iROZHLAS

Zastupitelé Písku ve čtvrtek odsouhlasili navýšení výdajů v rozpočtu města o více než 90 milionů korun. Největší investicí je fotovoltaická elektrárna na parkovišti u nového plaveckého bazénu.

Evropští lídři se po 12 hodinách summitu nedohodli ani na půjčce Ukrajině, ani na reakci na blízkovýchodní krizi. Ceny ropy mezitím dál rostou – Brent atakuje 120 dolarů za barel, stodolarovou hranici překonala i americká lehká ropa West Texas Intermediate. „Náš růst v důsledku dopadů války na Blízkém východě pravděpodobně trochu zpomalí a musíme počítat s vyšší inflací,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus ekonom Tomáš Dvořák z Oxford Economics.

Prezident Petr Pavel upozornil v souvislosti se svým podpisem rozpočtu na letošní rok na nedostatek peněz na obranu a závazky vůči Severoatlantické alianci. Rozpočtová politika je primárně věcí vlády, která jejím prostřednictvím realizuje své politické priority. Vláda se následně bude za důsledky své rozpočtové politiky zodpovídat občanům, uvedl v tiskové zprávě.

Prezident Petr Pavel v pátek podepíše zákon o státním rozpočtu na rok 2026, i když má k němu výhrady. Podle Národní rozpočtové rady je výše schodku v rozporu se zákonem. „Podle standardních pouček by teď rozpočtová politika měla spíše brzdit,“ soudí ekonom a bývalý ministr financí Ivan Pilip. „Pes je zakopaný v tom, že ekonomika nerostla po covidu,“ míní profesor, ředitel IDEA a předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI Jan Švejnar.

Čerpací stanice v reakci na růst cen kvůli situaci na Blízkém východě své marže nezvyšují, naopak je snižují. Zatímco před konfliktem byly běžné marže u litru nafty 2,7 až 3,2 koruny, po jeho vypuknutí klesly na 1,9 až 2,6 Kč a po spuštění monitoringu se dále snižovaly, a to až k 1 Kč na litr. Průměrná cena nafty přitom od začátku konfliktu v Česku stoupla o 10 korun za litr. V rozhovoru pro Radiožurnál to vysvětluje analytik XTB Jiří Tyleček.

Kvůli útokům na ropnou a plynovou infrastrukturu se začaly opět zvyšovat ceny plynu a ropy. Průměrná cena nafty a benzínu v Česku roste stejně jako v zahraničí. Český dodavatel zemního plynu se nechystá měnit ceny. Plyn se totiž vozí zejména z USA, nikoli z Perského zálivu. „Situace není tak kritická, aby vyžadovala zásah státu,“ míní host Odpoledního Plusu Petr Zajíc, investiční ředitel společnosti Amundi.

Bankovní rada České národní banky rozhodla o ponechání úrokových sazeb beze změny jednomyslně. S prognózou centrální banky je stabilita sazeb v prvním pololetí. Na tiskové konferenci po čtvrtečním jednání bankovní rady to řekl guvernér České národní banky Aleš Michl. Upozornil na to, že je bankovní rada připravena adekvátně reagovat na případné naplnění rizik pro plnění dvouprocentního inflačního cíle.

Cizinci si na Slovensku připlatí za naftu. Vláda v Bratislavě zavedla mimořádná opatření kvůli drahé ropě a nedostatku paliva, rozhodnutí vyšlo ve sbírce zákonů. Mají platit 30 dní. A týkají se pouze nafty. Jenže už teď se objevují pochybnosti, jestli nejsou v rozporu s pravidly Evropské unie. A Slovensko není jediné, na ropnou krizi musely reagovat už také Maďarsko a Rakousko.

Ceny ropy ve čtvrtek pokračují v růstu kvůli útokům na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent si ve čtvrtek ráno připisovala přes pět procent a dostala se nad 113 dolarů za barel. Ve středu zdražila o zhruba čtyři procenta.

Cena plynu pro evropský trh na začátku čtvrtečního obchodování vzrostla až o 35 procent a dostala se nad hranici 70 eur (zhruba 1700 korun) za megawatthodinu (MWh). Reagovala tak na zprávy o útocích na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová i německý kancléř Friedrich Merz považují za strategickou chybu, že se některé země včetně Německa odvrátily od jaderné energetiky. Ta je spolehlivým a bezpečným zdrojem i podle Tomáše Ehlera z ministerstva průmyslu a obchodu. „Jaderné provozy jsou pod kontrolou, ale pochybnosti o rizicích jsou na místě,“ namítá Edvard Sequens z organizace Calla.

Ceny benzinu a nafty v posledních dnech výrazně rostou a stát chce mít přehled o tom, jaké k nim nasazují marže provozovatelé čerpacích stanic. Majitelé pump v Česku proto denně musí posílat ministerstvu financí údaje o cenách. Ty na několika čerpacích stanicích ve Zlínském kraji sledovala redakce Českého rozhlasu Zlín.