KrajskeListy.cz

Z USA po mnoha kopancích v mezinárodní politice vyšlo něco nadmíru pozitivního. A mně se dnes chce chválit, budu tedy chválit.

Sice zůstal navždy „dvojkou“, v každé roli ale rozhodně nepřehlédnutelnou. Nakonec se přece jen propracoval až do Zlaté kapličky, vysněné hlavní role se ale stejně nedočkal.

ČTENÍ NA POKRAČOVÁNÍ: Povídková série Z bufetu u vlakového nádraží z pera Viléma Famma. Řeší život, přemýšlí o údělu, o osudu, o tématech věčných.

Pokud občan přestane věřit justici svého státu, ztrácí samotný stát své opodstatnění. A máme tu opět jeden kopanec, který má potenciál zatřást důvěrou ve spravedlnost.

Uplynul rok od chvíle, kdy výstřel ze staré vojenské pušky Mauser vzor 98 zhasil život amerického veřejného diskutéra a intelektuála Charlieho Kirka.

Kam odtékají naše peníze? Jsou dluhy cesta k prosperitě? Vilém Famm se zaměřil na palčivé téma dneška, včerejška, ale hlavně zítřka.

Čeští patnáctiletí žáci se v mezinárodním testování PISA 2025 opět zhoršili – v matematice i ve čtení. Měli bychom se ptát proč. Ale ptáme se? Raději ne.

Už jako čerstvý absolvent herectví přímo zazářil, pak ale postava mazaného Bruna poznamenala jeho další kariéru i soukromí. Maminka se dokonce tak styděla, že dva týdny nevyšla z domu.

Bijme je, hrrr na ně, krleš. Už to začíná. Politika nemá řešení. Neukazuje řešení. A řešení ani nehledá. Hledá se tyč, kterou jde mlátit jednu generaci po hlavě.

Lidé málokdy uvěří, že se zásadní historické události odehrály zcela přirozeně. Je mnohem pohodlnější předpokládat, že svět řídí tajné služby, mocné skupiny a neviditelní loutkovodiči, kteří tahají nitky.

Asi tak. Dočkat se kdykoliv zboží, který jsem si zas nerozumně objednala, bejvalo v Čechách celkem v pohodě. Aspoň v naší obci a plus mínus nějakej den.

Každý, kdo v posledních letech sháněl ambulantního specialistu, narazil na neprostupnou zeď s názvem „máme plno, nebereme“.