21stoleti.cz

Její život je krátký. V létě trvá pouhých šest až osm týdnů. Za tu dobu navštíví desetitisíce květů, nalétá stovky kilometrů a vyrobí přibližně devět gramů medu – zhruba jednu čajovou lžičku. Sama o sobě se může zdát bezvýznamná. Teprve když se spojí s dalšími desítkami tisíc příslušnic svého včelstva, vznikne jeden z nejdokonalejších organismů

Senoseče jsou pro začátek léta charakteristické. Probíhají jednak v menším měřítku v režii drobných hospodářů s dobře naklepanou kosou a jednak v měřítku o dost větším – za využití zemědělské techniky. Při těch větších čelí nebezpečí zvířata, která se v hustém porostu ukrývají. Ve značné míře jsou ohrožena srnčí mláďata. Řidič za volantem těžkého stroje

Dříve bylo na opalovací krémy nahlíženo jako na něco, co člověk použije na dovolené u moře. S oteplujícím se klimatem a znečištěním ovzduší začínají vědci o opalovacích krémech přemýšlet jinak, jako o přípravcích denní potřeby, které by mohly kůži ochránit před mnoha nepříznivými vlivy prostředí. A Jižní Korea se v tomto ujímá vedení… „Jako výzkumníci

Jsme doslova zahlceni povinnostmi, ovšem příspěvky na sociálních sítích se jen hemží doporučeními, že bychom do svých životů měli přidat více meditace, cvičení a zdravé stravy. Opravdu nám přidání dalších úkolů pomůže cítit menší zahlcení? A co nám brání dělat toho méně? Fenomén aditivního zkreslení (additive bias) popsal v roce 2021 vědecký tým z University

Supi nemají obecně příliš dobrou pověst. Nutno ovšem podotknout, že jde o úchvatné a také důležité zástupce živočišné říše. Coby mrchožrouti mají totiž v přírodě úlohu pomyslných čističů, kteří zamezují šíření nemocí. Proto je alarmující, že patří mezi vůbec nejohroženější ptáky. Zvrátit tento nepříznivý stav se snaží řada institucí v rámci reintrodukčních procesů. K těmto

Stromy dnes bereme jako běžnou součást našeho okolí a příliš se nepozastavujeme nad tím, jak se jim v rámci evoluce rostlin podařilo vůbec vzniknout. Tuto otázku si nicméně položili členové mezinárodního týmu vědců během studie, jejíž výsledky byly publikovány v časopise Current Biology. Experty z Botanického ústavu Akademie věd ČR, Cal Poly Humboldt a Yaleovy

Uprostřed Tichého oceánu existuje místo, které je od civilizace vzdálenější než jakýkoli jiný bod na Zemi. Jestli někde platí ono příslovečné „samá voda“, tak je to právě Point Nemo, kde i oceánský život je vzácností. Právě tato izolace z něj udělala nejen geografickou a biologickou kuriozitu, ale také poslední zastávku desítek družic a staelitů. Na

Evropa zažívá nejnebezpečnější vlnu veder v historii měření. Nejenže padají teplotní rekordy, ale vůbec poprvé se v takovém rozsahu spojily extrémní teploty s mimořádně vysokou vlhkostí vzduchu. Právě tato kombinace podle vědců výrazně zvyšuje riziko přehřátí organismu a může mít na svědomí tisíce úmrtí. Nejnovější analýza mezinárodní skupiny World Weather Attribution (WWA) navíc ukazuje, že

Výzkumníci z Curtinovy univerzity používají inovativní techniky k datování impaktního kráteru v oblasti Pilbara v Západní Austrálii, který za sebou zanechal meteorit, jež na Zemi dopadl před třemi miliardami let. Ve starověkých skalách v oblasti Pilbara v Západní Austrálii lze nalézt důkazy, že k této události během nejstaršího geologického období Země, tak zvaného archaika (před

Roveru Perseverance se podařilo identifikovat molekuly organického uhlíku v horninách na dně vyschlé marsovské řeky, které mohly před miliardami let vzniknout působením vody. Svědčí snad o dávném životě na planetě? Měření provedená přístrojem Sherloc, umístěném na roveru Perseverance, identifikovala organický uhlík v jílovcích z výchozů, což jsou vyhaslé podzemní lávové proudy vystupující na povr…