21stoleti.cz |
Popis: VĚDA KTERÁ VÁS BUDE BAVIT
|
||||||
Kraken nebyl legenda. Pravěké chobotnice drtily kosti a vládly oceánům13:00 Představa, že mořím v době, kdy na zemské souši skotačili dinosauři, vládli výhradně obří plazi, dostává vážnou trhlinu. Nový výzkum totiž naznačuje, že na vrcholu potravního řetězce stály či spíše plavaly gigantické chobotnice připomínající bájné krakeny. Vědci analyzovali celkem 27 fosilizovaných zobáků těchto tvorů, z nichž část byla dříve mylně přisuzována jiným hlavonožcům. Nové interpretace Střevní mikrobiom může odhalit riziko Parkinsonovy choroby, tvrdí vědci24.dubna Vědci objevili charakteristické změny ve střevním mikrobiomu, které jsou výraznější u lidí s genetickým rizikem Parkinsonovy choroby a ještě výraznější u těch, kterým již tato nemoc byla diagnostikována. To zároveň vzbuzuje naději na nové terapie… Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s úbytkem nervových buněk v části mozku nazvané S… Blátem proti nevolnosti, opice na Gibraltaru o tom vědí své!24.dubna Divoké opice žijící na Gibraltarské skále dostávají, případně kradou jídlo od turistů. Ultrazpracované potraviny plné tuku a cukrů ale očividně příliš nesvědčí jejich trávení. Naučily se proto jíst bláto, aby si jím „vystlaly“ střeva, a zabránily tak jejich podráždění vyvolanému pro ně nevhodnou stravou. Měli bychom se inspirovat? Gibraltar je britské zámořské území a město Střevní mikrobiom miluje vlákninu. Potvrdily to i tasemnice23.dubna Střevní červi mohou tlumit zánět v lidském těle, ale jen pokud mají dostatek vlákniny. Bez ní se jejich organismus přepne do jakéhosi hibernačního režimu a ochranný efekt mizí. Ukazuje to nová studie parazitologů z Biologického centra Akademie věd ČR publikovaná v prestižním časopise Nature Communications. Střevní parazité byli po většinu evoluční historie běžnou součástí lidského trávicího Kořeny rostlin zesílí, když narazí na překážku. Objev vědců publikoval časopis Science23.dubna Kořeny rostlin mají vlastní verzi rčení „co tě nezabije, to tě posílí“. Když narazí na překážku v půdě, neoslabí – naopak zesílí. Nová studie publikovaná 16. dubna 2026 v prestižním časopise Science ukazuje, jak rostliny aktivně reagují na mechanický stres a dokážou se přizpůsobit i zhutněné půdě. Když kořen narazí na překážku, začne se ohýbat. Chaos v hmyzí říši kvůli ozonu! Nesmyslné páření i útoky na spojence22.dubna Mravenčí dělnice se snaží vrátit do své kolonie. Setkává se ovšem s odporem dalších členů hnízda. Čelí projevům otevřené agresivity. Proč? Kvůli ozonu, který narušil její feromonovou pachovou značku. Prostě ji nepoznávají. Znečištěné ovzduší si lidé obvykle spojují s černým kouřem z komínů či s výfukovými plyny. Ovšem celá problematika je o poznání komplikovanější, než Pletení jako terapie: Místo kousání nehtů nechte zvonit jehlice22.dubna Jindy by v takové chvíli sáhla po cigaretě a zapalovači. To se ale změnilo. Teď místo toho plete čepici. Rozhodně ne první, všechny její děti už jsou do zimy kvalitně vybavené. Ale co, sousedé mají také spoustu potomků. Lidé se potýkají s rozličnými zlozvyky a závislostmi. Zbavit se jich není vůbec jednoduché. Podle některých odborníků Jak se přizpůsobit extrémním teplotám? Návod nejen pro sportovce…21.dubna Běžeckých závodů probíhá po celém světě nespočet, roste však množství akcí, při kterých se sportovci potýkají s horkem. Pravidelné vystavování se teplu, a to nejen při tréninku, může donutit tělo adaptovat se – zlepšit rychlost pocení, objem krve i kardiovaskulární zátěž. Vše má ale své limity! Už během olympijských her v Paříži v roce 2024 Jak vybrat elektrokolo: motor, baterie, dojezd a typ21.dubna Zájem o elektrokola v Česku každým rokem roste – a trh tomu odpovídá. Desítky značek, stovky modelů, rozdíly v ceně od osmi do sto tisíc. Jak se v tom zorientovat? Stačí pochopit čtyři základní věci: jaký motor, jak velkou baterii, jaký reálný dojezd a který typ kola pro vás dává smysl. Motor: střed vs. zadní náboj První teplé dny, první klíšťata. Riziko roste i v městských parcích!21.dubna S rostoucími teplotami se v Česku probouzí i aktivitě i klíšťata. Ačkoliv největší nebezpečí jejich přisátí hrozí při procházkách lesem a vysokou trávou, stále častěji se s nimi lze setkat také v městském prostředí, tedy v parcích, zahradách či na okraji zelených ploch. Jak se chránit před nákazou? I když má většina z nás za |