mystika.info

Letošní veřejný kurz Karmapy v Mezinárodním buddhistickém institutu Karmapa (KIBI) začal včera 6. března a bude pokračovat do 13. března. Letos bude opět Thaye Dorje, 17. Gyalwa Karmapa, pokračovat ve výuce o Bodisattvěově způsobu života od velkého indického učence Shantidevy. Karmapa také udělí tři pravomoci shromáždění Rinpochů, mnichů, jeptišek a laických praktikujících z východu a západu v hlavní svatyni KIBI. Vedle Karmapy budou účastníkům předávat další význační učitelé své...

Umělá inteligence má obrovský potenciál, který s sebou ale nese i určitá rizika. Nemá smysl se umělé inteligenci bránit, protože přínosy jednoznačně převažují, ale je dobré rizika znát a počítat s nimi. V současné době se již na půdě Evropské unie připravuje regulace, která má cíl rizika minimalizovat. Na ta nejdůležitější rizika umělé inteligence se podíváme níže: Vysvětlitelnost – moderní systémy umělé inteligence u některých úloh výrazně překonávají schopnosti...

Sněženky kvetou už déle než dva týdny, raší i lísky nebo olše. Alergici začínají pociťovat první příznaky. Na řadě míst to už vypadá jako na jaře. Byla letošní zima opravdu extrémně teplá? A je to výjimka, nebo si na to musíme zvyknout? V rozhovoru pro Radiožurnál odpovídal bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. V posledních letech se sice příroda probouzí kvůli teplejším zimám dříve, je to ale letos extrémně brzy nebo jsme už zapomněli, že to...

Arogance, povrchnost, soutěživost, chamtivost, pýcha – nejde o výčet smrtelných hříchů, ale o pět lidských vlastností, které již brzy dokonale prověří masivní nástup jazykových modelů umělé inteligence (AI). AI není, stejně jako každá jiná technologie, sama o sobě zlá či nebezpečná, tím se může stát až v lidských rukách. Z této „příliš lidské“ perspektivy se na rizika zneužití AI originálním způsobem podíval dr. Gustav Šír, výzkumník ze skupiny Inteligentní datové analýzy při katedře...

Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že každé slovo, které v pondělí pronesl o možném vyslání pozemních jednotek NATO na Ukrajinu, bylo pečlivě uvážené. Informuje o tom francouzská televize BFM TV. Podle průzkumu listu Le Figaro 68 procent Francouzů se slovy Macrona nesouhlasí. Výrok francouzské hlavy státu později někteří lídři odmítli, estonská premiérka Kaja Kallasová nebo litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis nicméně nasazení aliančních vojsk na Ukrajinu...

Agresivní chování Číny vede k její mezinárodní izolaci. Sníží snaha organizace ASEAN o její socializaci v rámci regionu riziko konfliktu? Čína věří, že díky své rostoucí vojenské síle a rozšiřujícímu se ekonomickému vlivu může ovládnout své sousedství pomocí tvrdé síly. Přestože po znovuzvolení Si Ťin-pchinga generálním tajemníkem Komunistické strany Číny v říjnu 2022 Čína krátce prosazovala strategii „diplomacie úsměvů“, v současnosti se už vrátila ke svému tradičnímu asertivnímu...

Arabský a palestinský terorismus zaměřený proti Izraeli existoval celá desetiletí před ustavením Státu Izrael i po něm. Tisíce teroristických útoků, které způsobily smrt a zranění izraelských civilistů, se odehrály ve dvou desetiletích předcházejících Šestidenní válce v roce 1967 (která vedla k přítomnosti Izraele v teritoriích). Svým založením v roce 1964 se OOP postavila do čela této teroristické kampaně. Během 70. a 80. let dvacátého století spáchaly různé teroristické organizace pod OOP...

Tibetský dalajlama uvažuje nad další existencí svého úřadu. Oznámil to při diskusi s buddhistickými mnichy během návštěvy východní Indie. Jeho následovníka by měli duchovní lídři zvolit jen v případě, pokud si to Tibeťané budou přát. Odmítl přitom postoj Pekingu, který nařídil, aby poslední slovo při výběru příštího dalajlamy měly čínské úřady. Dalajlama zavítal do indického státu Arunáčalpradéš v nejvýchodnější části Indie. Navštívil mimo jiné klášter Tawang, svatostánek s pěti sty...

Po skončení války Izrael čelil diplomatické výzvě přetavit vojenské vítězství v trvalý mír založený na Rezoluci Rady bezpečnosti OSN číslo 242, která volala po uznání suverenity, územní integrity a politické nezávislosti každého státu v regionu a jejich právu žít v míru a bezpečí v uznaných hranicích a neohrožováni hrozbami nebo násilnými akty zvenčí. Arabská pozice, jak ji formuloval Chartúmský summit (srpen 1967), však bylo následující: žádný mír s Izraelem, žádné vyjdenávání s Izraelem a...

Naděje na další desetiletí relativního klidu byly rozmetány spolu s eskalací výpadů arabských teroristů přes egyptské a jordánské hranice, neustálým bombardováním zemědělských usedlostí v severní Galileji syrským dělostřelectvem a masivním vojenským zbrojením sousedními arabskými státy. Když Egypt opětovně přesunul velký počet jednotek do Sinajské pouště (květen 1967) a nařídil mírovým silám OSN (nasazeny od roku 1957), aby opustili oblast, znovu uzavřel Tiranskou úžinu a vstoupil do vojenské...

Roky budování státu přehlušily vážné bezpečnsotní problémy. Dohody o příměří z roku 1949 nejen, že nevedly k trvalému míru, ale byly neustále porušovány. V rozporu s Rezolucí OSN z 1. září 1951 bylo izraelským a do Izraele mířícím lodím zakázáno proplout Suezským kanálem; byla zpřísněna blokáda Tiranského průlivu; stále častěji docházelo k pronikání teroristických arabských komand do Izraele s cílem vraždit a sabotovat; a Sinajský poloostrov se pomalu přeměňoval v jednu ohromnou egyptskou...

Dne 14. května 1948 Izrael vyhlásil svou nezávislost. Během následujících necelých 24 hodin pravidelné armády Egypta, Jordánska, Sýrie, Libanonu a Iráku napadly zemi a donutily Izrael bránit suverenitu, kterou ve své historické domovině znovu nabyl. Následoval konflikt, který vstoupil do dějin pod názvem Válka o nezávislost a v kterém nově zformované a špatně vyzbrojené Izraelské obranné síly (Israel Defense Forces - IDF) odrazily během zuřivých bojů útoky, které trvaly 15 měsíců a vyžádaly si.…

Osmanská nadvláda (1517-1917) Roku 1517 padl Jeruzalém do rukou Osmanské říše a město vkročilo do období rozkvětu. Sultán Sulejman I. vybudoval dodnes dochované jeruzalémské hradby, obnovil tvrz a Davidovu věž. Koncem 16. století však zeslábla moc centrální vlády Osmanské říše a naopak vzrostla moc lokálních vládců a náčelníků usazených i nomádských kmenů. Jednotlivé skupiny mezi sebou často bojovaly, což vedlo k pustnutí celé Palestiny. To se přirozeně odrazilo i v Jeruzalémě, kde se velké...

Po skončení římské nadvlády následovala století, kdy se v regionu u moci střídaly cizí mocnosti: Byzantinci, Arabové, křižáci, Mamlúkové, Osmané a Britové. Nadvláda Byzantské říše (313-636) Poté, co římský císař Konstantin přijal křesťanství (313) a došlo ke vzniku Byzantské říše, se do konce 4. století ze Země izraelské stala převážně křesťanská země. Došlo k výstavbě kostelů na křesťanských posvátných místech v Jeruzalémě, Betlémě a Galileji a na mnoha místech byly založeny...

Když Římané nahradili Seleukovce na pozici regionální mocnosti, udělili hasmonejskému králi Hyrkánovi II. omezenou autoritu podřízenou římskému guvernérovi v Damašku. Židé nebyli novému režimu přátelsky nakloněni a během následujících let došlo k četným nepokojům. Poslední pokus znovunastolit bývalou slávu hasmonejské dynastie učinil Matatjáš Antigonus, jehož porážka a smrt ukončila období hasmonejské vlády (40 př.o.l.) a Země izraelská se stala provincií Římského impéria. V roce 37...