iROZHLAS

EU je vyzývána k přijetí Akčního plánu pro rostlinnou stravu, který by podpořil udržitelnější jídelníček a pomohl zemědělcům s přechodem od produkce masa a mléčných výrobků. Potraviny s výrazným dopadem na klima, jako je červené maso, jsou podle nové studie masivně podporovány evropskými dotacemi, což je označováno za „skandální“ využití peněz daňových poplatníků.

Výrazně vyšší počet pracujících i studujících z Ukrajiny je od vypuknutí ruské agrese ve Zlínském kraji. Zaměstnaní jsou hlavně na pozicích, které se nedaří dlouhodobě obsadit z českého trhu práce. Podíl Ukrajinců mezi nezaměstnanými žadateli o práci je v regionu nejnižší v celé zemi.

Desetiletí mělo Rusko na Balkáně díky velkým investicím v energetickém sektoru zásadní vliv. O ten ale postupně přichází, protože giganti Lukoil a Gazprom se z regionu kvůli zahraničním sankcím stahují.

Část EU chce vyhovět požadavkům byznysu a prohloubit spolupráci. V rámci snah o zvýšení konkurenceschopnosti se Evropská komise chystá předložit návrh na úpravu kapitálového trhu i na vznik takzvaného 28. režimu. „Je to snaha řešit velký problém, kdy v Evropě sice vznikají malé začínající firmy, ale po dosažení určité velikosti z ní odcházejí. A to je škoda, protože nezhodnocujeme um našich lidí,“ říká europoslanec Luděk Niedermayer z TOP 09.

Maďarsko zablokuje 20. balík protiruských sankcí, který připravuje Evropská unie, pokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy do Maďarska. Ve videopříspěvku na Facebooku to v neděli řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Maďarsko by se podle něj pak postavilo i proti další pomoci Kyjevu. Tranzit suroviny ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska byl přerušen koncem ledna.

Americký prezident Donald Trump podepsal dokumenty o uvalení avizovaného desetiprocentního cla na dovoz ze všech zemí. Informoval o tom Bílý dům. Dodal, že clo vstoupí v platnost v úterý. Platit podle něj bude 150 dní. Trump rozhodnutí zavést nové clo ohlásil v pátek poté, co americký nejvyšší soud zrušil rozsáhlá cla, která prezident zavedl na základě zákona určeného pro použití v případě národní nouze.

Vláda Andreje Babiše (ANO) nastínila cestu, po které by mělo Česko dojít k vysokému hospodářskému růstu a nízkým schodkům rozpočtu. Ten aktuální ale poskočil na 310 miliard korun, což dává stávající vláda za vinu té předešlé. „Nová vláda udělala maximum možného v rámci svého vytyčeného hřiště. Maximum možného, pokud jde o to být úsporný a dlouhodobě zodpovědný, určitě ne,“ shrnuje v pořadu Řečí peněz ekonom společnosti Investika Vít Hradil.

Vláda představila svou hospodářskou strategii. Zaměřuje se na energetiku, vzdělávání, výzkum a inovace, výstavbu a bydlení a nebo dopravu. Kabinet plánuje stavět především na rozvoji privátního sektoru. Podle opozice jde tato strategie správným směrem, problém ale vidí ve finančním krytí. „Chceme ty investiční prostředky rozpohybovat,“ uvedl zmocněnec pro implementaci hospodářské strategie vlády z Ministerstva průmyslu a obchodu Ondřej Dočkal.

Česko má být zemí, jejíž ekonomika bude založená na vysoké přidané hodnotě. Tedy na pokročilých technologiích v průmyslu, s digitalizovanými soukromými i státními službami, využití AI, špičkovou infrastrukturou v energetice, dopravě i telekomunikacích a s rozvinutým kapitálovým trhem. A to vše při dostupnosti levné energie, bydlení, špičkového vzdělávání a nezvyšování daní.

Vláda provede kroky k plnému ovládnutí energetické skupiny ČEZ. Při páteční prezentaci hospodářské strategie kabinetu to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Stát by měl vykoupit akcie od minoritních akcionářů, konkrétní opatření a postup ale ministr nespecifikoval. Už dříve však připustil, že přípravné kroky vláda zahájí ještě letos.

Vláda vytahuje do boje proti šedé ekonomice plánovaným zavedením elektronické evidence tržeb, které oznámila ministryně financí Alena Schillerová (ANO), zatímco premiér Andrej Babiš (ANO) je stále v procesu řešení střetu zájmů. „Premiér vlastní i další firmy, které mají stejný problém jako Agrofert. A dopad EET bude přinejlepším nulový,“ předvídá v Osobnosti Plus Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland.