Epochaplus.cz

Léto je časem koupání v přírodě. Jak však poznat, že je voda v řece, rybníku, jezeře čistá? Jistě, máte možnost využít informace hygieniků či podrobit křížovému výslechu provozovatele přírodního koupaliště. Existuje ale ještě jiná alternativa. Jaká? Podívat se pod hladinu a zjistit, kdo si onu konkrétní vodní lokalitu oblíbil už dávno před vámi. Říká se jim bioindikátory

Vroucí voda, mráz hluboko pod bodem mrazu, kyseliny, smrtící tlak i pouště, kde celé roky nespadne jediná kapka deště. Na první pohled místa, kde nemůže existovat vůbec nic. Přesto právě tady vědci objevují organismy, které posouvají hranice života. Každý nový nález mění naše představy o tom, co všechno dokáže příroda a napovídá, kde bychom jednou

I současný kosmopolitní a dobře organizovaný Istanbul nemá s rizikem požárů nikdy vyhráno. Jen těžko si tak člověk dokáže představit, jaká požární rizika skrýval Istanbul časů minulých. Jak čelilo město v minulosti potenciální ohnivé katastrofě a proč jsou zde stále tolik obávány měsíce smaženého lilku? První hasičský sbor se v Istanbulu objevuje v roce 1714 a

Na východním pobřeží Anglie leží místo, které vypadá nenápadně. Jen málokdo by dnes hádal, že právě zde kdysi stojí jeden z nejvýznamnějších anglických přístavů. Středověký Dunwich soupeří svým významem s Londýnem, pyšní se kostely, kláštery i rušnými tržišti. Pak se ale příroda obrátí proti němu. Bouře, mořská eroze a postupující pobřeží během několika staletí pohltí

Plastická chirurgie se často považuje za vynález moderní medicíny. Ve skutečnosti jsou její kořeny staré více než dva a půl tisíce let. V dobách, kdy ještě neexistují antibiotika ani anestezie, se odvážní lékaři pokoušejí vracet lidem tváře znetvořené válkou, tresty nebo nehodami. Jejich metody jsou překvapivě promyšlené a některé principy používají chirurgové dodnes. Úplně první

Je to příběh, který dodnes fascinuje ekonomy i historiky. V nizozemských městech se během několika měsíců obyčejná cibulka tulipánu mění v jednu z nejdražších věcí na trhu. Lidé uzavírají obchody za částky, které odpovídají ceně luxusních domů, věří v nekonečný růst a bohatství na dosah ruky. Pak ale přijde únor roku 1637 a sen o

Vesmír se rozpíná stále rychleji. Jenže, jak je to možné? Současná fyzika je v koncích. Odpovědí by mohla být hypotetická temná energie. Právě na tu se zaměří pozornost dvojice zkušených astronomů. Namísto ní ale objeví něco mnohem hmatatelnějšího. Naprosto rekordní kometu! Astronomové Pedro Bernardinelli a Gary Bernstein mravenčí prací zkoumají archivní snímky v rámci Průzkumu temné energie

Opice si dá banán, ježek jablko, myška sýr. A co zajíc či jeho blízký kolega králík? Ti si samozřejmě pochutnají na mrkvi! Proč jsou podobné představy o potravě zvířat často spíš mýty? Pokud máte doma králíka, mrkev mu dát můžete. A nejspíš mu i bude chutnat, ovšem měl by ji mít jen jako občasný pamlsek.

Otec mu zemře na tyfus, když je mu asi půl roku, a jeho otčímem se necelý rok poté stane Ludwig Geyer (1779–1821). Je o pět let mladší, než matka Richarda Wagnera (1813–1883) a podle nedochované korespondence je docela dobře možné, že Geyer není jen jeho otčím, ale rovnou otec. Velký otazník také visí nad tím,

Nad zvlněnými kopci Provence se v letním horku vznáší nádherná vůně. Kam až oko dohlédne, táhnou se řady fialových květů, nad nimiž bzučí tisíce včel. Levandule se stala symbolem jižní Francie, romantických prázdnin i klidu venkova. Její příběh je však mnohem starší než slavné provensálské plantáže. Lidé si této neobyčejné rostlinky cenili už před tisíci