Jana Leblanc

Jsme rok a půl v Česku. Loni jsem tady psala shrnutí pocitů každé tři měsíce, letos udělám posty dva. Jeden vyšel v červnu a druhý sem dávám teď. Píšu ho ve chvíli, kdy mě opouští chřipka. Energie by se měla vracet, ale zatím se to neděje. Za posled…

Včera večer jsem si přečetla zprávu o smrti spisovatelky Sophie Kinselly. Před časem oznámila, že má nádor na mozku, a loni o své diagnóze vydala knihu, kterou jsem zařadila mezi to nejlepší, co jsem přečetla v roce 2024. Zpráva o její smrti mě hodn…

Ptá se mě teď každá kamarádka nebo známá, kterou potkám. A protože se říká, že nejlepší témata na psaní přicházejí z otázek druhých, rovnou si odpověď zaznamenám jako blogový text. Mikuláš, zatímco spíme Dnešního Mikuláše – na rozdíl od let v Kuala …

V listopadu už se to může, a tak sotva jsme oslavili máminy narozeniny, rozjeli jsme Vánoce - protože před svátky je zvonící stromeček (máme ho od mého dětství) , vánoční písničky a cukroví stejně nejlepší. Do toho jsem trochu běhala, hodně psala, j…

A než mi do e-mailu nebo komentáře přijde tato otázka, rovnou sem dávám i několikrát publikovaný článek, který jsem upravila podle aktuální situace. :) Čtu, protože chci Řadu věcí dělám, protože musím anebo proto, že si říkám, že bych měla. Nepatří …

Loni jsem shrnující knižní článek napsala už na konci listopadu. A protože vaše odezva byla přesně taková, jako jsem doufala - totiž že vám moje oblíbené knihy poslouží coby možná inspirace na dárky - pojďme si to zopakovat. A já se třeba trochu vpr…

Dneska jenom velmi stručný úvod k myšlence, že jestli teď o podzimních prázdninách nikde necestujete a už třeba nevíte co by, tak jsem v létě zjistila, že hodně pokladů má člověk doslova za domem. Více jsem ho rozvedla ve fejetonu pro časopis Glanc …

Prožívám takové podivné pracovní období. Mám dny, kdy si uvědomuju, že mám a dělám přesně to, co jsem si vždycky přála – pracuju s texty. Píšu. Další knížku. Knížky. Raduju se. A zároveň štkám, že mám málo energie, času a jestli něco přibývá, pak hl…

Letos jsem v rámci prezentace Českých cizinek hodně jezdila po knihovnách a na několika školních seminářích jsem mluvila o psaní. Obsah mého povídání se vždycky trochu liší, ale otázky po prezentacích bývají podobné. Jedna z nejčastějších je, jak se…

Říjen, to byl poslední den počítače se svítícím jablíčkem, ztracených deset stran textu, slzy, ulomený zub, 8,5 hodiny ve vlaku na trase Praha - Brno a taky spousta hezkých věcí, jejichž seznamem jsem si bolístky aspoň částečně vykompenzovala na Ins…

Dneska jsem si do hlavy zapsala setkání s jednou zajímavou ženou, která toho má za sebou opravdu hodně: stěhování po světě tam a zpátky, rozvod, nemoc… a přesto pořád obrovskou chuť do života. A také odvahu pouštět se do věcí, které by dělat nemusel…

"No tak s tebou spí v posteli, no. Však do osmnácti tam ležet nebude," řekla mi kamarádka, dětská psycholožka, před mnoha lety. Benjamínovi, mému prvorozenému synovi, mohly být možná dva roky. (Dnes má skoro 9.) Spával s námi tehdy v posteli a já js…