iLiteratura.cz

Biolog a nositel Nobelovy ceny pátrá po evolučních i fyziologických příčinách stárnutí a shrnuje výsledky dosavadního snažení tento proces zpomalit, nebo dokonce zvrátit. Přináší opatrnou naději, ale varuje před nekritickým optimismem i nesmírnou složitostí problému.

Azilo Bazileus je panovník krutosti tak nevídané, že to v knize pro prvočtenáře skoro překvapí. Úspěšná autorka ale ví, že kolem dětí není třeba vždy našlapovat po špičkách. Na názorném, a přitom svěže odvyprávěném příběhu ukazuje, že tyran bez těch, kdo by ho poslouchali, je jen vzteklý mrňous.

Filmová verze ceněného románu nasbírala sedm oscarových nominací včetně té za nejlepší film. Zaujme působivými záběry a hereckými výkony, příběh však vyznívá poněkud kýčovitě.

Kdy Inuité nechtějí sluneční svit a proč běžci v Keni budí sousedy? Věda začala zkoumat noc a odkrývá ji jako prostor pro lov, rituální běh i filmový horor. Společenské vědy v Česku tak dohánějí světový trend, i když někteří jako by před „tmou“ utíkali k tradičnějším a ověřenějším tématům.

Po více než čtvrtstoletí se do rukou českým čtenářům dostává debutový román nobelistky Olgy Tokarczuk. Autorka v něm rozehrává magickou cestu za knihou, která možná neexistuje – a přesto dokáže změnit ty, kdo ji hledají. Sedmnácté století, alchymie, láska i podivuhodné bytosti ve zkumavkách tu skládají příběh, jehož síla neleží v cíli, ale v tom, co se cestou začne drolit i odkrývat.

Druhý román Eliho Beneše se od vydařeného debutu liší téměř vším: dobou, prostředím i dojmy, které si čtenář z jeho četby odnese.

Dvě sbírky autora povídkové předlohy k filmu Příchozí (2016) zvou čtenáře k alternativnímu pohledu na naši historii, společnost i místo člověka ve vesmíru. Chiang si razí vlastní cestu mořem science fiction a otevírá hranice naší představivosti v oblastech kosmogonie, matematiky, paralelních světů, paměti, mysli i svobodné vůle.

Ve svém novém románu Poslední lanovka se americký spisovatel John Irving vrátil k řadě svých ikonických motivů. Nepodařilo se mu z nich však vystavět působivý literární celek, jako tomu bylo například v knize Svět podle Garpa, která mu téměř před půlstoletím zajistila světovou proslulost. Během četby Poslední lanovky člověka napadá otázka, kam se vytratil Irvingův spisovatelský um.

Když se řekne Chorvatsko, většině se vybaví azurové moře, vynikající jídlo a malebná příroda – zkrátka symboly, které zemi vtiskly přesvědčivou masku bezstarostné dovolenkové destinace. Co se ale skrývá pod ní? Reportáž z desetiletého putování za odpovědí na tuto otázku nyní vychází v českém překladu.

Poslední sbírka Jiřího Dynky zve čtenáře k únikům i návratům: pryč z hlavního města, zpátky k sobě samému. Cesty však často končí ve slepých uličkách a cíl se snadno ztratí ze zřetele: „Vraťme se domů (odkud jsme nikdy neodjeli)“.

Krásné, pomalé a přitom strhující vyprávění, jež se namísto hrdinného zápasu a věhlasného vítězství věnuje tomu, co přijde poté, když mrtvoly nepřátel vychladnou, oslavné fanfáry utichnou a cesty úspěšných bojovníku se musejí rozejít.

Velké dějiny, pocity, sny, prchavé imprese i nikdy nezahojené bolesti. Téměř neznámá spisovatelka vypráví o svém životě a nebojí se být – zejména k sobě samé – nelítostně upřímná.

Převod prvních komiksových příběhů Rychlých šípů do textové podoby plní svou roli úvodu do foglarovského světa nejen díky modernizaci jazyka i reálií. Dospělé čtenáře pak potěší skryté odkazy.

Po životním příběhu cukrovarské dcerky z první poloviny minulého století přináší čtenářsky oblíbená autorka příběhy tří žen obklopených vůní medu. Může ale sladkost kombinovaná s brutalitou druhé světové války fungovat i napodruhé?

Román úspěšné italské autorky dlouho čtenáře znejišťuje až irituje. I proto, že chvíli trvá, než vyjde najevo, že jde vlastně o specifickou variantu amerických brakových románů 60. a 70. let.