Notabene

Kde je pravda? Dvojí metr ? “Polsko strhlo masku èeským veøejnoprávním médiím Souèasný støet v Polsku odkryl pøedev�ím pokrytectví a politický aktivismus èeských veøejnoprávních médií.

Spasení du�e a správnost svìtonázoru vy�adují v moderním svìtì soustavnou, metodickou a institucionálnì za�ti�ovanou péèi. V této souvislosti sehrávají klíèovou úlohu televizní poplatky. Koncesionáøský poplatek je v hlub�ím teologicko-spoleèenském smyslu viditelným znakem odpovìdnosti, pøíspìvkem k celospoleèenské harmonii a závazkem k úèasti na jednotném veøejném narativu.

Starozákonní ètení: Pøísloví 3,5: „Dùvìøuj Hospodinu celým srdcem, na svoji rozumnost nespoléhej“ Evangelijní ètení: Jan 3,16: "Nebo� Bùh tak miloval svìt, �e dal svého jediného Syna, aby �ádný, kdo v nìho vìøí, nezahynul, ale mìl �ivot vìèný." Ètení ke kázání: Galatským 5,22 -23: "Ovoce Bo�ího Ducha v�ak je láska, radost, pokoj, trpìlivost, laskavost, dobrota, vìrnost , tichost a sebeovládání. Proti tomu se zákon neobrací."

Andìl Gabriel zvìstoval Marii, �e syn, který se ji narodí - Je�í�, bude nazván synem Nejvy��ího. L 1:30 : A andìl jí øekl: „Neboj se, Marie, nebo� jsi nalezla milost u Boha. 31 A hle, otìhotní� a porodí� syna a dá� mu jméno Je�í�. 32 Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvy��ího a Pán Bùh mu dá trùn jeho otce Davida. 33 Na vìky bude kralovat nad domem Jákobovým a jeho kralování nebude konce.“

Bloud rosmano se stále ptá, kde byla ta "køes�anská Trojice" do doby Nového zákona, kdy� Starý zákon ustaviènì mluví o jednom Jediném Bohu, Hospodinu, Jahvem. Pøednì je potøeba jasnì øíci, �e i køes�anská Trojice je stále jeden Bùh a ne tøi bohové. Køes�ané nikdy nevìøili ve tøi Bohy, ale v�dy v Trojici - v jednoho Boha ve tøech osobách neboli ve tøi osoby jediného Boha. A tato Trojice nevznikla ani v hlavách køes�anù, ani v dobì Nového zákona, ale je od vìènosti jako vìèný a nemìnný Bùh: Otec,…

Sobota v typologickém ètení vyhlí�ela pøíchod Mesiá�e a jeho odpoèinutí ve smrti. Nedìle zvìstuje, �e smrt Mesiá�e nebyla posledním slovem. Kristus vstal, a tím zlomil moc rozsudku: „Prach jsi a v prach se navrátí�“ (Gn 3,19). První den týdne se proto stává obrazem osmého dne – dne pøesahujícího starý cyklus, poèátku vìku, který u� nepodléhá smrti.

Tvùrci doktrín o Bohu Trojici mìli nesnadný úkol. A nejeden. Museli dokázat, �e v�echny 3 osoby Bo�í Trojice jsou vìèné. Vìènost - existence bez poèátku - je jeden z nutných atributù bo�ství. Museli vymyslet, jak vylo�it, interpretovat vìènost Pána Je�í�e Krista, který od koncilu v Nicei 325 AD byl postaven na roveò s Bohem . Druhý, stejný, ve v�em rovný Bohu Bùh.

Uvìøil a vìøil Jan Køtitel v Je�í�e KRISTA ? Nebo v Je�í�e BOHA ? Je dobré se podívat do Písma svatého. Jan vìdìl, �e Je�í� je nìkdo silnìj�í, vìt�í ne� on. A �e on, Jan, køtí lidi vodou, kde�to Je�í� bude køtít lidi Duchem svatým (v Duchu svatém). Nejvíce se o této zále�itosti dozvídáme z evangelia Jana. U� v 6. ver�i 1. kapitoly, v tzv prologu, je o Janu Køtiteli øeè. To mimo jiné je dùkaz, �e Janùv prolog nemluví o stvoøení svìta ( jak to pøekrucují a pletou trinitariáni), o údajném poèátku …