Grano Salis

Vánoce. Vánoce v myslích nás star�ích jsou spojené s duchovní hloubkou a radostí ze zprávy o narození Bo�ího Syna. Kultura duchovní smrti toto nebeské poselství takøka ji� znièila. O tom èím jsou pro mlad�í generaci Vánoce, to víme. Bo�í Syn se narodil nìkdy na podzim. Bo�í slovo se nezmiòuje kdy to pøesnì bylo. Není toti� dùle�ité kdy to bylo, dùle�ité je proè se stalo. Ú�asná zpráva, �e Bùh se stal èlovìkem v sobì nese dal�í neménì dùle�itou zprávu.

První ètení: Izajá� 53,1 – 3: „Kdo uvìøí na�í zprávì? Nad kým se zjeví pa�e Hospodinova? Vyrostl pøed ním jako proutek, jak oddenek z vyprahlé zemì, nemìl vzhled ani dùstojnost. Vidìli jsme ho, ale byl tak nevzhledný, �e jsme po nìm nedychtili. Byl v opovr�ení, kdekdo se ho zøekl, mu� plný bolesti, zkou�ený nemocemi, jako ten, pøed ním� si èlovìk zakryje tváø, tak opovr�ený, �e jsme si ho nevá�ili.“

V únoru jsem na GS vlo�il èlánek "Dva Hitleøi". A psal jsem tam, �e se na svìtové scénì objevil druhý Hitler (po Putinovi), a �e tedy zaène být veselo. Nyní, po témìø 10 mìsících, musím konstatovat, �e je to dost hor�í ne� jsem si tehdy dovedl pøedstavit. Pøece jenom jsem doufal, �e v USA budou Trumpovy úlety demokraté v Kongresu nebo i èást rozumnìj�ích Republikánù trochu vyva�ovat a brzdit. Jen�e ukazuje se, �e tito jsou zcela nuloví. Jakoby neexistovali. USA u� není spojencem, ani partnerem,…

Martino: Cizinèe rozumím, má� zjevnì nìjaké trauma. Cizinec: Díky za sdílení va�eho �ivota, Martino. To je mo�né, �e máte nìjaké trauma.