Jitka Vandrovcová

Ve 4:43 hodin 3. července 1895 vyrazil vlak jedoucí z Vídně se zpožděním asi 45 minut ze železniční stanice Tábor do Prahy. Ve stanici čekal na odjezd také vlak na Písek.

Začátkem třicátých let 20. století si Hana a Edvard Benešovi nechali postavit letní vilu v Sezimově Ústí. Po smrti prezidenta se jedinou majitelkou stala jeho manželka.

Ve dvacátých letech minulého století se Edvard a Hana Benešovi rozhodli, že si v jižních Čechách postaví letní vilu. Místo našli během výletu po okolí Sezimova Ústí.

Karel Ančerl se narodil 11. dubna 1908 do židovské rodiny lihovarníka Leopolda Ančerla v Tučapech na Táborsku. Po studiu na konzervatoři působil jako dirigent a houslista.

Když se řekne židovský hřbitov, mnozí z nás si představí místo v pražském Josefově s množstvím kamenných náhrobků. Tato představa se však neslučuje se skutečností v Táboře.

Barokní panský dům s mansardovou střechou je skryt před pohledy projíždějících zástavbou domů na východní straně návsi Ratibořských Hor na Táborsku.

První písemná zmínka o Ústí na Táborsku pochází ze 13. století a souvisí s tamním dominikánským klášterem. Teprve ve 14. století se začalo používat přízvisko Sezimovo Ústí.

V severozápadní výspě okresu Tábor v katastru obce Cunkov najdeme zajímavý přírodní útvar zvaný Čertovo břemeno. Žulová skála je opředena řadou legend o svém vzniku.

Nejstarší elektrifikovaná dráha na našem území vede z Tábora do Bechyně a může se pochlubit dvěma železničními mosty přes řeku Lužnici. Ten bechyňský je ojedinělý.

O přivedení obyvatel města Tábor zpět do lůna katolické církve se od roku 1640 starali i příslušníci řádu bosých augustiniánů z Prahy. Postavili tu klášter a kostel.

Archiváři, historičky i etnograf připravují pro Český rozhlas České Budějovice podklady pro rubriku Jihočeská vlastivěda, která odhaluje spoustu málo známých zajímavostí.

Historie nejstarší české poštovny, roubené chaty, která stávala na vrcholu Sněžky, sahá do poloviny 19. století. V roce 1875 sem byla umístěna rakouská telegrafní stanice.