Flowee

Vnoučata má ráda, jenže má také práci, vlastní plány a někdy prostě potřebuje odpočívat. Pro některé dospělé děti je přesto odmítnutí hlídání důkazem, že babička nemá o rodinu zájem. Kde končí mezigenerační pomoc a začíná samozřejmý nárok na cizí čas?

Zpěv, tanec, výtvarná dílna nebo pomalé prohlížení obrazů. Národní ústav duševního zdraví připravuje síť, která má propojit kulturu se zdravotní a sociální péčí. Ne jako náhradu léčby, ale jako další možnost pro lidi s úzkostmi, depresivními příznaky či osamělostí.

Přejeme si je, protože slibují svobodu, bezpečí a život podle vlastních představ. Jenže získat je a cítit se s nimi dobře jsou dvě různé věci. Může se totiž stát, že s příjmy porostou i naše obavy a nároky.

Mýtus o čekání na „uzrání“ šedého zákalu přežívá desítky let. Dnes rozhoduje hlavně to, jak člověk vidí při běžných činnostech. Vhodná čočka může při operaci korigovat také astigmatismus, život bez brýlí ale nezaručuje.

Už jsem si myslela, že mě v moderním rodičovství máloco překvapí. Prošla jsem si obdobím bio-matek v barefootech, které batolatům zakazovaly používat slovo „ne“, zažila jsem bezplenkovou metodu aplikovanou v kavárně na pohovce a zvykla si na to, že každá druhá dětská oslava připomíná summit OSN o alergiích. Jenže to, co se do českých škol a školních lavic vkrádá v posledních měsících, překonává i…

Svrab se nevyhýbá ani lidem, kteří dbají na hygienu. Stud ale může vést k tomu, že nákazu tají a zkoušejí se léčit sami. Aby se parazit nevracel, potřebují pomoc lékaře i lidé bez příznaků, kteří byli s nemocným v úzkém kontaktu.

Ve dvaceti letech člověk většinou řeší školu, první práci, vztahy a plány do budoucna. Tak žila i Klára, které ale najednou vpadla do života rakovina. Její nádor přitom patří mezi onemocnění, která lékaři nejčastěji vídají u dětí. Náhle tak stála před zvláštní otázkou: Kam vlastně patří dospělý člověk s dětskou diagnózou?

Když jsme před lety seděli u telefonu a čekali, jestli dotyčný zavolá do tří dnů, nebo vůbec, největším dramatem bylo, že mezitím zazvonil přístroj a hovor vzal někdo z rodičů. Dnes stačí jediný pixel na konci zprávy k tomu, aby se celá nová romance sesypala jako domeček z karet.

Deset minut denně. Tolik podle nového průzkumu IKEA odhadují rodiče čas, který tráví hledáním věcí svých dětí. Za rok je to přes 60 hodin. Česká data zároveň ukazují, že nepořádek umí kazit náladu i rozdmýchávat domácí konflikty.

Když se večer promění v něco víc než jen příjemné povyražení, leckterý muž ráno rychle zmizí. Nemusí za tím být bezcitnost ani ztráta zájmu, ale docela obyčejná úzkost z toho, že na sebe prozradil mnohem víc, než měl původně v plánu.

Do samotného Black Friday ještě pár týdnů zbývá, české obchody už ale rozjely slevové kampaně. Do košíku sypeme dárky, něco pro sebe a občas maličkost kvůli dopravě zdarma. Kdy ale výhodný nákup vážně šetří peníze?

Festival Rock for People získal na Prague Music Week Awards hned dvě ocenění, Colours of Ostrava zvítězily v hlasování veřejnosti. Mezi dalšími vítězi jsou Marie April, Igor Ochepovsky nebo pražský klub Fuchs2. Třídenní hudební setkání na Výstavišti Praha pokračuje do pátku.

Dospívající a mladí dospělí někdy začnou mluvit o něčem důležitém zdánlivě mimochodem, třeba při cestě autem, na procházce nebo pozdě večer. Pro rodiče a další blízké bývá těžké poznat, zda potřebují poradit, nebo především vyslechnout. Dobře míněná rada přitom může přijít příliš brzy. Co pomáhá, aby se mladý člověk cítil vyslyšený a mohl s důvěrou mluvit o tom, co prožívá?

Španělsko od 1. prosince 2026 zavádí zvláštní nemocenskou. Předpis výslovně zmiňuje „omezující onemocnění v důsledku sekundární menopauzální poruchy“.

Podcast o sériovém vrahovi, dokument o brutální vraždě nebo několikadílný seriál o zmizelé ženě. Proč nás tak přitahují příběhy, ze kterých běhá mráz po zádech? A proč mezi jejich nejvěrnějšími posluchači a diváky převažují ženy? Psychologové v tom vidí víc než pouhou zvědavost. Může jít také o snahu pochopit nebezpečí, připravit se na něj a získat alespoň zdánlivý pocit kontroly nad světem, kter…