Epochaplus.cz |
Popis: Nejlepší čtení
|
||||||
Zvířata, která se umí sama opravit: Zvládne to axolotl, hvězdice nebo hydra10:46 Ztratit končetinu a jednoduše si ji nechat dorůst? Pro člověka sci-fi, pro některá zvířata běžná realita. Od roztomilého axolotla po nenápadné hvězdice, příroda ukazuje, že opravit tělo není nemožné. A vědci se snaží přijít na to, jak tento „zázrak“ jednou přenést i na nás. Mexický axolotl patří mezi absolutní šampiony. Dokáže znovu vytvořit končetiny, části 3 mýty o lásce: Vážně si nezadá s drogovou závislostí?8:12 „Miluju ho jako ještě nikoho!“ V přítmí ložnice dopadá na koberec oblečení. Je to vášeň, je to velká zamilovanost. O rok později si nemůžou přijít na jméno. „Jak jsem se do toho pitomce mohla tak pobláznit?“, kroutí hlavou děvče. A kam ten všeobjímající cit tak najednou zmizel? Je láska srdeční záležitost? Z penálu vytáhne červenou Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice31.března Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti. Jejich naděje však vědci rychle zchladí. Pokud se podíváte na oblohu za bezmračného úsvitu nebo soumraku, Tajemství hradu Karlštejna: Co měly skrývat zazděné místnosti a nedobytný trezor?31.března Legenda zní lákavě. Někde v útrobách hrad Karlštejn má být ukrytý svatý grál. Tajné chodby, zazděné místnosti a aura mystiky tomu dávají téměř filmovou atmosféru. Jenže jakmile se podíváme na fakta, začíná se příběh rychle rozplývat mezi historií a fantazií. Hrad skutečně vzniká jako mimořádně střežený trezor. Římský císař a český král Karel IV. (1316-1378) Zubatá číhá na sjezdovce: Neušetří umělce ani prince31.března Robert F. Kennedy (1925–1968) má s manželkou Ethel (1928) 11 dětí! Mezi nimi i absolventa Harvardu, právníka a obchodníka angažujícího se v charitě, Michaela Kennedyho (1958–1997). Toho za života proslaví skandál. S manželkou si ke třem dětem najmou mladičkou chůvu. Michael si s děvčetem začne, když je jí 14 let! Románek nemá smysl zapírat, manželství Samozřejmost jménem deštník: Proč ho muži kdysi odmítali nosit?30.března Dnes ho bereme automaticky, když začne pršet, sáhneme po deštníku. Jenže po staletí šlo o luxusní symbol moci a elegance, který patřil především ženám a aristokracii. A muži? Ti raději promokli, než aby riskovali posměch. Deštník se objevuje už ve starověkém Egyptě, Číně nebo Mezopotámii, ale ne jako ochrana před deštěm. Slouží hlavně jako slunečník Mojžíšův hrob: Našli jsme rozuzlení biblické hádanky?30.března „Toto je zem, kterou jsem s přísahou zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi se slovy: ‚Dám ji tvému semeni.‘ Dovolil jsem ti ji spatřit na vlastní oči, ale vejít do ní nesmíš,“ řekne Bůh Mojžíšovi, který jako 120letý stařec skvělé fyzičky vystoupá na horu 808metrovou horu Nebó. A tam, v moábské zemi, Mojžíš naposled vydechne… Jak se vyvíjel počet lidí na naší planetě? A jaký výhled nás čeká?30.března Počet lidí na Zemi nerostl vždy stejně. Po tisíce let přibýval jen pomalu, téměř neznatelně. Pak ale přišel zlom a během několika málo generací jsme se z několika milionů dostali na miliardy. Příběh lidské populace je vlastně příběhem civilizace samotné. Na počátku lidských dějin žilo na Zemi jen pár milionů lidí. Kolem roku 8000 př. Ticho ve vesmíru? Ne tak docela aneb jak „zní“ planety a černé díry29.března Vesmír se často popisuje jako absolutní ticho. Jenže to je jenom polovina pravdy. Kde není vzduch, tam se zvuk opravdu nešíří, ale jakmile se objeví plyn, plazma nebo data z teleskopů, začne kosmický prostor „hrát“. Planety šumí, černé díry duní a vědci jejich neviditelné vibrace převádějí do zvuků, které nás překvapivě děsí i fascinují. Ve Tenká hranice mezi omylem a objevem: Jak teflon přišel na svět28.března Když Roy Plunkett otevřel v roce 1938 tlakovou láhev s plynem, čekal rutinní experiment. Místo toho našel záhadu – a položil základ materiálu, bez kterého si dnes neumíme představit ani obyčejnou kuchyňskou pánev. Na konci 30. let 20. století pracoval mladý americký chemik Roy Plunkett (1910-1994) pro společnost DuPont a zabýval se vývojem nových chladicích |