Sdružení Arnika

A jak to bude s přírodními parky? Nebude se ani tam při povolování staveb vyžadovat závazné stanovisko orgánu ochrany přírody? Přírodní parky závaznými stanovisky chráněny nebudou. Závazná stanoviska zůstávají pouze pro: národní parky chráněné krajinné oblasti evropsky významné lokality a ptačí oblasti přírodní rezervace a památky (maloplošná zvláště chráněná území) jejich ochranná pásma a výjimky u zvláště chráněných druhů I. kategorie Pro výjimky u zvláště chráněných druhů II. kategorie má bý…

Novela stavebního zákona má kompletně reorganizovat stavební úřady – mají přejít z obcí pod stát. V praxi má novela začít platit už od 1. 7. 2026. Problém se má „vyřešit“ odložením vzniku nové soustavy úřadů. Nový centrální Úřad rozvoje území, který má převzít část agendy několika ministerstev, má vzniknout k 1. 1. 2027 a nové úřady na úrovni krajů a obcí s rozšířenou působností k 1. 1. 2028. Na papíře to zní jednoduše. V praxi už méně. Znamená to totiž, že každého půl roku nebo rok bude platit…

Novela stavebního zákona nově otevírá možnost rozsáhlé výstavby obchodních center, logistických hal, skladů i fotovoltaických elektráren až do vzdálenosti 1 km od dálnic, silnic I. třídy, železničních tratí, leteckých staveb nebo vodních cest. Navržená změna zavádí výjimku z ochrany nejkvalitnější zemědělské půdy I. a II. třídy zemědělského půdního fondu. Jeden kilometr na každou stranu od dálnic, silnic I. třídy a všech železničních tratí představuje obrovské území. Ve výsledku se to bude týka…

O povolování kácení stromů – s výjimkou zvláště chráněných území – budou nově v případech souvisejících s povolováním staveb rozhodovat stavební úřady. A podle jaké logiky budou rozhodovat? Podle stavebního zákona, který už v základních zásadách říká, že výstavba je ve veřejném zájmu a má mít přednost. (§ 1a) Budou chtít stavební úřady upravovat projekty, aby zachovaly stromy, nebo povolí kácení? Riziko je zřejmé – orgán, jehož hlavním úkolem je povolovat stavby, bude zároveň rozhodovat i o och…

Novela stavebního zákona přináší největší změnu památkové péče od roku 1989. Bez odborné analýzy a širší debaty výrazně omezuje roli odborníků při ochraně kulturního dědictví. Nejzásadnější změna se týká památkových rezervací a zón, včetně lokalit UNESCO, jako jsou Praha, Kutná Hora nebo Český Krumlov. Orgány památkové péče zde už nebudou vydávat závazná stanoviska. Jejich vyjádření budou pouze nezávazným podkladem pro rozhodnutí stavebních úřadů – a to u všech staveb, které nejsou samy kulturn…

Novela stavebního zákona přináší největší změnu památkové péče od roku 1989. Bez odborné analýzy a širší debaty výrazně omezuje roli odborníků při ochraně kulturního dědictví. Nejzásadnější změna se týká památkových rezervací a zón, včetně lokalit UNESCO, jako jsou Praha, Kutná Hora nebo Český Krumlov. Orgány památkové péče zde už nebudou vydávat závazná stanoviska. Jejich vyjádření budou pouze nezávazným podkladem pro rozhodnutí stavebních úřadů – a to u všech staveb, které nejsou samy kulturn…

Při projednávání Metropolitního plánu (nového územního plánu Prahy) se řada pražských zastupitelů (z nichž někteří jsou zároveň poslanci) nechala slyšet, jaká je škoda, že se v Praze nemohou stavět ještě vyšší budovy než 100 metrů, tedy limit nastavený Metropolitním plánem. Stejně tak kritizovali údajně příliš přísné požadavky památkové péče na výškovou regulaci historického centra Prahy, chráněného jako památka UNESCO, a rozsah ochranného pásma. A právě tyto pojistky novela stavebního zákona l…

Jedna z nejdůležitějších věcí, o které se v souvislosti s novelou stavebního zákona téměř nemluví, ale mělo by, je omezení práv běžných lidí – tedy všech, kdo vlastní dům, byt, chalupu nebo splácí hypotéku. Proti vybraným dopravním a energetickým stavbám a nově také proti velkým projektům s převažující funkcí bydlení nad 10 000 m² nebude přípustné odvolání (přesněji rozklad, protože o nich bude rozhodovat centrální úřad). Novela umožní povolit stavby i tehdy, když nesplňují hygienické limity. J…

Novela stavebního zákona navrhuje, že mimo zvláště chráněná území, evropsky významné lokality a ptačí oblasti budou orgány ochrany přírody: • vydávat závazná stanoviska POUZE ke kriticky ohroženým druhům • k silně ohroženým druhům vydávat jen NEZÁVAZNÁ vyjádření • k ohroženým druhům nebudou vydávat nic Chráněné druhy jsou rozděleny do tří kategorií: • kriticky ohrožené • silně ohrožené • ohrožené Mezi silně ohrožené nebo ohrožené druhy patří například: čáp černý, čáp bílý, volavka bílá, tetříve…