EuroZprávy.cz

V rámci Severoatlantické aliance narůstá tlak na členské státy, aby si spravedlivěji rozdělily náklady na nákup zoufale potřebných amerických zbraní pro Ukrajinu. Aliance plánuje restrukturalizaci klíčového programu a pozornost se soustředí na ty, kteří přispívají málo. Očekává se, že do programu se nově zapojí i dvě země mimo NATO, Austrálie a Nový Zéland. Tyto dvě země mají v plánu finančně podpořit program nákupu zbraní.

Evropská unie se ve středu dohodla na postupném ukončení dovozu ruského zemního plynu do konce roku 2027. Tento krok je součástí snahy bloku ukončit závislost na ruských energiích, která trvala celé desetiletí. Zástupci vlád EU a Evropského parlamentu dosáhli dohody v časných ranních hodinách o návrzích, které Evropská komise předložila již v červnu. Cílem je ukončit dodávky od bývalého hlavního dodavatele plynu do EU, což je reakce na invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022.

Ženy se zapojily do ukrajinských dronových operací již v prvních měsících plnohodnotné invaze. Avšak s rostoucím nedostatkem v armádě se jejich přítomnost zvyšuje, zejména v útočných jednotkách FPV (first-person-view, pohled z první osoby). Počty obětí se nezveřejňují, ale obecně se považují za vysoké. Ukrajina je tak stále závislejší na civilistech, kteří obsazují role dříve určené pro vycvičený vojenský personál.

Napětí v NATO roste kvůli pozici u stolu při mírových jednáních o Ukrajině. Někteří spojenci požadují jasné „červené linie“ pro roli NATO v mírovém plánu poté, co byli dosud z jednání do značné míry odsunuti na vedlejší kolej.

Pátrání po letu MH370 společnosti Malaysia Airlines bude obnoveno více než jedenáct let po zmizení letadla. Malajsijské ministerstvo dopravy oznámilo, že se hledání letounu znovu spustí 30. prosince 2025.

Pětihodinové rozhovory mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a předními americkými vyjednavači nepřinesly průlom v otázce případné mírové dohody pro Ukrajinu, uvedl ve středu ráno kremelský poradce.

Minulý týden navštívil Prahu britský historik sovětského původu Sergej Radčenko. Tuzemským odborníkům i zájemcům z řad veřejnosti mimo jiné představil svou poslední knihu „To Run the World“ (Vládnout světu), která přináší nový pohled na motivaci sovětské zahraniční politiky během studené války. Radčenkova zjištění jsou přitom důležitá i pro pochopení zdrojů jednání současného Ruska. Nedávají však mnoho důvodů k optimismu.

Ruský prezident Vladimir Putin v úterý před setkáním s americkými vyslanci pronesl řadu jestřábích poznámek, které eskalují napětí před klíčovými rozhovory o Ukrajině. Putin sice tvrdil, že nevyhledává válku s Evropou, ale zároveň varoval, že pokud „se chce Evropa prát, jsme připraveni hned teď“. Tyto komentáře pronesl novinářům jen chvíli před plánovanou schůzkou s vyslanci Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, v Kremlu.

Situace v silně napadeném městě Pokrovsk ve východní ukrajinské Doněcké oblasti zůstává nejasná, přestože Rusko ohlásilo jeho dobytí. Podle Emila Kastehelmiho, vojenského analytika ze skupiny Black Bird Group, která monitoruje válku pomocí otevřených zdrojů, ruské síly ovládají západní a jižní části města. Zbývající oblasti, tedy východ a sever, popisuje jako „šedou zónu“.

Tropické cyklóny v kombinaci se silnými monzunovými dešti zdevastovaly rozsáhlé oblasti Asie a k pondělí si vyžádaly přes 1 100 obětí. Očekává se, že bilance mrtvých dále poroste a tisíce lidí zůstaly bez domova. Intenzivní vítr a srážky byly v uplynulém týdnu živeny souběhem hned tří tropických povětrnostních systémů, včetně vzácné cyklonické bouře, která se zformovala v Malackém průlivu. Postiženy byly Indonésie, Malajsie, Thajsko a Vietnam, kde řádily záplavy a sesuvy bahna.

Venezuelský prezident Nicolás Maduro se zdá být tento týden ještě více izolovaný poté, co po volbách ztratil hned dva regionální spojence, a to Honduras a Svatý Vincenc a Grenadiny. To se děje v době, kdy čelí narůstající vojenské přítomnosti Spojených států v Karibiku.