Jana Leblanc

Říjen, to byl poslední den počítače se svítícím jablíčkem, ztracených deset stran textu, slzy, ulomený zub, 8,5 hodiny ve vlaku na trase Praha - Brno a taky spousta hezkých věcí, jejichž seznamem jsem si bolístky aspoň částečně vykompenzovala na Ins…

Dneska jsem si do hlavy zapsala setkání s jednou zajímavou ženou, která toho má za sebou opravdu hodně: stěhování po světě tam a zpátky, rozvod, nemoc… a přesto pořád obrovskou chuť do života. A také odvahu pouštět se do věcí, které by dělat nemusel…

"No tak s tebou spí v posteli, no. Však do osmnácti tam ležet nebude," řekla mi kamarádka, dětská psycholožka, před mnoha lety. Benjamínovi, mému prvorozenému synovi, mohly být možná dva roky. (Dnes má skoro 9.) Spával s námi tehdy v posteli a já js…

Ráda bych sem po čase zase dala nějakou reflexi na Česko. Naposledy tady byly pochvaly , tak teď se podíváme na opačnou stránku. Pět věcí, které mě trápí, štvou nebo mi přijdou škoda, protože si kvůli nim hodně ubližujeme. Budu ráda, když mi v komen…

Včera jsem jela ve vlaku, který kvůli strženému vedení a popadaným stromům uvízl na trati. Cesta z Prahy do Brna trvala přes osm hodin. Protože průvodčí RegioJetu hlásili anglicky jen málo informací (to je zase na jiné téma) , oslovil mě naproti sed…

Když jsem se dozvěděla, že ve sněmovních volbách letos v cizině hlasoval rekordní počet lidí (29 888), zase jsem si říkala, co jsem napsala před pár týdny do časopisu Glanc - totiž že největší patrioti a nejvíc hrdí na Česko jsme ve chvílích, kdy v …

V září se staly snad tři měsíce zároveň. Začala škola, byla jsem polopracovně ve Španělsku, oslavili jsem ve velkém stylu dvoje padesátiny, čímž pádem jsem byla v Praze - a ne jednou, taky jsem běhala, četla (všechno v záložkách tady a tady ) a poct…

Byla jsem před týdny v obchodě se sportovním zbožím koupit si legíny na běhání. "Vezmi si radši ty větší, bude se ti v nich lépe dýchat," našeptával mi vnitřní hlas, ačkoliv moc dobře vím, že zrovna na sport potřebuju hodně těsné věci, které se nehn…

Byli jsme před pár dny v brněnské zoo. Když jsme stáli u žiraf, všichni dostali obrovskou žízeň, a tak jsem vyrazila koupit ledový čaj. Dostala jsem plastovou láhev s logem, které jsem v Česku ještě neviděla. Když jsem odšroubovala víčko, zůstalo mi…

Pořád teď sbírám a fotím si kaštany. Kdo mě sledujete na Instagramu , asi to víte. "Proč to vlastně děláme?" ptala se mě v neděli moje maminka, když jsme šly na procházku. Zastavily jsme se pod stromem v Dražovicích, kde jsem je sbírala už jako malá…

Tento příspěvek píšu v letadle na cestě ze Španělska - k výletu se tady na blogu ještě vrátím. Jak se právě dívám z okýnka na Alpy pode mnou, připomnělo mi to text, který jsem sem psala o létání jak právě zjišťuju - už před 7 lety! Pročítám si ho a …

Dneska jsem potkala dva lidi, kteří četli takzvanou skutečnou literaturu. Ráno jsem byla běhat a vedle mě na přechodu do lužáneckého parku stál mladý kluk s Vojnou a mírem v ruce. Když jsem pak dobíhala domů, na zastávce autobusu, kterou máme před d…