E15.cz

Rusko po izolaci od Západu cíleně buduje turistické i diplomatické vztahy s Perským zálivem, což vede k rekordnímu nárůstu bohatých návštěvníků ze Saúdské Arábie a SAE. Arabští turisté v Rusku vyhledávají zimní exotiku a luxus, přičemž kvůli sankcím musí spoléhat na vysoké objemy hotovosti v rublech, jelikož západní platební karty v zemi nefungují. Přestože cestovní ruch meziročně mírně roste, ce…

Čtrnáct zemí včetně Česka podepsalo politické prohlášení žádající Írán o okamžité ukončení útoků a blokády Hormuzského průlivu. Íránská omezení lodní dopravy v reakci na údery z 28. února ohrožují trasu, kterou dříve protékalo 20 procent světového obchodu s ropou. Prezident Trump vyzval uživatele průlivu k vlastní ochraně cesty a evropské spojence označil za zbabělce pro jejich neochotu k vojensk…

Kybernetické útoky, ekonomická špionáž i skryté operace – svět tajných služeb zasahuje do všech oblastí globální politiky a byznysu. Ovlivňuje ceny energií, vývoj technologií i geopolitickou rovnováhu. Které tajné služby dnes patří mezi nejmocnější hráče planety?

Trumpovy výroky o Kubě navazují na dlouhodobé americké geopolitické představy. Myšlenka Technátu propojuje zájem o region s přístupem k surovinám a vlivu. V praxi ale naráží na dnešní důraz na národní suverenitu a politické limity.

Summit EU otevřel debatu o konkurenceschopnosti i cenách energií. Česko spolu s dalšími státy žádá, aby Brusel upravil systém emisních povolenek dřív, než původně plánoval. Andrej Babiš v Bruselu znovu otevřel spor o to, jak velkou zátěž ETS představuje pro průmysl.

Finanční trhy ochromuje nervozita kvůli vyostření dění na Blízkém východě. Brzké snižování sazeb ze strany americké centrální banky se v tuhle chvíli investorům jeví nepříliš pravděpodobně. Zlato oslabilo o sedm procent, stříbro ještě prudčeji.

Lídři EU v Bruselu řeší hlavně válku na Blízkém východě, její dopady na Evropu a další pomoc Ukrajině. Jedním z klíčových sporů summitu je budoucnost emisních povolenek EU ETS a jejich vliv na ceny energií i konkurenceschopnost průmyslu. Česko spolu s dalšími státy tlačí na rychlou revizi systému, zatímco část zemí varuje před oslabováním evropské klimatické politiky.

Válka na Blízkém východě nezdražuje jen ropu a pohonné hmoty, ale přes výpadky hnojiv a plynu může s odstupem zdražit také potraviny. Uzavření Hormuzského průlivu narušuje dodávky klíčových surovin pro zemědělství. Pokud se situace rychle neuklidní, hrozí další inflační tlak, píše 11am.

Válka o Írán prudce zvedla ceny zemního plynu, Evropa o jeho další dodávky svede boj s asijskými zákazníky. V sedmadvacítce se opět naplno rozhořela debata o budoucnosti dekarbonizace. Španělsko je příkladem zelené kontroverze a ukazuje, že obnovitelné zdroje mají výhody i nevýhody.

EU hledá cestu, jak zmírnit dopady drahých energií, shoda je ale vzdálená. Část států sází na obnovitelné zdroje, jiné volají po návratu k levným fosilním palivům. Spory se vedou i o emisní povolenky a tempo dekarbonizace v době krize.

Kryptoměnám se v posledních týdnech daří, od zahájení úderů na Írán bitcoin posílil o více než deset procent. Část zastánců bitcoinu věří, že kryptoaktivum konečně plní roli obdoby digitálního zlata v době nejistoty. Analytici ale upozorňují, že finanční trhy si ve skutečnosti žádnou nejistotu nepřipouštějí a k dopadům blízkovýchodního konfliktu přistupují bohorovně.

Írán dokáže držet v šachu tankery i bez velkých plavidel. Stačí mu čluny, drony a miny. Situci v Hormuzském průlivu komplikuje terén íránského pobřeží a podzemní komplexy teokratického režimu. Eskorty nákladních lodí budou složitě proveditelné a náročné na počty zúčastněných lodí.

Až 95 procent z německého 500miliardového fondu na podporu investic a růstu šlo na záplatování rozpočtu. Německo plánuje utratit dalších 600 miliard eur na obranu, firmy mezitím hlásí silnou poptávku a rychle navyšují výrobu. Kolem 85 procent zakázek míří německým či evropským firmám, což nelibě nese administrativa USA.

Růst americké ekonomiky zpomalil na 2,2 procenta, méně než v předchozím roce. Obchodní deficit zůstal kolem 900 miliard dolarů, téměř beze změny. Průmysl ztratil zhruba 200 tisíc míst, nová vznikají hlavně ve zdravotnictví.

Polsko chce z evropského obranného programu SAFE získat až 44 miliard eur a dál masivně posílit svou armádu i východní křídlo NATO. Oproti tomu česká vláda obranné výdaje snižuje, a to až na 1,7 procenta HDP, a čelí kritice za slabé využívání evropských peněz. Polské plány ale komplikuje prezident Karol Nawrocki, který blokuje pružnější využití unijních úvěrů, píše 11am.