Aleš Fulín

V sídle divadelního uskupení Pomezí na pražské adrese Za Poříčskou bránou 7 byly 8. listopadu 2023 v 16 hodin vyhlášeny výsledky Cen Divadelních novin za počiny vzniklé v sezoně 2022/2023, tj. v období od září 2022 do srpna 2023.

Vždycky jsem si myslela, že divadlo je jedním z mála míst, kde se živí lidé potkávají se živými lidmi. A že tahle potkávání neovlivní ani umělá ani jiná inteligence.

Divadelní noviny pravidelně čtu dlouhou řadu let a pokládám je za nepostradatelný zdroj odborných kritických informací o českém a zahraničním divadle.

Divadelní noviny mají pro čtenářskou obec divadelních návštěvníků takový význam, jaký význam má vůbec divadlo jako umělecká disciplína zahrnující jak zábavu, tak uměleckou reflexi světa, v němž žijeme.

Divadelky sleduju od jejich vzniku, resp. znovuzrození, kdy nahradily Scénu, která pro mne byla na samém konci osmdesátek (vedle Ateliéru, Melodie, Gramorevue a Kmene/Tvaru) světlem na konci tunelu.

Všechno to bořitelství a profesní sočení nechápu, vždyť DN už jsou skoro poslední kulturní list zprostředkovávající dialog mezi odbornou a laickou veřejností.

Domnívám se, že iDN v rámci té koncepce, kterou z nich odečítám, plní svou veřejnou službu skutečně poctivě. Množství článků, za nimiž je zřetelná a čitelná rozsáhlá redakční práce, je ocenění hodné.

DN jsou rozhodně potřebným periodikem pro odbornou veřejnost, možná – což se i částečně děje – by se mohl rozšířit jejich záběr na kulturní dění obecně a na úlohu kultury (např. i dramatickou literaturu a pod.).

Vzhledem k notoricky známým skutečnostem, jako je zužování prostoru pro kritickou relfexi divadla (a umění vůbec) je platforma DN/iDN (jíž vnímám jako vzájemně chytře komplementární a nikoli duplicitní) zcela klíčová...

Šíře komunikačních a informačních možností je dnes tak široká, až je mnohdy nepřehledná. Divadelní tvorba sestoupila z piedestalu prioritního zájmu veřejnosti, ale nezmizela z něho.