...aneb dobré zprávy jsou stále cennější...

Rok se s rokem sešel, první dobrou zprávou budiž fakt, že Slunce pracně doklopýtalo k obratníku Kozoroha, udělalo čelem vzad a pomalu pochoduje k rovníku. Den bude stále delší, noc stále kratší a to si budeme moci říkat celý půlrok, který bude ukončen podobně, tedy obratem na obratníku Raka. No není to skvělé?

Příroda je krásná kdykoliv, jen se musí člověk dívat a navštěvovat ji. Pořád je příležitost obdivovat její zajímavé počiny, teď třeba ze zjištění, že už kvete kalina vonná, lýkovec jedovatý, kdoulovec i forsytie. Ne samozřejmě houfně, ale i tak je to milý pohled a připomenutí, že zima jednou skončí a bude následovat jaro. I ty barborky to letos vzaly hopem, jako by nevěděly, že mají kvést až na Štědrý den, kdy mají zvěstovat vdavky...

Už jsem si zvykl, vědom si reality, přát místo pevného zdraví, aby se špatné věci osloveného zhoršovaly co nejpomaleji. Věru pragmatický přístup, který se letos pohříchu hodí i na mne. Jen si to nesmím říkat nahlas, abych nezavdal příčinu udivených pohledů a zpochybňování duševního stavu...

Ale k meritu přání. Přeji všem, aby si uměli udržovat dobrou náladu, nadhled, radovat se z drobností, hledat to lepší kolem nás.

Pod stromeček patří dárky a tak každému čtenáři mého blogu posílám něco originálních ozdob, kterými si může virtuálně symbol vánoc vylepšit. Jen jedné houbě se přezdívá vánoční a tou je penízovka sametonohá, námi familierně oslovovaná sametonožka. Je mrazuodolná, roste celou zimu, je jedlá, chutná, krásná a fotogenická. Té patří poslední tři letošní fotky...

A to byla pro dnešek další dobrá zpráva. Mějte dobré dny a vězte, že v přírodě je hezky...