iLiteratura.cz

Druhá světová válka na Přerovsku a osudy dvou rodin. Román sledující především osobní linku zapadá do současného proudu historické beletrie, zároveň se ale jednak vybraným prostorem, jednak postavami od tohoto proudu odlišuje, i když jen mírně. Zběhlé čtenářky (a zběhlí čtenáři) historických dramat však kýženou porci pohnutí jistě dostanou.

Akčních pohádek o tom, jak se statečný muž úspěšně postaví mocnému gangu, jsou plné videotéky, obvykle to jsou takzvaně béčkové filmy. Jaroslav Částka se tento syžet pokusil přenést do českého prostředí a vlastně se mu to povedlo – byť z nižší kategorie nijak zvlášť nevyčnívá.

Válečná léta české vědě pochopitelně nepřála, nic však není zcela černobílé a ani uzavření českých vysokých škol nezasadilo zdejší vědecké obci smrtelnou ránu.

Přestávka skončila líčí životní peripetie čerstvého doktoranda Marcella, kterému jeho školitel přidělí jako téma disertace literární dílo a osudy italského levicového teroristy Tita Selly. V (sebe)ironickém odlehčeném vyprávění se odkrývá tragikomika akademického světa, ale i ideový vývoj italského politického směřování.

Sbírka povídek Podvázané mašličkami / Podphandle mašľičkenca tematizuje nucené sterilizace romských žen a jejich následky, z osobních příběhů obětí pak skládá podobiznu společnosti, která takovou nespravedlnost opakovaně umožňuje.

Malawi, Nauru, Surinam – pokud jste si někdy kladli otázku, jak takové názvy mohly vzniknout, je toto kniha přesně pro vás. Jen bude potřeba překonat smutek nad tím, že Česko ani Slovensko se do autorova výběru nedostaly.

Tajuplný japonský autor ve svém thrilleru zajímavě využívá obrazový doprovod jako tajené či nezáměrné vzkazy pro pátrače. Samotná kriminální zápletka ovšem až příliš počítá s náhodami a příznivými shodami okolností.

Smrt staršího bratra je pro Édouarda Louise paradoxně konfrontací s člověkem, kterého vlastně nikdy nepoznal. Ve svém nejnovějším románu Zhroucení ( L'Effondrement , 2024) se proto nepokouší jen rekonstruovat okolnosti jeho smrti, ale především pochopit život, který jemu po většinu času zůstával cizí, ačkoli šlo o sourozence.

Švédské loupení v českých zemích na konci třicetileté války je v české společnosti všeobecně známý fakt – možná proto dodnes někteří Češi nemohou Švédům přijít na jméno. Přesto se historičce Lence Veselé podařilo prozkoumat tento fenomén i z mnoha nových úhlů pohledu, které často odkrývají dříve netušené souvislosti.

Životní příběh švédsko-polského novináře vyvolává otázku, co všechno ještě mohou rodiče před svými dětmi tajit, aniž by je zároveň nepřipravili o jejich i vlastní identitu.

Devatenáct básní, devatenáct meditací o marnosti lidského života – a přesto ani stopa po patosu. Daniel Hradecký proměňuje existenciální skepsi v ironickou hru se čtenářem, jazykem i samotným aktem psaní.

Rozmáchlý epický komiks se sice inspiruje barokní klasikou, pikareskním románem Francisca de Queveda, dlouho však čtenáře klame podobně, jako hlavní hrdina ostatní postavy. Výsledkem je chytrý a mistrně nakreslený komiksový román.

Oceňovaný román „Mraveniště“ švédské spisovatelky a hudebnice Anniky Norlin zkoumá potřebu pocitu sounáležitosti, touhu uprchnout z konzumní společnosti a žít jinak, ale i téma kolektivní viny a individuální odpovědnosti. Dá mezinárodnímu bestselleru šanci někdo z českých nakladatelů?

Byly nuceny snášet tyranské zacházení, sexuální zvůli i absolutní ztrátu soukromí, přesto někdy držely tehdejší domácnosti nad vodou. Polská novinářka plasticky a bez černobílého vidění skládá poctu statisícům žen, na které historie zapomněla – a nastavuje zrcadlo i našim vlastním dějinám.

Básnická skladba Radka Štěpánka je stejně tak naléhavá svou angažovaností jako intimitou. Na univerzalismus se v ní nabaluje osobní zkušenost, jazyk neustále odhaluje své limity. Ve verších se nicméně objevují také klišé či přílišná doslovnost. Lze se však podobným aspektům vyhnout, jde-li básníkovi o co největší porozumění tíživé realitě?