Nový systém elektronické evidence tržeb EET 2.0 se spustí od ledna příštího roku nejprve v pilotním režimu. Novinářům to dnes řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Jaký je pohled zástupců podnikatelů a živnostníků na nové nastavení elektronické evidence tržeb? Hodnotí Jaroslav Jaroš, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

Od příštího roku by měl znovu začít platit systém elektronické evidence tržeb (EET). Změnu společně s dalšími možnými úpravami daňového mixu představila na středeční tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová z hnutí ANO. V čem se bude „EET 2.0“ lišit od verze, kterou představila první vláda Andreje Babiše? A dotkne se všech podnikatelů? Web iROZHLAS.cz přináší přehledné odpovědi na nejčastější otázky.

Centrum veřejných financí spočítalo, že slib vlády snížit firmám daně o 2 procentní body znamená minus 23 miliard ročně pro státní rozpočet. "Musíme vše pečlivě vyhodnotit,” říká ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

Slovenská vláda ve středu kvůli dřívějšímu přerušení dodávek ropy přes Ukrajinu vyhlásila stav ropné nouze. Opatření vstoupí v platnost ve čtvrtek. Kabinet premiéra Roberta Fica zároveň souhlasil s tím, že stát ze svých nouzových zásob zapůjčí bratislavské rafinerii Slovnaft do 250 tisíc tun ropy. Krok má společnosti pomoci zvládnout období, než si zajistí suroviny jinou trasou.