Flowee

Všichni s sebou nosíme malý batoh frustrací. Trochu viny, trochu lítosti, trochu úzkosti. Většinou nejde o tragédie, přesto záleží na způsobu, jak s nimi zacházíme. Jedna věta v práci, zpožděná odpověď, pokažené plány – a mozek se rozjede: „Proč se to děje mně?“ Japonská kultura zná způsob, jak se téhle vnitřní přetíženosti zbavit. Popisuje jej pojem šikata ga nai – volně přeloženo jako „nedá se …

Je to trapné, možná to také znáte. Povinné kolečko představování, všichni se usmívají, podávají si ruce, padají jména. Já mám v hlavě čerstvě vymeteno. Ani jedno jméno se nechytlo. A tak nenápadně sleduji, jak kdo koho oslovuje. Jsem jak antropolog v terénu. „Ahoj, Markéto…“ Výborně. Takže ta s ofinou je Markéta. Nebo počkat, byla to ta s kabelkou? Rychle si to v hlavě zapisuji do mentálního notý…

Neplodnost párů bývá v českém prostředí dlouhodobě spojována v první řadě se ženami. Muž se do procesu často zapojuje až ve chvíli, kdy se ukáže, že obtíže nelze vysvětlit pouze ženským faktorem. Data přitom naznačují, že přibližně u poloviny párů je problém na straně muže.

Stravování se u mnoha lidí proměnilo ve vnitřní souboj. O disciplínu, o výkon, o pocit, že máme věci pod kontrolou. Do jídla se promítá tlak na dokonalost, strach ze selhání i potřeba obstát v očích druhých i vlastních. Talíř se stává zrcadlem toho, co se děje jinde v životě: v práci, ve vztazích, v těle. Chceme být hubení, chceme jíst zdravě, ale máme chuť na něco, co do těchto „tabulek“ nezapad…

Náhradní mateřství je dnes globální průmysl v hodnotě miliard dolarů. Je to cesta k naplnění touhy po dítěti – nebo forma komercializace ženského těla, která posouvá hranice toho, co jsme ochotni považovat za přijatelné?

Španělská zpěvačka Rigoberta Bandiniová si během vystoupení na festivalu Canarias People odhalila poprsí a její křoví taky. Hlavním motivem písně Ay Mamá jsou ženská prsa a umělkyně tak podle svých slov vzdala hold matkám a všem ženám. Je to osvobozující čin, nebo laciný exhibicionismus? Jak už to na internetu bývá, hned vznikla kulturní válka, kdy jedni tleskají odvaze a projevu svobody s posels…

Řada studií se v posledních letech zabývala otázkou, jak sociální média ovlivňují duševní zdraví. Jejich výsledky se shodují v tom, že to, jak na nás sociální média působí, závisí na několika faktorech: na tom, jak je používáme (zda aktivně nebo jen scrollujeme), kolik hodin denně na nich trávíme, kolik je nám let nebo jakého jsme pohlaví. Takové materiály se začaly objevovat bezprostředně po spu…

Říká si Celeste Will, je jí 21 let, studuje práva a zároveň si už téměř rok přivydělává jako sexuální pracovnice a společnice. „Ze začátku mě k tomu přiměla zvědavost a taky nedostatek peněz,“ říká žena, která svou pravou identitu tají. „V prváku se k nám dostal drb, že jedna spolužačka z vyššího ročníku pracuje jako společnice. S kamarádkou jsme pak na internetu zjistily, že tyto ženy si účtují …

„Jsem jen upřímný“ - tak dnes mnoho lidí ospravedlňuje šíření svých nevyžádaných osobních názorů a komentářů. Nejčastěji přes monitor, z očí do očí je totiž těžší přehlédnout, jak naše slova nejspíš působí. Výsledek? Přidaná hodnota do diskuse nulová, adresátovo sebevědomí zasaženo. Upřímnosti se samozřejmě vzdávat nemusíme. Jen je potřeba ji používat s rozvahou, protože pravda sama o sobě nestač…

Vojtěch Domlátil se přidal ke svědkům Jehovovým, když mu bylo deset let. Tehdy totiž setkání tohoto společenství začala navštěvovat jeho matka. „Spolu s ní, bratrem a sestrou jsme chodili na jejich shromáždění, studovali jejich publikace, a když mi bylo čerstvě patnáct, nechal jsem se pokřtít. Otec byl proti, zůstal ateistou, bratr se také k víře nedal,“ popisuje Vojtěch, který se ale nakonec roz…