Epochaplus.cz

Selfie dnes vládne světu od koupelen po vrcholky hor. Jenže pozor, tenhle fenomén nevymyslel Instagram ani znuděný influencer. První „selfie“ vzniká v době, kdy lidé místo filtrů řeší, jak vůbec přežít několikaminutovou expozici. A právě odtud začíná překvapivě zábavná cesta autoportrétu až do digitální éry. První fotografické selfie vzniká už v roce 1839 a stojí

Dnes je to samozřejmost, kterou bereme s naprostým klidem a někdy možná i s lehkou panikou při výpadku zásob. Toaletní papír ale nebyl vždycky tou měkkou jistotou, jakou známe dnes. Naopak, po většinu historie si lidstvo vystačilo s tím, co bylo zrovna po ruce, a že to často nebylo nic, co byste chtěli vidět v

Pavučina nevzniká náhodou ani chaoticky, je to dokonalé inženýrské dílo, které pavouk „tká“ s přesností, jakou by mu mohl závidět i člověk. Za její vznik může fascinující proměna tekutiny v jedno z nejpevnějších vláken na světě a instinkt, který pavoukům říká přesně, co dělat. Na začátku všeho je tekuté hedvábí ukryté v těle pavouka. V

Třezalka tečkovaná patří mezi nejznámější „bylinky na nervy“. Mnozí na ni nedají dopustit, jiní ji považují jen za slabou náhražku léků. Jaká je pravda podle vědy? Pomáhá opravdu při depresích a kdy už nestačí? Třezalka (Hypericum perforatum) se používá už tisíce let, ale moderní medicína ji začala brát vážně až v posledních desetiletích. Důvod je

Ráno stojíte nad prknem, pára syčí a košile se poddává. „Ještě jeden tah,“ říkáte si. Žehlička, nenápadná vládkyně domácnosti. Jenže její příběh začíná dávno před elektřinou, v době, kdy se prádlo žehlí spíš silou paží než jemným klouzáním. „Vezmi to kladivo a vyrovnej ty záhyby,“ mohl by klidně zaznít pokyn ve středověké domácnosti. První „žehličky“

Lesy v Česku nejsou jen zásobárnou hřibů na smaženici. Skrývají i podivuhodné, krásné i trochu děsivé houby, které dokážou překvapit barvou, tvarem i životní strategií. Některé vypadají jako z jiné planety, jiné lákají vůní… a pár z nich byste rozhodně neměli ochutnat. Když se řekne král lesa, většina houbařů si vybaví hřib. Jenže skutečnou pozornost

Navigace v mobilu pípne: „Odbočte vpravo.“ Vy poslušně zatočíte a za pár minut sedíte v kavárně, o které jste ještě před chvílí neměli tušení. Jenže tahle nenápadná technologie vzniká ve stínu studené války a jejím původním cílem rozhodně není hledání cappuccina. „Potřebujeme vědět, kde přesně jsme,“ říkají si američtí vojáci v 60. letech. Nad jejich

Jsou zářivě žluté, roztomilé, pískají a plavou ve vodě. Dokážete se při pohledu na gumovou kachničku ubránit úsměvu? Kde se ale tato ikonická hračka vlastně vzala? Aby se mohla zrodit gumová kachnička, potřebujeme gumu. Jenže ta pravá se nedá vyrobit, jde o přírodní materiál ze stromu jménem kaučukovník brazilský. Po naříznutí z něj vytéká bílý

Olympijský oheň je vyjádřením kontinuity mezi starověkými a novověkými olympijskými hrami. Již v době, kdy v olympijských areálech možná teprve finišují poslední stavební úpravy, schyluje se v řecké Olympii k rituálnímu zapálení ohně v kulisách starověkého areálu. Olympijský oheň je připraven na transfer štafetou do aktuálního místa konání her. Štafeta s hořící pochodní poprvé doběhla

Když místní v šestnáctém století stavbu objeví, jsou ohromeni. Jde o základy obrovské budovy ztracené v Bodminských blatech. Lidé mají záhy jasno – protože historie v té době sahá maximálně k bájnému králi Artušovi, je stavba dedikována jemu. Bodminská blata jsou ponuré místo plné starodávných tajemných staveb. Tomu všemu vévodí obrovská síň, veliká zhruba 20 krát 50 metrů. Obvod