Flowee

Někteří lidé s těžkou epilepsií prodělávají desítky, výjimečně i stovky záchvatů denně. V Česku přitom mohou žít stovky pacientů s Lennox-Gastautovým syndromem, kteří nejsou sledováni ve specializovaných centrech. Nemoc jim bere samostatnost a jejich rodinám často veškerý volný čas. Lékaři nyní pátrají po těch, kteří vypadli ze specializované neurologické péče.

Rodiče už třicet let jezdí na stejnou chatu v Beskydech a nehodlají na tom nic měnit. Jejich dospělé děti mají sice taky rády pohodlí, ale než další výšlap na Radhošť, raději pojedou pod stan do Albánie. Psychologové vysvětlují, proč s věkem začínáme dávat přednost známým místům a proč to mladší generaci tak vytáčí.

Teambuilding má lidi spojovat. Občas ale stačí jediný večer mimo kancelář, aby se ukázalo, kdo je doopravdy vítaný, kdo zůstává stranou a jak snadno se týmový duch promění ve vypočítavost.

Malé děti někdy vyprávějí o lidech a událostech, které podle jejich rodin nemají odkud znát. Vědci nyní v jejich příbězích objevili překvapivý vzorec, pro který zatím nemají jasné vysvětlení.

Smrt kamarádky přišla bez varování, na začátku týdne, kdy člověk vůbec nepočítá s konečností. Místo otupělého šera kolem mě všechno ztěžklo a společné vzpomínky se rozzářily barvami, jaké za jejího života nikdy neměly.

Děti už nepotřebují každodenní dohled, rodiče v důchodu stále častěji ano. Je jí okolo padesátky, začínají problémy se zdravím, partnerství už dávno není, co bývalo. Rodiče miluje, takže se samozřejmě postará. Tenhle kolotoč dopadá obzvlášť tvrdě právě na ženy.

„Dovolte, královno, ještě poslední radu. Mezi hosty budou různí, převelice různí lidé, ale nikdo nesmí mít přednost. Nikoho nepřehlédnout. Alespoň letmý úsměv, alespoň pootočení hlavy. Všechno, jen před nimi nezavírat oči. – Michail Bulgakov, Mistr a Markétka

Keltové museli se svátkem ustoupit Římanům a pak církvi. Do Ameriky svátek dostali Irové. Ale už to nebylo ono.

Roky jsem se obávala zrady, samoty a odsouzení. Děsila mě představa, že nesplním očekávání druhých, a tak jsem raději slevila z vlastních nároků na štěstí. Později jsem pochopila, že úzkost mě nechrání. Jen obírá o čas.

Internet je plný samozvaných milionářů, kteří vám za pár kliknutí a nějakou tu tisícovku prozradí tajemství úspěchu. Nejlépe z luxusního hotelu v Dubaji. Jenže lidé, kteří skutečně něco dokázali, znají docela jiný recept. A ten se do žádného motivačního workshopu příliš nehodí.

Česko otevírá cestu rychlejší výstavbě větrných elektráren. Mají přinést levnější elektřinu a větší energetickou nezávislost. Jenže kolik skutečně vyrobí, co bude stát jejich rozvoj a jaké důsledky pocítí obyvatelé i krajina?

Jedno dítě jede na lyžařský kurz, chodí na kroužky a od rodičů slýchá, že může studovat třeba v zahraničí. Druhé přemýšlí, jak doma říct, že potřebuje peníze na školní výlet. Ani jedno si své výchozí podmínky nevybralo. Přesto mohou ovlivnit celý jejich život. Nedědíme totiž jen peníze a majetek, ale také zkušenosti, kontakty a představu o tom, co si vůbec můžeme dovolit chtít.

Neradi děláme rozruch. Zvlášť když by se mohlo ukázat, že jsme ho dělali zbytečně. Ke Světovému dni mrtvice proto malé zamyšlení nad naší schopností omlouvat se i za to, že potřebujeme pomoc.

Pár kilogramů dole může mít smysl i ve "zlatém věku". Britská data od 6 309 lidí ukazují souvislost mezi dlouhodobě udrženým úbytkem hmotnosti a příznivějšími zdravotními ukazateli po šedesátce. Důležité je nejen zhubnout, ale také si při tom zachovat svaly. Ideálně si vypěstovat pár nových. Pro jinak zdravého člověka to není nijak složité.

O odškrtaných položkách na seznamu spokojeného života, pocitu viny i náhlém procitnutí uprostřed úspěchu, kdy bývá nejtěžší opustit jistotu, v níž zdánlivě nic nechybí.