iDNES.cz

Spojené státy vysílají na Blízký východ expediční útvar námořní pěchoty. V pátek o tom informoval list Wall Street Journal (WSJ), který poznamenal, že se tak děje v době, kdy íránské údery paralyzovaly lodní dopravu v Hormuzském průlivu, klíčové tepně pro dopravu ropy z Perského zálivu na světové trhy. Americké ministerstvo obrany zprávu odmítlo komentovat.

Americký viceprezident byl údajně skeptický vůči útoku na Írán. Podle seniorních úředníků Bílého domu J. D. Vance invazi za zavřenými dveřmi kritizoval. Možný Trumpův nástupce sice stojí pevně za lídrem USA, ale vojenské zahraniční akce dlouhodobě zpochybňuje. V minulosti možnou íránskou válku označil za plýtvání zdroji.

Padající rakety a drony je připravují o miliardy. Státy Perského zálivu platí za probíhající konflikt s Íránem krutou daň. Spojené státy je vyzývají k vojenské odvetě, arabští lídři však zarputile drží prst mimo spoušť. Strach z toho, co přijde po případném pádu Teheránu, je totiž mnohem děsivější než současné ztráty.

Elitní jednotky americké armády by se při tajné misi mohly pokusit vzít Íránu obohacený uran, spekulují zahraniční média. Výsadek v Isfahánu či na jiném místě by nicméně vyžadoval bezprecedentní logistickou operaci. Ta by zahrnovala nejen samotné vojáky, ale i vědce, těžkou techniku či ochranné oděvy. Každá chyba by totiž mohla být fatální.

Polsko bude čerpat prostředky na modernizaci a posílení své armády z unijního programu SAFE navzdory tomu, že prezident Karol Nawrocki vetoval zákon určující podmínky týkající se takové půjčky. Řekl to v pátek premiér Donald Tusk. Politici polské proevropské vládní koalice rozhodnutí národněkonzervativního prezidenta ostře kritizují.

Bělorusko od Ruska koupilo raketový systém Orešnik, řekl prezident Alexandr Lukašenko. Tyto střely středního doletu mohou nést jaderné zbraně a některá média je označují jako hypersonické. Obě země dlouhodobě spolupracují, od roku 2023 mají Bělorusové na svém území ruské taktické jaderné zbraně.

Německo by se stalo hlavním cílem válečných uprchlíků, kdyby boje v Íránu a v Libanonu dál eskalovaly. Vyplývá to ze studie nadace Rockwool Foundation Berlin. Podle ní by uprchlíci dále zamířili hlavně do Kanady, Velké Británie, Turecka, Francie a Austrálie. Kvůli vzdálenosti některých cílových zemí by ale nejprve vyrazili do Evropy.

Íránský nový duchovní vůdce Modžtaba Chameneí byl zraněn a pravděpodobně znetvořen, uvedl na tiskovém briefingu Pentagonu americký ministr obrany Pete Hegseth. Web stanice BBC píše, že žádné důkazy o tom, že by byl íránský duchovní vůdce znetvořen, nejsou k dispozici.

Srbsko nedávno pro své letectvo zakoupilo čínské balistické rakety vzduch–země CM-400AKG, a stalo se tak první evropskou zemí, která je používá. Připustil to ve čtvrtek večer srbský prezident Aleksandar Vučić.

Íránské revoluční gardy v pátek varovaly, že reakce na případné protivládní protesty bude tvrdší než v lednu, kdy byly zabity tisíce lidí. S prohlášením přišly v době americko-izraelských úderů, na něž Teherán reaguje útoky na Izrael a americké základny na Blízkém východě. Podle organizace NetBlocks, jež monitoruje kybernetickou bezpečnost, je v Íránu internet zablokovaný už čtrnáct dní.

Spojené státy naprosto ničí teroristický režim v Íránu – vojensky, ekonomicky i jinak. Na své síti Truth Social tak zrekapituloval dosavadní vývoj americko-izraelské války proti islámské republice americký prezident Donald Trump. Ve svém příspěvku uvedl, že je mu „ctí zabíjet vyšinuté šmejdy“, tedy vysoké představitele íránského teokratického režimu, a postěžoval si přitom na obraz války v části …

Na turecké vojenské základně Incirlik se v noci na pátek rozezněly sirény. Na sítích lidé zveřejňují záběry zářícího objektu, který prolétl oblohou, což podle nich ukazuje na raketu vyslanou směrem k základně. A to poté, co tureckým směrem vyletěly už dvě rakety z Íránu.

Spojené státy se snaží rozdělit Evropu a nemají rády Evropskou unii, myslí si šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to v dnešním rozhovoru pro Financial Times (FT).

Pákistán v pátek provedl vzdušné údery v Kábulu a v pohraničních provinciích Afghánistánu, informují agentury s odvoláním na úřady Tálibánu. Podle kábulské policie zahynuli při útocích na hlavní město čtyři lidé a dalších 15 bylo zraněno.

Britský soud poslal na pět let do vězení za nelegální držení zbraně a munice sedmačtyřicetiletého Slováka Stefana Fenyese, který vyšetřovatelům řekl, že se učí vyrábět munici pro případ invaze nějaké země do Británie. Informovala o tom v pátek veřejnoprávní stanice BBC News s odvoláním na Národní kriminální agenturu (NCA). Stanovisko odsouzeného není podle dostupných informací k dispozici.