Notabene

Zdej�í mikim se pokusil podpoøit svoji herezi citací církevních otcù: https://www.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=2472841&mode=&order=0&thold=0 Jednoho z nich, Ireneje, cituje takto, dokonce i s pøesnou lokací: "Pán (Je�í�) tedy i apo�tolové vyznávají Otce jako jediného Boha." (Irenej, Proti kacíøstvím, Kniha IV, kapitola XXXVI) mikim tím chtìl øíct, �e prvotní køes�ané nevìøili v Trojici, ale pouze v "Jednici".

Re: I syrská tradice hájí Bo�ství Je�í�e, u� pøed Nicejí (Skóre: 1) Vlo�il: rosmano v Ètvrtek, 22. leden 2026 @ 11:21:51 CET ( O u�ivateli | Poslat zprávu ) ) Bùh je v�udepøítomný, to ano. Ale je také nìkde øekl bych "pøítomnìj�í". Tìch popisù v SZ, kdy Bùh, Jeho sláva, pøebývala tam nebo onam, je hodnì. Moj�í� se setkával a rozmlouval s Bohem ve stanu setkávání. Asi jsi nìkdy sly�el o truhle svìdectví. Asi jsi sly�el nìkdy o tzv. �ekinì.. Ex 40:34: Oblak zakryl stan setkávání a Hospodinova slá…

Holedbal se tady jeden holubí �achmistr a "velký znalec" syrské teologie a jejích osobností, �e prý Afrahat byl velmi "netrinitární": Lháøi Tolstoji (Skóre: 1) Vlo�il: rosmano v Nedìle, 04. leden 2026 @ 00:30:15 CET ( O u�ivateli | Poslat zprávu ) To ses støelil do nohy, lháøi Tolstoji. On ten mnich Afrahat mìl tu christologii velmi netrinitární :-) A to rosmano pøece musí vìdìt, kdy� je tím odborníkem na syrskou teologii a její dìjiny. Akorát �e vùbec A jak by také, kdy� od Afrahata, ale i dal…

Lítaji tady po Granu dva protikladní heretici, kteøí ale oba de facto kupodivu trousí to samé: toti� �e pokud by se Bùh vtìlil neboli se stal èlovìkem, promìnil by se v neBoha nebo v jakéhosi poloboha . Jeden z nich napø. tvrdí: Re: Je�í� má bo�ské atributy, proto�e JE BÙH (Skóre: 1) Vlo�il: rosmano v Pátek, 16. leden 2026 @ 11:47:26 CET ( O u�ivateli | Poslat zprávu ) ) Ne Stando. Bùh se nestal èlovìkem. Bùh je poøád Bohem. Bùh se nemìní. a druhý zase:

Perla, jitøní hvìzda a skrytá podstata (O cestì poznání, která není rùstem ega, ale jeho otevøením) Úvod: Ne hledání nìèeho nového, ale rozpoznání toho, co tu byloÈasto si myslíme, �e poznání znamená pøidat nìco navíc – nové informace, nové identity, nové pravdy. Ale zku�enost ukazuje opak. Skuteèné poznání není pøidáváním, nýbr� odkrýváním . Nevede k tomu stát se vìt�ím, ale stát se pravdivìj�ím.Tento text je pokusem popsat cestu, na ní� èlovìk neobjevuje nový svìt, ale sám sebe – svou skrytou…

Místní Cizinec napsal : " Písmo není potøeba vykládat . A na lidech, co si Písmo vykládají, je vidìt hloupost a prázdnota takového poèínání " Mezitím Je�í�: "Potom zaèal od Moj�í�e a v�ech prorokù a vykládal ( dierméneusen ) jim to , co se na nìho vztahovalo ve v�ech èástech Písma." (Lk)

VÍRA A VÌØENÍ vs. EMUNÁH A OPØENÍ (Jak nás jedno slovo mù�e mást – a jak se vrátit k pevnému významu) 1. Proè je dnes slovo „víra“ problémKdy� se dnes nìkdo zeptá: „Vìøí� v Boha?“ , vìt�inou tím myslí: myslí� si, �e Bùh existuje? má� takový názor? pøiklání� se k nìjaké hypotéze? V bì�ném jazyce se víra posunula k významu vìøení : „Nemám dùkazy, ale nìco si myslím.“