Pozor na vedlejší účinky léků

Dlouhodobě (možná už 3 roky) špatně spím. Spím 6-8 hodin, bdím 3-4 hodiny, a tak stále dokola – den/noc, svátek/nesvátek. Je nepříjemné, že často za den neudělám třeba ani třetinu toho, co bych chtěl, a práce se mi hromadí. Nemohu například v noci psát na klávesnici, protože do ní prý děsně buším a budím tím manželku.

Neslyším totiž a píši stylem „orel“, kdy do klávesnice „klofu“ jedním prstem jedné ruky. Píši ale „o 106“ a alibisticky se utvrzuji v tom, že není důležité, jak rychle se něco napíše, ale „co“ se napíše. Čtenář stejné nevidí, jestli byl text napsán jedním prstem, nebo všemi dvaceti.

Možná někdy někdo vymyslí, že k podpisu autora se bude přidávat sdělení, kolika prsty byl text napsán, aby ten text měl snad větši váhu či co, no ale zatím tomu tak není a texty psané jedním prstem jsou podle mě zcela rovnocenné psaným těmi více.

Osobně si myslím, že s tím začnou všelijaké ty reklamní agentury, aby se prodalo více toho, či onoho výrobku a všichni se po nich budou opičit.

Ale zrovna třeba takový simultánní přepis se bez rychlosti neobejde. Podívejte se na video profesionálního přepisovatele Martina Čížka 720 úhozů za minutu.

Kolik dáte vy?
https://10fastfingers.com/typing-test/czechPokud víc, než 350/min, jste kandidát/ka na práci přepisivatele.

Ale to jsem tedy hodně odbočil od téma článku.
Jednou jsem se s tím mým spaním „v zoufalosti“ svěřil i mému praktickému lékaři a reakce  byla: „Nespi přes den (tykáme si), napíšu ti prášky na spaní a vezmeš si ho jen občas, když nemůžeš spát.“

Safra, zase prášky. Jakoby nestačilo, že už beru ráno 4. Ale no dobrá, jen občas, tak snad jo.

Léky to jsou zajímavé a pouze na předpis. V lékárně jsem za ně doplácel snad 350 Kč a na platíčku zhruba 8x9 cm, je jen 9 tablet velikosti 3x5 mm. Asi proto, že jsou děsně silné a nesmí být blízko u sebe, jelikož by se nějak vzájemné ovlivňovaly. Jinak by se jich na takové platíčko vešlo klidně 25.

A že jsou opravdu silné, jsem poznal hned po týdnu, kdy jsem si vzal první. V příbalovém letáku bylo, že 20 minut před spaním. Řekl jsem si tedy, že si dám prášek, zajdu si na WC, dám si tam cigaretu a půjdu si lehnout, takže to akorát vyjde, a ráno budu vyspalý, protože jsme měli důležitou pracovní schůzi on-line od 9 hodin. A úplně se těšil, jak budu „čerstvý“.

Možná to ale bylo 21 minut, protože jsem vůbec nemohl najít dveře zpátky do pokoje a do postele, jak jsem byl zblblý. Že jsem nemohl najít ty dveře, jsem vůbec nevěděl a řekla mi to až ženuška druhý den. Asi tomu však napomohlo i to, že jsme před tím vypili lahev vína, přičemž ženuška si dala jen dvě sklenky a zbytek byl na mně.

Na včerejšek jsem také špatně spal, takže jsem večer zvolil variantu „s práškem“, abych byl vyspalý na dnešní pracovní poradu on-line a neusínal před webkamerou. To už jsem ale udělal jako „lstivý Afgánec“ (Sic), prášek si připravil, nejprve šel na WC a vzal si ho až těsně před ulehnutím.

Paráda! Vzbudil jsem se akorát, když mi začínala práce (home office). Abych se pořádně „nastartoval“, udělal jsem si nejdříve kávu. silného „turka“, přičemž kupujeme zrnka a doma ji meleme, takže máme krásně čerstvě umletou, která „staví na nohy“.

Tak nějak automaticky a v polospánku, jsem si namlel kávu, zalil ji, osladil ji ještě lžící medu, který je prý zdravý (normálně ji nesladím) a odnesl si tuto „snídani“ na pracoviště k počítači.

Stáhl jsem e-maily, zamíchal obsah hrnku a napil se toho „probouzeče“, jenže ten byl nějaký hodně divný. Pouze to chutnalo po medu, ale nějaké řídké a po kafi vůbec. A to byl určitě nějaký další vedlejší účinek těch prášků na spaní.

Já si totiž vůbec nedal namletou kávu do hrnku, pouze jsem tam nalil uvařenou vodu, kterou jsem osladil lžičkou medu. :-)