21stoleti.cz |
Popis: VĚDA KTERÁ VÁS BUDE BAVIT
|
||||||
Kost dinosaura pocházejícího z Antarktidy nalezli vědci v šuplíku16:15 „Obratel velkého plaza“ objevili vědci na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě už v roce 1985. Nebyli si však jistí, jakému tvorovi vlastně patřil, a tak skončil v geologické sbírce Britské antarktické služby (BAS) v Cambridge. Tam ho nyní objevil manažer sbírek Mark Evans a podrobil ho zkoumání… Nenápadně vypadající fosilie, která strávila 40 let zapomenutá Trpíte na studené nohy a ruce? Může pravidelná návštěva sauny trvale vyřešit syndrom „ledových končetin“?12:52 Venku může být klidně letní parno, ale vy máte pocit, že vaše prsty na rukou a nohou patřily spíše sněhulákovi. Syndrom „ledových končetin“ je otravný společník, který trápí obrovské množství lidí a zdaleka nečelí mrazu jen v zimních měsících. Často přitom nepomáhají ani dvoje tlusté ponožky nebo horký čaj. Může být řešením tohoto věčného chladu Drobní mořští tvorové žijící u Antarktidy by mohli být klíčem k léčbě melanomu11:11 Výzkumníci z University of South Florida a dalších institucí zkoumali bakteriální toxiny produkované mořskými tvory, kterým se říká sumky (Ascidiacea). Ty jej používají k ochraně před predátory, ovšem odborníci se domnívají, že by se mohly stát účinnou léčbou melanomu, nejsmrtelnější formy rakoviny kůže. Tým z University of South Florida (USF), Desert Research Institute (DRI) a František Palacký: Živý algoritmus, který stvořil českou paměť2.července České dějiny nebyly pro Františka Palackého jen souborem zaprášených listin a mrtvých letopočtů. Vnímal je jako živý organismus. V době, kdy neexistoval internet, digitální databáze ani vyhledávače, dokázal tento muž s hlubokou intuicí propojovat souvislosti tam, kde jiní viděli jen chaos. Svým monumentálním dílem vrátil českému národu sebevědomí a vysloužil si nesmrtelný titul „Otce národa“. Tragédie zaviněné počasím: Jak fatální byly kdysi a jaké jsou dnes?2.července Měly to být nejšťastnější okamžiky jejich života. Pak se ale romance změnila v horor – když přišla zuřící povodeň. Přívalová vlna zbořila dům se skupinou svatebčanů, jako by to byl domeček z karet. Ve zdevastované budově zahynulo celkem 17 lidí Léto je obdobím, kdy mnozí lidé vzhlížejí k nebi v obavách z krupobití, přívalových dešťů Včela za celý život vyrobí lžičku medu. Čím je ten pražský ze střech tak ceněný?1.července Její život je krátký. V létě trvá pouhých šest až osm týdnů. Za tu dobu navštíví desetitisíce květů, nalétá stovky kilometrů a vyrobí přibližně devět gramů medu – zhruba jednu čajovou lžičku. Sama o sobě se může zdát bezvýznamná. Teprve když se spojí s dalšími desítkami tisíc příslušnic svého včelstva, vznikne jeden z nejdokonalejších organismů Srnčata ohrožená senosečí! Ochrannou ruku má nad nimi držet autonomní letecký systém1.července Senoseče jsou pro začátek léta charakteristické. Probíhají jednak v menším měřítku v režii drobných hospodářů s dobře naklepanou kosou a jednak v měřítku o dost větším – za využití zemědělské techniky. Při těch větších čelí nebezpečí zvířata, která se v hustém porostu ukrývají. Ve značné míře jsou ohrožena srnčí mláďata. Řidič za volantem těžkého stroje Jižní Korea udává směr v inovacích ochrany proti slunci30.června Dříve bylo na opalovací krémy nahlíženo jako na něco, co člověk použije na dovolené u moře. S oteplujícím se klimatem a znečištěním ovzduší začínají vědci o opalovacích krémech přemýšlet jinak, jako o přípravcích denní potřeby, které by mohly kůži ochránit před mnoha nepříznivými vlivy prostředí. A Jižní Korea se v tomto ujímá vedení… „Jako výzkumníci I v moderním světě se ukazuje, že dělat méně znamená více30.června Jsme doslova zahlceni povinnostmi, ovšem příspěvky na sociálních sítích se jen hemží doporučeními, že bychom do svých životů měli přidat více meditace, cvičení a zdravé stravy. Opravdu nám přidání dalších úkolů pomůže cítit menší zahlcení? A co nám brání dělat toho méně? Fenomén aditivního zkreslení (additive bias) popsal v roce 2021 vědecký tým z University Tři české zoo kooperují při záchraně supů!29.června Supi nemají obecně příliš dobrou pověst. Nutno ovšem podotknout, že jde o úchvatné a také důležité zástupce živočišné říše. Coby mrchožrouti mají totiž v přírodě úlohu pomyslných čističů, kteří zamezují šíření nemocí. Proto je alarmující, že patří mezi vůbec nejohroženější ptáky. Zvrátit tento nepříznivý stav se snaží řada institucí v rámci reintrodukčních procesů. K těmto |