21stoleti.cz |
Popis: VĚDA KTERÁ VÁS BUDE BAVIT
|
||||||
Psi vnímají lidské emoce! Jak reagují na úsměv?15:12 Černo-bílá border kolie leží nehnutě v tunelu magnetické rezonance. Není to poprvé, ostatně její páníčci jsou vědci, fascinovaní fungováním psího mozku. Teď zrovna sledují, jak poslušný mazlíček reaguje na fotky šťastných a usměvavých osob na obrazovce umístěné před ním. Je označován za nejlepšího přítele člověka. Bez diskusí lze říct, že mezi lidmi a psy se Úspěch ve Zlaté stepi! Po stovkách let se tam narodilo hříbě koně Převalského11:36 V rámci reintrodukčních snah pražské zoo a jejích partnerů byly koně Převalského navráceni do mongolských stepí. Odborníci se poté vrhli do projektu, v jehož rámci chtějí dostat převaláky zpátky do další země, ve které v minulosti ve volné přírodě žili – do Kazachstánu. Od června 2024 proběhly už celkem tři transporty do kazašské Zlaté stepi. Napodruhé to vyšlo. Německá raketa Spectrum se z Norska dostala až na oběžnou dráhu6.září Při prvním letu vydržela ve vzduchu sotva půl minuty a skončila pádem do moře. Podruhé už německá raketa Spectrum zamířila mnohem výš. Z norského kosmodromu Andøya úspěšně dosáhla oběžné dráhy a vynesla na ni pět malých družic. Německá společnost Isar Aerospace je tak první evropskou privátní firmou, která vlastní raketou dopravila družice na oběžnou dráhu. Svět rychlovlaků: Asie míří za rychlostí, Evropa za propojením, Amerika pokulhává5.září Asi málokde tak výstižně sedí úsloví, že někomu ujíždí vlak, jako v souvislosti výstavby vysokorychlostních tratí a České republiky. Přitom vyspělé země směrem k rychlým vlakům vykročily už před nějakou dobou… První skutečný rychlovlak vyjel na trať už v roce 1964 v Japonsku. Legendární šinkansen spojil při příležitosti letní olympiády, kterou země vycházejícího slunce pořádala, Drápy, žihadla, tesáky, kly či zobáky: Které zbraně zvířat či rostlin jsou nejdokonalejší?4.září Při jejich posuzování je třeba vzít v úvahu univerzální evoluční pravidlo: žádný bodný nástroj vyskytující se v přírodě není nejlepší ve všem. V nejnovější studii se vědci zaměřili na posouzení jejich odolnosti a účinnosti při propichování. Co zjistili? Ať už se jedná o kly, tesáky, zobáky, drápy či žihadla, všechny tyto „bodné nástroje“ přírody se Proč někteří lidé zvládají stres lépe než jiní? Co jim k tomu dopomáhá?4.září Odborníci dlouho vědí, že to, jak silně konkrétní člověk zareaguje na stresující událost, ovlivňují jeho životní zkušenosti, temperament a osobnostní nastavení či epigenetika. Nově však do příběhu vstupuje, možná trochu překvapivě, i střevní mikrobiom. Jak střeva ovlivní naši stresovou reakci? Zatímco jeden člověk bude poté, co mu letecká společnost oznámí, že jeho let byl zrušen, Kuru: Zaniklá nemoc ukázala cestu k unikátní genetické léčbě3.září Slovo „kuru“ znamenalo v jazyce Foreů „třes“. A to ne ledajaký. U Foreů, malého etnika žijícího v odlehlé divočině Papuy Nové Guineje, představoval jistý rozsudek smrti. Záhadná nemoc sice počátkem našeho století vymizela, ale než se tak stalo, poskytla vědě důležitá vodítka pro unikátní léčbu pomocí RNA. Ta právě prochází klinickými testy. O Papuáncích se po staletí Pomalý růst pomáhá rostlinám přežít. Stejná strategie se opakuje od Arktidy po polopouště3.září Roste pomalu, ale vydrží déle. Tento vzorec se opakuje u bylin, keřů i lián od Arktidy po polopouště. Mezinárodní tým vědců vedený Botanickým ústavem Akademie věd ČR analyzoval více než 3 100 druhů rostlin z pěti kontinentů a ukázal, že pomalý růst je napříč různými skupinami rostlin spojen s delším životem. Výsledky publikované v časopise Dimetrodon: „Savcovitý plaz“ s plachtou2.září Dimetrodon je tvor, o němž se dá říct, že s dinosaury do jisté míry sdílí jejich proslulost. Ostatně někteří jej mezi dinosaury mylně zařazují. Je to dáno jeho „ještěřím“ vzhledem, jemuž dominuje velká hřbetní plachta podobná té, jíž se vyznačovali třeba spinosauři. Fakticky však dimetrodoni náleží mezi synapsidy. Ještě konkrétněji patří do skupiny masožravých pelykosaurů. Než začali vládnout dinosauři… Kdo na planetě kraloval před nimi?2.září Oblast dnešní Argentiny byla lovištěm mnoha obávaných dinosaurů. „Úřadovali“ tu giganotosauři nebo megaraptoři. Ovšem ještě před nimi byl tenhle region panstvím jiného predátora. Šlo o mohutného parakrokodylomorfa se zuby připomínajícími čepele. Dinosaury vnímáme jako tvory, kteří po desítky milionů let, před nástupem éry savců včetně člověka, dominovali naší planetě. Kdo tu byl ale ještě před |