Flowee |
Popis: Flowee je médium Nového světa. Světa, kde jedinou jistotou je, že žádná jistota není. Flowee je průvodcem budoucností, která právě začíná.
|
||||||
Co vám osobní váha tají? Skrytá hmota v břiše dokáže předehnat věk vašeho mozku o deset let10:17 Když se padesátnice Dita podívala na ručičku váhy, radostí si oddychla. Během půl roku shodila dvanáct kilogramů a v zrcadle konečně viděla štíhlou siluetu, o které dlouho snila. Přesto se cítila divně unavená a její paměť najednou zadrhávala při hledání obyčejných slov. Její vrstevník Marek má podle BMI tabulek nadváhu, ale v práci srší energií a složité úkoly řeší s lehkostí. Kde se ten propast… Screentime u dětí: Záchrana, pohroma, rezignace na výchovu? Rodičovská realita se do tabulek nevejde9:02 Žádné obrazovky, jen hry, čas venku či prostá nuda. A druhá strana spektra? Telefon, tablet, televize v podstatě nonstop. Neomezený přístup při jídle, v autě i v čekárně. Nabízí se říct, že správná je první varianta. Jednoduše odsoudit rodiče, kteří své děti „uklidí“ před blikající monitor. Téma času stráveného u obrazovek je ale spletitější a zasahuje do něj ekonomická situace, onemocnění dětí i… Začalo období „Nechceš cuketu?“. V srpnu už není problém ji vypěstovat, ale někde udat19:25 Existuje několik spolehlivých známek vrcholného léta. Vosa vám vleze do limonády. Dálnice směrem k Jadranu jsou ucpané. A někdo ve vašem okolí položí otázku, která zpočátku zní přátelsky: „Nechceš cuketu?“ Samozřejmě že chcete. Jednu. To ovšem není jednotka, ve které pěstitelé cuket v srpnu obchodují. Nejdřív radost, pak logistický problém Cuketa je pozoruhodná plodina. Na jaře si koupíte několik… Na vesnici nám vadí puch kravína, ve městě hluk. Zvykli jsme si, že život nesmí bolet18:10 Slyšel či četl jsem to již v různých podobách, tento týden znova: lidé se přestěhovali na vesnici a vadí jim tam přirozený odér, tak nějak patřící k chovu zvířat a všem dalším činnostem s ním spojeným. Praha má svou vlastní verzi téhož: náplava zvyklá na venkovský klid se přistěhuje a stěžuje si, že je ve městě večer hluk. Vůbec se neradi smiřujeme s tím, že svět není na sto procent podle našich … Proč nás někdy sousedova zahrada uklidňuje víc než ta vlastní?14.srpna Sedím na pavlači, obklopená mikrosvětem, který si žije vlastním, nerušeným tempem. Dva malé stolečky, čtyři židličky a bující zeleň všude kolem. Rajčata, přesahující výšku dvou metrů, se pnou po konstrukci, jež podpírá těžké stonky plné zrajících plodů. V truhlících podél zábradlí voní máta, červenají jahody, kvetou begonie a do stran se košatí bazalka s pažitkou. Televize mluví víc než rodina. Má přerušit ticho v bytech, kde nikdo nečeká14.srpna Běží ranní zpravodajství ČT24. Marie nesleduje politické debaty ani předpověď počasí pro celou republiku. Potřebuje jen slyšet, že v místnosti někdo mluví. Že tam není sama se svými myšlenkami. V malém městečku u píseckých rybníků vstává o hodinu později dvaaosmdesátiletý Jaroslav. Jeho rituál je podobný, jen místo zpravodajství zapíná na starém přehrávači rozhlasové vysílání na plnou hlasitost. … Na internetu jsme nepřátelé, v krizi se semkneme. Jací jsou Češi doopravdy?14.srpna Co se stane, když proti sobě posadíte lidi s naprosto odlišnými názory na válku na Ukrajině? Když necháte agresivního důchodce slovně napadat Ukrajinku na autobusové zastávce? Nebo když do jedné místnosti pozvete zastánce ploché Země a jediného československého kosmonauta Vladimíra Remka? Právě podobné situace vytváří czeXperiment , projekt režiséra a dokumentaristy Jana Látala, který sám sebe oz… Nedali jste si říct a na zatmění koukali bez ochrany? Tohle teď potřebujete vědět13.srpna Včerejší sluneční spektákl nekladl na pozorovatele žádné velké nároky. Pro všechny bez ohledu na věk, státní příslušnost, náboženské vyznání i fakt, jestli se identifikují třeba jako mourovaté koťátko, platilo jedno jediné pravidlo: nekoukejte na tu podívanou bez ochrany. Očí. Buď se chraňte nebo se koukejte třeba přes cedník, hlavně ne přímo. V přímé úměrnosti s rostoucí naléhavostí toho varován… Automatické dýško při platbě kartou je výpalné. Přestaňte mě do toho nutit13.srpna Dej dýško! Platím kartou u pultu a obsluha mi vrazí před obličej terminál. Mrká na mě, co jako bude. Je mi trapné nic nedat, ale platit výpalné se mi také nechce. Svítí na mě několik možností. Pět procent deset, patnáct, na konci řady je blahosklonná volba, že nemusím přihodit nic. Tak moment, vystojím si tady frontu, objednám si předražené kafe a za to, že mi ho někdo udělá, jsem nucená dát dýšk… Po dovolené zpátky do reality. Nepříjemný návrat může ukázat, co vám v běžném životě chybí13.srpna Dovolená skončila a vy se vracíte do „starého“ režimu. Prázdná lednice, u pračky čeká několik várek prádla a děsíte se toho, co vás čeká v práci. Ranní vyspávání je pryč, stejně jako dlouhé snídaně a dny, které nemají pevný řád. S dovolenou totiž obvykle nekončí jen odpočinek, ale také kus svobody. Někdy trvá pár dní, než se zase dostanete do zaběhlých kolejí. A pokud se k návratu do práce přidáv… |