iLiteratura.cz

Na fotbalových stadionech se běžně kouřilo, sázet legálně na výsledky utkání bylo téměř nemožné a tramvajáci během důležitých zápasů při průjezdu kolem hospod snižovali rychlost, aby mohli společně s cestujícími zaslechnout z rozhlasového přenosu co nejvíce. Odborník na sportovní dějiny však nehromadí jen kuriozity, ale zasazuje fotbalové fanoušky do sociálního, politického i nacionálního kontext…

Pokračování neobvyklého komiksového cestopisu se odehrává převážně v Turecku v osmdesátých letech, podstatná pasáž čtenáře ale přenese do Běloruska v době počínající Lukašenkovy diktatury.

Díky proměnám, jimiž Praha procházela v uplynulých dvou staletích, ji kunsthistorik Biegel popisuje jako dynamicky se proměňující palimpsest. Působivě tak evokuje nostalgickou krásu bouraných čtvrtí, ale nezavírá oči ani před smělými stavbami, které díky tomu mohly nově vzniknout.

Při snaze vypořádat se s hodnocením komunistické totality bychom neměli zapomínat, že zejména mladší čtenáři často nemusí mít dostatek informací k tomu, aby vůbec minulý režim relevantně zhodnotit mohli.

Po úspěšném debutu Probudím se na Šibuji (2018) Anna Cima potvrzuje svou jedinečnost v současné české próze. Rozsáhlý a mnohovrstevnatý román Vzpomínky na úhoře se opět obrací do země vycházejícího slunce, čerpá inspiraci z různých žánrů a do posledních chvil drží čtenáře v napětí, jak to dopadne.

Vynikající noirová gangsterka ukazuje, že afroameričtí spisovatelé mohou do tohoto žánru, až příliš zatíženého retrem, vnést svěží prvky a potřebnou dávku autenticity.

Hlad, bída, vraždění, tma, zbožštění vůdce. Tragický příběh jedné vzdálené země, který se ale může týkat i nás.

Scénická báseň, paralelní monolog. Opozice i soulad dvou osob, muže a ženy, starší a mladé osoby. Marie Mračná, dílo jednoho z nejvýznamnějších moderních řeckých spisovatelů, pomocí hlasů dvou generací odráží básníkovo vnímání blízké i vzdálené minulosti a současnosti.

Narodili se v uprchlickém táboře v Angole, do první třídy nastoupili v Československu a v pubertě byli donuceni k návratu do Namibie, země svých rodičů. Co všechno obnášela integrace do kulturně zcela odlišného prostředí? Jak poté vnímali „rodnou“ Namibii? A s čím si českou kulturu spojují po více než 30 letech?

Ve svém nejnovějším románu se Miloš Urban snaží spojit prostor prvorepublikové Prahy, zvláště pak holešovicko-bubenských jatek, s plejádou podivných postav a kriminální zápletkou. Ne vždy se mu to však daří.

Komiks Rozděl-ení měl zřejmě mladším čtenářům humornou formou přiblížit rozdělení Československa, od kterého v lednu uplyne třicet let. Bohužel se moc nepovedl.

Dvě nešťastná dětství za druhé světové války na neobvyklém místě. Ostrov Mauricius od koncentračních táborů dělily stovky tisíc krychlových kilometrů vody a tisíce kilometrů půdy. I když, ne tak docela. Román mauricijské autorky Nathachi Appanah zachycuje, jaká společná trápení si lámanou francouzštinou šeptají dva sotva desetiletí chlapci, jeden původem z Prahy a druhý z blátivé mauricijské vesn…

Populární psychiatr, který se vyjadřuje nenuceně a bez servítků, tentokrát nekašírovaně a značně sebekriticky líčí svůj vlastní životaběh. Dává navíc nahlédnout do zákulisí dějin české psychiatrie.

K pádu komunistického režimu nesporně přispěla mezinárodní politická situace. Sociolog Ivo Možný v knize, která se už stala českou klasikou, poukázal na některé vnitřní okolnosti, které konec režimu uspíšily.

Na skromném rozsahu sedmdesáti stránek evokuje autor vzpomínky na dětství a zamlžený kraj, z něhož pochází. Touš byl tento rok jedním z finalistů Ceny Jiřího Ortena po boku Josefa Tichého a Vojtěcha Vacka, který si nakonec ocenění odnesl.