Horolezecká abeceda

Český cestovatel, dobrodruh a publicista František Alexander Elstner (+ 8. 9. 1974 Praha), autor či spoluautor více než třiceti knih. Pro horolezeckou metodiku jsou významné především jeho příručky na téma uzlování. Jeho první kniha na toto téma z r. 1927 se ve dvou kapitolách věnuje přímo horolezecké a záchranářské metodice, další dvě na totéž téma vydal v roce 1959 a v roce 1968. Repro: archiv …

Český geograf a cestovatel světového významu Jiří Viktor Daneš (nar. 23. 8. 1880 v Novém Dvoře), byl významným geomorfologem, karsologem, ale i diplomatem v československých službách. Profesor Daneš v průběhu svých výletů podnikal i vulkanologická bádání a vystoupil tak na vrcholy řady sopek, je i autorem glaciologických studií, ale zejména se systematicky věnoval problematice krasu. Repro: archi…

Historicky první „Den stromů“ (Arbor Day) proběhl 10. 4. 1872 v americké Nebrasce. Od té doby slaví v řadě zemí celého světa, i když je zpravidla posunut do druhé poloviny května (např. na každou poslední květnovou neděli), nebo naopak do podzimních měsíců – do doby, kdy v závislosti na místních klimatických podmínkách je nejvhodnější čas k výsadbě nových stromů. A to je právě účelem a smyslem to…

Významný český horolezec, známý himálajista a vedoucí řady himálajských výprav, publicista a horolezecký funkcionář Jiří Novák, působil na přelomu století jako předseda Českého horolezeckého svazu. V minulosti působil rovněž jako člen rady a delegát ČHS a ČSHS v UIAA. Organizačně se podílel na více něž dvaceti expedicích, dvanáctkrát expedici vedl nebo působil jako zástupce vedoucího. Foto: tomas…

Německý horolezec a geolog Wilhelm Paulcke (+ 5. 10. 1949 v Karlsruhe), který působil jako profesor geologie mineralogie, patřil k průkopníkům pískovcového a skalního sportovního lezení. Do povědomí vstoupil především jako lezecký „objevitel“ skalní oblasti Battert u hradu Baden, kde podnikl první výstupy v r. 1885. Zároveň patřil k otcům lavinového výzkumu, ale zasahoval i do horolezecké metodik…

Belgický národní hrdina, král a horolezec Albert I. Belgický (Leopold Clément Matie Mainrad), působil jako alpinista především ve Švýcarsku a Tyrolsku; zahynul 17. 2. 1934 na belgických skalách Marche les Dames. Viz profil osobnosti na stránce Horolezecká abeceda. Foto: Wikipédia – Otevřená encyklopedie; licence wikipedia/commons

Jihotyrolský horský vůdce a vynikající horolezec Angelo Dibona (+ 21. 4. 1956 v Cortině d´Ampezzo), působil nejenom jako vůdce, ale i lyžařský instruktor. Jedná se o autora řady smělých cest zejména v Dolomitech, který je právem považován za jednoho z nejlepších lezců dvacátého století.

Dnes připomínáme výročí založení jedné ze silných horolezeckých organizací na českém území. V roce 1893 byla v Liberci (německy Reichenberg) založena dvoustá sekce Deutschen u. Österreichischen Alpen-Verein (Německo Rakouského Alpského svazu; DuÖAV) Reichenberg.

Známý saský pískovcový prvovýstupce Kurt Nitzschmann (34 saských věží jako první). V Čechách se proslavil zejména prvním výstupem na Kapelníka ve Skaláku (6. 6. 1920 s Carlem Ran). Kurt Nitzschmann zahynul při náletu na vánoce v r. 1944. Ilustrační obrázek: Kapelník, foto: tomas.frank@horolezeckaabeceda.cz

Italský kněz a horolezec Giovanni Gnifetti (+ 4. 12. 1867 v Saint-Étienne) působil zejména v oblasti Monte Rossa, kterou jako první zmapoval a vyhledal možné přístupové trasy. Za svůj život uspořádal několik malých výprav do masivu Monte Rosa, při kterých se mu podařily prvovýstupy na některé vedlejší vrcholy. Foto: Wikipédia – Otevřená encyklopedie; licence wikipedia/commons

Horolezec a kněz, člen Club alpino italiano (CAI) Pierre Chanoux (+ 10. 2. 1909 v hospici Saint Bernard) působil jako dlouholetý představený hospice na Col du Petit Saint Bernard. Zabýval se přírodním vědami a podnikl řadu hodnotných výstupů v Alpách. Foto: Wikipédia – Otevřená encyklopedie; licence wikipedia/commons

Dnes připomínáme výročí založení CAF, v roce 2005 přejmenovaný na Fédération Française des kluby alpins et de montagne (FFCAM), který byl založen v Paříži v roce 1874 mezi nejstaršími organizacemi svého druhu.

Národní park Malá Fatra, nejzápadněji položený NP v karpatském oblouku, byl vyhlášen na místě bývalé stejnojmenné chráněné krajinné oblasti (CHKO), která byla vyhlášena 3. 1. 1967. Národní park pak byl formálně vyhlášen již v lednu 1988, avšak s účinností od 1. 4. 1988. Výměra národního parku je 22 630 ha, přičemž na ochranné pásmo připadá 23 262 ha. Účelem jeho existence je ochrana geomorfologic…