Jana Horváthová

Každodenní život Romů – kočovný nebo usedlý –, spojený s tradičními řemesly a snahou uživit rodinu, narážel na nedůvěru okolí i přísný zákon č. 117 o potulných cikánech.

Organizace Konexe se v souvislosti s debatou o sudetoněmeckém sněmu v Brně ohradilo proti protiněmecké nenávisti a otevírání starých ran. Organizace připomíná pomoc německých lidskoprávních a antifašistických aktivistů romské komunitě v Česku. Akci …

Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury, získala na začátku roku stříbrnou medaili Masarykovy univerzity. Co pro ni ocenění znamená?

Muzeum romské kultury v Brně mohou Česku závidět Romové na celém světě. Vzniklo jako první svého druhu a jeho sbírky jsou úctyhodné. Letos si připomíná 35 let od založení.

Výstava Naše srdce bije vypráví příběh jedinečné instituce, která vznikla z iniciativy 24 romských osobností a neromských odborníků. Její začátky byly více než spartánské.

Druhý díl seriálu o dějinách cirkusu, který popisuje, jak se scházely a rozcházely cesty romských a světských rodin na našem území. Spojoval je nejen podobný způsob života, ale bohužel také předsudky okolní společnosti.

Ředitelka Muzea romské kultury a pedagožka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (MU) v Brně Jana Horváthová obdržela Stříbrnou medaili Masarykovy univerzity. Ocenění převzala při slavnostním ceremoniálu u příležitosti 107. výročí založení unive…

Muzeum romské kultury chystá v roce 2026 nejen ve své budově v Brně, ale také ve dvou památnících holocaustu Romů v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu, nové projekty.

„Celé svoje dětství a mládí jsem romský původ považovala za jakési Kainovo znamení“, říká ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. S jakými dramaty z vlastní rodiny se musela vyrovnat? Proměňuje se podle ní významně a k lepšímu vztah Romů a m…

Každý rok se 2. srpna, v Den památky obětí romského holokaustu, scházejí lidé v Letech u Písku, aby si připomněli tragický osud českých a evropských Romů, kteří byli během druhé světové války pronásledováni, deportováni a vražděni v nacistických táb…

Dvě desítky osobností českého veřejného života, mezi nimi Břetislav Rychlík, Jana Horváthová, Václav Malý, Pavel Rychetský či Helena Třeštíková, iniciovaly prohlášení vymezující se proti skandálním rasistickým výrokům Filipa Turka.