Alois Rašín První československý ministr financí

Máte v kapse jen obyčejné drobné na kávu, nebo se vám tam nenápadně válí malý poklad? Peněženky totiž ukrývají překvapivá tajemství a většina lidí je přechází bez povšimnutí. To bývá obrovská chyba, která vás může připravit o nečekaný finanční bonus.

Silná měna jako symbol státní vyspělosti a zdroj národní hrdosti. Tuto vizi ministra financí Aloise Rašína měli českoslovenští občané uskutečňovat za cenu velkého odříkání.

Byl u zrodu Československa, patřil k Masarykovým oblíbencům a pětkrát usedl do vlády. Pak se rozešel s Hradem i Benešem, sklouzl k nacionalismu a skončil v doživotním žaláři. Jeho pád byl až šokující.

1. díl – Továrna na hrdost (1918–1938) Než přišel stát – jak se probouzí národ Čtyři sta let pod Habsburky. To není metafora, to je skutečně dlouhá doba – dost dlouhá na to, aby se [...] Článek Degradace státu: Od lva po straku 1 se nejdříve objevil…

Svět, v němž jdete ráno do pekařství pro čerstvý chléb a cena pečiva se mění doslova před očima podle toho, jakou náladu má zrovna burza cenných kovů na druhém konci Evropy.

V prvních letech mladé republiky brali lidé spravedlnost do svých rukou. V ulicích vládlo právo silnějšího a věznice praskaly ve švech. Prezident se snažil zabránit kolapsu soudů i společenskému rozvratu a překvapivě vsadil na masové amnestie.

Na první pohled připomíná pamětní stokorunu s Aloisem Rašínem. Jeden detail z ní ale dělá úplně jiný sběratelský předmět: červený nápis SPECIMEN a nulové sériové číslo. Právě takový kus se vydražil za 35 779 Kč.

Češi mají v historické paměti řadu událostí, které je přiměly zamyslet se nad tím, jak zacházet s penězi a co od nich čekat. Takzvaná měnová reforma – fakticky státní bankrot –, kterou provedli komunisté šestý rok po převzetí moci,...

Bankovky s přetisky z roku 1919 vznikly v době, kdy se nová Československá republika snažila oddělit od rakousko-uherské měny.

Na jaře 1919 zažil čerstvě vzniklý československý stát jednu z nejodvážnějších finančních operací své historie. Nejdříve omezil pohyb peněz přes hranice, zastavil zahraniční poštovní styk a pod dohledem armády a četnictva oddělil svůj peněžní oběh.

Málem jsme platili řepou. Nebo rašínem, podle přísného prvorepublikového hospodáře. Nakonec nám zůstala koruna. Jinde se tak nežinýrovali a peníze si po historické osobnosti pojmenovali. Někdy po panovníkovi, někdy po hrdinovi, ale někdy taky po pěk…

PŘÍBĚHY ZAPSANÉ DO MAPY: Denně procházíme či projíždíme ulicí, jejíž název vnímáme jen okrajově, jako pouhou pomůcku při orientaci v městské džungli. Přitom pojmenování ulic po význačných lidech je způsobem, jakým společnost vyjadřuje úctu svým hrdi…