Epochaplus.cz

Uděláte chybu, sáhnete po gumě a během vteřiny je problém pryč. Dnes je to naprostá samozřejmost. Jenže po většinu lidské historie žádná guma na mazání neexistuje. Kdo se splete při psaní nebo kreslení, musí škrtat, přepisovat nebo začít znovu. A když se v 18. století objeví první mazací guma, je to vlastně šťastná náhoda. Její

Jedno okřídlené rčení tvrdí, že nejkrásnější zrakové vjemy nám svět nabízí, pokud sedíme na koni. Troufneme si nesouhlasit a nabídneme jinou alternativu. Prožili jsme ji všichni, jen jsme na ni jaksi zapomněli… Všechno bylo nové, starostí málo, lásky přehršel. Kdy? V časech, kdy jsme cestovali jako páni a dámy, a to v dětském kočárku. Hodně

Představte si zvíře, jehož jed je tak silný, že by teoreticky mohl zabít desítky až stovku lidí. Přesto se před člověkem raději schová, než aby zaútočilo. Nejde o filmovou příšeru ani o dávný mýtus. Nejjedovatější had světa skutečně existuje a žije v australském vnitrozemí, kde si vysloužil pověst tichého mistra smrtící chemie. Vědci se dnes

Někdy máme chuť a potřebu si úplně vyčistit hlavu. Všechno vyhodit pryč a nemyslet na nic! Je to ale vůbec možné? Myšlenky z živého mozku nikdy zcela nevyženeme, i kdybychom si to přáli sebevíc! I když třeba máme pocit, že jsme na chvíli úplně vypnuli, mozek za nás myslí dál. Jen v jakési funkci autopilota.

Některé vynálezy vznikají v laboratořích za miliony dolarů. Jiné se rodí díky géniům v bílých pláštích. A pak je tu slavný nanuk na dřívku, který vzniká proto, že jedenáctiletý kluk zapomene venku sklenici limonády. To, co vypadá jako obyčejná dětská nepozornost, se promění v jeden z nejslavnějších mražených dezertů na světě. Píše se rok 1905.

Šperky, zbraně, sošky a spousta obilí. Ale také přes 40 lidských obětí, převážně dívek, z nichž některým rozetnou hlavu a useknou končetiny. To je slavný halštatský pohřeb. V Evropě nevídaný objev, který dodnes neumíme vysvětlit… Jeho koníčkem je „slepá jeskynní zvířena“, a díky tomu, přestože je hlavně lékař, objeví řadu nových organismů. Jindřich Wankel (1821–1897)

Příběh zrodu vteřinového lepidla je zajímavý. Stojí za ním neúspěšný pokus při vývoji vojenské techniky během 2. světové války. To, co vědci nejprve považují za nepoužitelnou chybu, se později promění v jeden z nejužitečnějších vynálezů 20. století. Píše se rok 1942 a americký chemik Harry Coover (1917-2011) pracuje pro společnost Eastman Kodak. Jeho tým hledá

Posvítili jsme si na ustálené zvířecí předsudky z řad mnohdy exotických tvorů. Mohl by si slon zatančit makarenu? A co by vám měly děti říct, když se zeptáte, jak dělá žirafa? Tolik otázek… Přinášíme odpovědi! Je slon jediný savec, který neskáče? Pokud bychom postavili na adekvátní váhu slona indického, ukáže nám až čtyři tuny. A

Myslíte si, že pravidelné tvary jsou výsadou architektů, matematiků a stavebních inženýrů? Omyl. Příroda se stala mistrem geometrie dávno předtím, než lidé nakreslili první kružnici do písku. Po celé planetě vytváří pozoruhodné vzory, které vypadají jako dílo pečlivého projektanta. Šestiúhelníky, spirály, fraktály nebo dokonale pravidelné praskliny vznikají bez pravítka, bez počítače a bez staveb…

„Tobíku?“ zkouší to znovu jeho matka. Chlapec jako by ji neslyšel. Dál jede angličákem po bednění pískoviště. „Musíš se té holčičce omluvit.“ Hoch zahodí auto „Ne! To teda nemusím!“ a s rozčíleným řevem utíká na druhý konec hřiště. „Rozmazlenej fracek,“ odfrkne si znechuceně vedle stojící dáma. Problémy se soustředěností ve škole – a nejen tam.