iLiteratura.cz

Mladý, ale výrazný hlas katalánské literatury se zamýšlí nejen nad podobností postupného zániku lidských těl a menšinových jazyků.

Šestice romských dětí objeví zakletý cirkusový stan a pokusí se ho vysvobodit ze spárů chamtivého černokněžníka. Naučí se při tom akrobatické kousky a objeví houževnatost, soudružnost a to největší kouzlo na světě – sílu lidského srdce.

Čtenář nevěří, chytá se za hlavu, je mu do pláče. Postava podobná Doře se v české literatuře ještě neobjevila a je jisté, že nikoho nenechá chladným. Spisovatelka Eva Danišová ji vydolovala ze svých vzpomínek a muselo to stát kus sebezapření. Ale je dobře, že její příběh zaznívá.

Tereza Kadečková oprášila motivy jedné ze svých starších povídek a nabídla barvitý ponor do marasmu života v Londýně na sklonku 19. století. Se vzducholoděmi, automatony a Jackem Rozparovačem.

Vítěz loňské Bookerovy ceny má své mouchy, ale vykresluje přesvědčivý portrét moderního muže, který potlačuje svoji přirozenost.

Velmi stručný přehled zajímavostí z meteorologie přináší odpověď na nejednu otázku, která nás napadne při sledování předpovědi počasí nebo i jen pohledu na oblohu. Nic navíc ale čtenáře nečeká, občas se spíše vkrádá pocit, jako by něco chybělo.

Začátek fantasy série pro starší děti se rozebíhá trochu pomaleji, ale vrcholí působivě. Nikoliv poprvé využívá motiv lidí s magickými schopnostmi, které ovšem ostatní pronásledují. A možná si chystá prostor pro homosexuální milostný trojúhelník.

Memoáry ženy z nejvyšších pater stalinské bezpečnostní elity nabízejí fascinující i znepokojivý pohled do světa luxusu uprostřed teroru. Pozoruhodná absence reflexe společenských událostí i reflexe vlastní role v nich činí z čtení této knihy místy až nesnesitelný zážitek.

Hravé komiksové seznámení s anatomií i fungováním mozku osloví spíše starší děti a jejich rodiče, kteří už o tomto orgánu něco vědí. Ti menší se patrně, stejně jako hlavní hrdina, ztratí v záplavě termínů i vizuálních žertů, na jejichž vysvětlování nezbývá prostor.

Co všechno může vzniknout mezi natočením piva a vydáním utopence? Jan Vozka ve své básnické sbírce proměňuje hospodské rozhovory, noční směny i ranní kocoviny v poezii plnou melancholie, humoru a zvláštního kouzla obyčejných životů.

Detektivce norsko-švédsko-francouzské dvojice vlastně není moc co vytknout, vše v ní funguje. Přesto působí jako vykalkulovaný produkt.

Camilla Barnesová svým přátelům a slavnému strýci Julianovi často přehrávala útržky někdy až absurdních rozhovorů svých stárnoucích rodičů. Nabádali ji, aby to vše sepsala do románové podoby, a tak vznikla její prvotina A jestli se nezabili …

Před deseti lety získala Lina Wolff švédskou Augustovu cenu za román Na ostří jazyka . Loni úspěch zopakovala s románem Liken vi begravde (Mrtvoly, co jsme pohřbili), v němž groteskně i hrozivě popisuje život v jednom jihošvédském městečku, kde se vraždí ostošest a nikdo soudný v něm nevydrží. Wolff zajímá moment, kdy komunita přestane milovat bližního svého a začne jednat na vlastní pěst.

Všechny, kdo si o sobě myslí, že Prahu znají a už je v ní nic nepřekvapí, autor spolehlivě vyvede z omylu.

Přes padesát let starý komiksový román je šokujícím svědectvím o tom, jak v japonské armádě za druhé světové války panovala středověká mentalita. Zajímavý je také kontrast karikaturních postav s temným příběhem.