iROZHLAS

Zemědělci začali se sklizní chřestu. Práce probíhá ve stejnou dobu jako minulý rok, ale navzdory zažitému trendu se letos sklízí bílý i zelený chřest ve stejnou dobu. Dříve byla mezi druhy zhruba 14denní pauza. Na poli poblíž Hostína na Mělnicku se letos využívá menší plocha než minulý rok, očekává se ale vyšší sklizeň. Cena chřestu zůstává podle zemědělců stejná jako minulý rok.

Přerovský podnik Meopta v pondělí obnovil výrobu optických produktů pro průmyslové, vojenské a spotřební použití, kterou musel omezit po čtvrtečním požáru rozvodny zásobující areál elektřinou. Řekla to mluvčí Meopty Jana Kafková. Požár způsobil škodu 50 milionů korun, nikdo nebyl zraněn. Podle přerovské policejní mluvčí Miluše Zajícové byla příčinou požáru technická závada na elektroinstalaci, cizí zavinění je podle vedení firmy vyloučeno.

Ceny pohonných hmot v Česku od března kolísají. Nejdřív zdražovaly kvůli konfliktu na Blízkém východě a omezenému provozu v Hormuzském průlivu, později ale začaly klesat. Ministerstvo financí stanovilo pro pondělí maximální cenu litru nafty na 43 korun a 13 haléřů. A litr benzinu Natural 95 se může prodávat maximálně za 41 korun a 33 haléřů. „Vládě hraje do karet příznivý vývoj na burze,“ říká pro Radiožurnál Petr Lajsek, analytik Purple Trading.

Zájem o výrobky sokolovské firmy Lasting, jejíž prádlo si oblékli astronauti na nedávné misi Artemis II kolem Měsíce, v posledních dnech výrazně vzrostl. Firma s ročním obratem okolo 100 milionů korun má ale problém sehnat pracovníky. Podle spolumajitele společnosti Martina Waltera v regionu chybí textilní školy a zájem o práci v pletárně nebo šicí dílně je malý.

Americký dohledový úřad CFTC podle agentury Reuters vyšetřuje podivné obchody s ropou na burze. Kdosi vydělal miliony dolarů na perfektně načasovaném obchodu těsně před tím, než USA oznámily příměří s Íránem. Podezření je na takzvaný insider trading, tedy že někdo blízký vládě či armádě věděl, že se příměří chystá, a zneužil toho na burze na úkor jiných obchodníků, kteří touto informací nedisponovali. Nejde přitom zdaleka o jediný případ.

Mezinárodní měnový fond (IMF) varuje evropské vlády před opakováním chyb z období energetické krize po začátku války na Ukrajině z roku 2022. K opatřením ke zmírnění cen energií, jako jsou cenové stropy anebo snižování daní u paliva, se fond staví skepticky, protože nadměrně podporují bohaté domácnosti s vysokou spotřebou. Pro Český rozhlas Plus o situaci mluví ekonomka Jana Matesová, někdejší zástupkyně České republiky při Světové bance.

Maximální ceny paliv, které denně určuje stát, o víkendu opět mírně klesnou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti pátku sníží o 23 haléřů na 43,13 Kč za litr. Benzin bude možné prodávat za 41,33 koruny za litr, tedy o tři haléře levněji než v pátek. Jde o ceny pro nadcházející tři dny včetně pondělí, o víkendu se měnit nebudou. Vyplývá to z cenového věstníku, který v pátek odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.

Obnovení produkce ropy a plynu na Blízkém východě na úrovně před začátkem války s Íránem potrvá zhruba dva roky. V rozhovoru se švýcarským listem Neue Zürcher Zeitung (NZZ) to uvedl výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol.

Evropská komise má ještě v dubnu představit plán pro urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie, aby oslabila závislost Evropy na fosilních palivech. Má Česko jasnou strategii? „Potřebujeme pestrý energetický mix. Cíle má vláda nastavené,“ říká René Neděla z ministerstva průmyslu. „Je potřeba urychlit zvyšování podílu obnovitelných zdrojů v dopravě, ale i vytápění nebo elektřině,“ dodává Štěpán Chalupa z Komory obnovitelných zdrojů energie.

Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva. Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky mohou začít rušit lety, varoval výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol. „Jeho pohled je realistický. Letecké společnosti už zvažují, které linky budou rušit jako první,“ souhlasí Petr Kováč, odborník na leteckou dopravu a ředitel oddělení Strategií a transakcí společnosti EY.

Návrh europoslanců v rámci úprav systému emisních povolenek ETS2, aby z něj byly vyňaty budovy určené k bydlení a přísněji se zastropovaly jejich budoucí ceny, je spíše kompromis než systémově správné řešení. Dodavatelům plynu to navíc výrazně zvýší administrativní náročnost. A možná to otevře i dveře pro podvody. „Vyloučení domácností navíc snižuje poptávku po povolenkách, což jde proti smyslu regulace,“ míní energetický expert Michal Macenauer.