OPERACE "RATIONEM INTER RESILIUNT" (18)

Po smrti 308 na cestě k planetě převzali Ebenové bez vysvětlení kontrolu nad jeho tělem. Po příjezdu si velitel týmu vyžádal tělo 308 a bylo mu řečeno, že to není možné. V následujícím deníkovém záznamu velitel vypráví, jak jeho pokus o získání těla přerostl v napjatou konfrontaci a jak se EBE 2 zoufale snažil situaci rozptýlit.

Vzali 308 veškerou krev

Vůdce Ebenů je větší tvor než ostatní. Zdá se, že je agresivnější než ostatní Ebeni. Když píšu agresivní, nemám na mysli v nepřátelském smyslu. Zdá se, že je šéfem, podobně jako já, jako velitel týmu. Jeho hlas, i když po tom všem stále nerozumím žádnému slovu, je drsný a s tónem, který se liší od ostatních. Číslo 203 tvrdí, že velitel má postoj. S tím souhlasím. Je k nám nesmírně přátelský a vyhověl všem našim žádostem. Vedoucí od nás požaduje mnoho věcí. Většinu z nich jsme mu poskytli. Jednou z podivných věcí je naše krev. Chtěl, abychom všichni dodali vzorky krve. EBE 2 nám vysvětlil, že krev neboli zdravotní tekutina, jak to vysvětlil EBE 2, je nutná k tomu, aby nám mohli dodat nějaké léky, kdybychom je někdy potřebovali. Čísla 700 a 754 cítí, že vzorek krve by mohl být právě použit k jiným účelům. Dovolili jsme Ebenům využít tělo 308 k pokusům. Odebrali veškerou krev 308 - to bylo bez mého souhlasu. Psal jsem o tom v deníku. Měli jsme kvůli tomu s Ebeny velmi napjatou situaci.

Když jsme se vydali do budovy, kde se nacházelo tělo 308, byli jsme konfrontováni několika Ebeny. EBE 1 [Tento EBE 1 je výše zmíněný vůdce Ebenů. Není totožný s EBE 1, který havaroval v Roswellu] se objevil a já jsem mu vysvětlil, že chceme tělo 308. Všichni jsme se na něj podívali. EBE 1 nám řekl, že tělo je ve skladu a že si ho nemůžeme vzít. Řekli jsme EBE 1, že si ho vezmeme. Jedenáct z nás prošlo kolem Ebenů v počtu šesti a vešlo do budovy. Nepokusili se nás zastavit. Když jsme byli uvnitř, nemohli jsme otevřít žádný z kontejnerů. K uzamčení kontejnerů se používal nějaký systém, možná ve stylu šifrování. Našli jsme kontejner, ve kterém bylo tělo 308. Rozhodli jsme se, že pošleme číslo 899 do našeho skladu pro výbušniny, abychom kontejner otevřeli. Objevil se EBE 2 s vůdcem. EBE 2 byl nesmírně zdvořilý a požádal nás, abychom počkali. Několikrát použila slovo prosím. Ve skutečnosti použila anglické slovo "beg".

Ustoupili jsme a já jsem EBE 2 řekl, že chceme tělo našich přátel a že si ho chceme prohlédnout. EBE 2 to přeložil vedoucímu. Proběhla mezi nimi dlouhá výměna slov. Nakonec nám EBE 2, který vypadal velmi frustrovaně, řekl, že vůdce chce, abychom šli na jiné místo a promluvili si o těle 308 s jiným Ebenem, lékařem. EBE 2 nám vysvětlil, že vše, co chceme vědět o těle 308, nám vysvětlí ebenovský lékař, který podle EBE 2 mluví anglicky. Řekl jsem EBE 2, že zde nechám čísla 899 a 754, aby hlídali tělo, a ostatní odvedu na místo, kde je lékař. EBE 2 to přeložil vůdci. Opět mezi nimi proběhla dlouhá, táhlá výměna slov. Trvala několik minut. Nakonec EBE 2 prohlásil, že vůdce chce, abychom všichni opustili tuto budovu a šli navštívit doktora. Řekl jsem EBE 2, že ne, že nenechám tělo čísla 308 o samotě. Cítil jsem, že dojde ke konfrontaci. Řekl jsem číslům 518 a 420, aby se vrátili, vzali si své pistole a co nejdříve se vrátili. Nehodlal jsem Ebenům dovolit, aby kontrovali mým rozhodnutím. Když to EBE 2 uslyšel, řekl mi, abych počkal, a položil mi ruku na hruď. Řekl jsem mu, aby to přeložil vůdci. Opět mezi nimi proběhla několikaminutová výměna slov. EBE 2 pak prohlásil, že vedoucí sem přivede lékaře, aby s námi situaci probral. EBE 2 mě požádal, abych prosím neposílal své muže pro zbraně. Zbraně nejsou potřeba. Můžeme to vyřešit beze zbraní. Prosím, nedělejte to. Řekl jsem EBE 2, že si pro zbraně nepůjdeme, ale neodejdeme, dokud neuvidíme tělo čísla 308. Vůdce něco udělal s komunikačním zařízením na opasku.

Asi o 20 minut později se v budově objevili tři Ebeni. Jeden z Ebenů se představil jako lékař a mluvil velmi dobře anglicky. Tento doktor měl podivně znějící hlas, téměř jako lidský hlas. Tento doktor neměl vysoký přízvuk jako EBE 1 a EBE 2. Tento lékař na mě udělal velký dojem. Jen by mě zajímalo, kde byl těch posledních 18 měsíců. Nikdy předtím jsme ho neviděli. Tento lékař nám řekl, že tělo čísla 308 není uvnitř kontejneru. Ebenové dělali s tělem čísla 308 pokusy, protože považovali za čest mít takový exemplář k práci. Lékař nám řekl, že tělo čísla 308 použili k vytvoření typu klonované lidské bytosti. V tu chvíli jsem doktora zastavil. Řekl jsem doktorovi, že tělo mého kolegy je majetkem Spojených států amerických, planety Země. Tělo nepatřilo Ebenům. Nepovolil jsem žádné experimenty na těle čísla 308. Vysvětlil jsem, že lidé považují tělo za posvátné.

Pouze já jsem mohl povolit použití těla čísla 308 k experimentům. Požadoval jsem, abych tělo viděl. Tento lékař mi vysvětlil, že tělo je pryč. Lékař řekl, že veškerá krev a tělesné orgány byly vyjmuty a použity ke klonování jiných bytostí. Použití slova "bytosti" mě i ostatní opravdu vyděsilo. Číslo 899 se nesmírně rozzlobil. Nadával doktorovi. Přikázal jsem 899, aby byl zticha. Pak jsem číslo 203 řekl, aby 899 odvedl z budovy. Uvědomil jsem si, že tahle záležitost by opravdu mohla rozkvést ve velký incident. To jsem nemohl dopustit. Bylo nás jen jedenáct a uvědomovali jsme si, že kdyby nás Ebenové chtěli uvěznit nebo zabít, mohli by to udělat velmi snadno. Ale nemyslel jsem si, že by se Ebeni k takovému jednání uchýlili. Nehodlal jsem dopustit, aby tento incident postoupil do něčeho horšího. Uvědomil jsem si, že s tím, co Ebenové udělali s tělem čísla 308, toho moc nenaděláme.

EBE 2 vypadal velmi rozrušeně. EBE 2 mi řekla, že každý by měl být hodný, mnohokrát zopakovala slovo "hodný". EBE 2 nechtěla, aby se tato záležitost vyhrotila. Bylo mi EBE 2 tak trochu líto. Snažil se tu záležitost  nějak vyřešit. Číslo 203 navrhlo, abychom se vrátili do našich obytných prostor a uspořádali týmovou schůzku. Řekl jsem vedoucímu, že nechci, aby se dál vměšoval mezi to, co zbylo z těla 308 a experimenty. Ukázal jsem prstem směrem k vůdcově tváři. EBE 2 to doktorovi přeložil. Doktor, který byl nesmírně přímý, mi řekl, že s tělem se už nic dít nebude, ale prozradil mi, že z těla zbylo jen velmi málo. EBE 2 mi pak řekl, že vůdce je znepokojen tím, že jsme rozrušeni. Že jsme jejich hosté. Že vůdce byl rozrušený, že jsme se urazili. Vůdce nás nechtěl rozrušit a slíbil, že se s tělem už nic dít nebude. Poděkoval jsem EBE 2 a nechal ji, aby to vůdci sdělila.

Vrátili jsme se do našich chatrčí. Všichni byli rozrušeni, zvláště číslo 899. Každému členovi jsem řekl, aby se uklidnil. Vysvětlil jsem naši situaci, jako by si to každý člen týmu ještě neuvědomoval, že nás je jen jedenáct vojáků. Neměli jsme žádnou možnost, jak s Ebeny bojovat. Neproletěli jsme 40 světelných let, abychom začali válku s Ebeny. Válku, kterou bychom nemohli vyhrát. Nemohli jsme vyhrát ani obyčejný pěstní souboj s Ebeny. Musíme si uvědomit naši situaci a jednat podle toho. Nařídil jsem každému členovi, aby přehodnotil situaci a přijal fakta o těle čísla 308 . Řekl jsem číslům 633 a 700, aby s anglicky mluvícím ebenským doktorem prozkoumali tento klonovací postup. Zjistíme všechna fakta o tom, co s tělem dělali, a co se o těle a experimentech Ebenů s tělem dá zjistit.

Odvážný nový svět

Cesta na planetu Ebenů byla naším traumatizujícím úvodem do světa, který Aldous Huxley prorocky předpověděl o třiatřicet let dříve (1932) ve svém klasickém románu "Brave New World". Ještě dvacet let předtím, než James Watson, Francis Crick a Maurice Wilkins vyřešili objevem molekuly DNA hádanku, jak se lidské vlastnosti předávají z generace na generaci, Huxley tušil, kam to všechno směřuje. V přehledu v knize "Masterplots", kterou vydal Frank N. Magill, se píše: "Lidské bytosti byly vyprodukovány masovou výrobou. Celý proces, od oplodnění vajíčka až po narození dítěte, prováděli vyškolení pracovníci a stroje. Každé oplodněné vajíčko bylo umístěno do roztoku ve velké láhvi pro vědecký vývoj do té třídy společnosti, pro kterou byl člověk určen." Již v roce 1943 studoval nacistický lékař hrůzy Josef Mengele, takzvaný "anděl smrti", v Osvětimi jednovaječná dvojčata, aby se naučil klonovat lidské bytosti.

V době, kdy tým v roce 1965 opustil Zemi, už věda DNA dobře rozuměla a vědci z týmu si toho měli být vědomi, zejména proto, že Watson, Crick a Wilkins získali v roce 1962 Nobelovu cenu za fyziologii nebo medicínu. V té době také z přísně tajných kruhů prosakovaly zprávy, že někteří z Šedých mimozemšťanů, kteří unášeli lidi, vytvářeli pomocí sofistikovaných genetických postupů hybridní lidsko-pozemskou rasu, ačkoli knihy Budda Hopkinse a Johna Macka na toto téma ještě nebyly napsány. Kromě toho se věřilo, že samotní Šedí jsou klony. Takže koncept klonování lidí nebo mimozemšťanů neměl být lékařům a vědcům v týmu zcela cizí. A přesto byli šokováni skutečností, že Ebenové považovali tělo čísla 308 za velkou cenu pro své pokusy s křížením. Bylo to jejich drsné uvedení do "odvážného nového světa" genetického inženýrství. Větší šoky však měly teprve přijít.

Genetická laboratoř Ebenů

EBE 2 přišel do chaty. Řekl jsem EBE 2, že čísla 633 a 700 jdou prozkoumat to, co zbylo z těla čísla 308. Měli také provést výzkum experimentů Ebenů provedených na těle čísla 308. EBE 2 vypadal velmi znepokojeně. Někdy je pro nás i po době, kterou jsme na této planetě strávili, těžké určit význam výrazu tváře na obličeji Ebenů. EBE 2 odpověděla, že musí nejprve získat souhlas. Řekl jsem EBE 2, že si může jít pro povolení, ale že nám při příjezdu řekli, že nemáme žádná omezení, kam jít. EBE 2 řekla, že si promluví s vedoucím. Čísla 633 a 700 shromáždili testovací vybavení a připravili se na zkoumání laboratoře Ebenů. Podle našich časových přístrojů se EBE 2 vrátila asi o osmdesát minut později. EBE 2 řekla, že je v pořádku, aby moji muži navštívili jejich laboratoř. Rozhodl jsem se, že ji také navštívím. Mne, 633 a 700 doprovodil EBE 2 do laboratorního zařízení.

Museli nás odvézt helitransportním zařízením, jak říkáme jejich vrtulníkům. Nějakou dobu trvalo, než jsme dorazili na toto místo. Podle údajů kompasu, což vlastně nejsou údaje kompasu, ale udělali jsme si vztažné body a podle nich... jsme cestovali na sever. Objekt byl na ebenovské poměry velký. Budova vypadala jako velká jednopatrová škola bez oken. Přistáli jsme na střeše, nebo možná jen na přistávací zóně na střeše. Doprovodili nás po chodníku nebo rampě. Na této planetě nemají žebříky. Přišli jsme do místnosti. Bílé stěny. Pak jsme prošli chodbou do další větší místnosti. Potkali jsme našeho anglicky mluvícího lékaře. Viděli jsme mnoho dalších Ebenů, všichni byli oblečeni do modravého jednodílného obleku. Jiné než jejich běžné obleky, o kterých jsem mluvil v minulých zápisech. Doktor nám řekl, že všechny pokusy prováděné v této budově, nenazval ji laboratoří, jen budovou, se dělají za účelem vytvoření klonovaných bytostí. Zavedli nás do další místnosti, kde byly svitky nádob, vypadající jako skleněné vany. Uvnitř každé vany byla těla lidí. Byl jsem v šoku, stejně jako čísla 700 a 754.

Ohavné vypadající stvoření

Těla. Podivně vypadající těla. Ne všechna ale byla lidská. Začali jsme procházet prostorem mezi vanami. Podívali jsme se do van. Byly to odporně vypadající bytosti. Zeptal jsem se doktora, co za stvoření se v těch vanách nachází. Doktor nám řekl, že tito tvorové pocházejí z jiných planet. Zeptal jsem se doktora, zda byli tito tvorové již mrtví, ve chvíli, když sem byli dopraveni  Nebo, zda je sem Ebenové dopravili živé. Doktor řekl, že všichni tvorové byli na planetu přivezeni živí. Číslo 700 se zeptalo, jestli ty tvory unesli nebo je sem přivezli proti jejich vůli. Doktor si nebyl jistý slovem "unesli". Doktor vypadal zmateně. Znovu se zeptal na otázku. Číslo 700 odpovědělo otázkou, zda tito tvorové byli uneseni z jiné planety a přivezeni na tuto planetu bez svolení jich samotných nebo vůdců jejich planety. Doktor řekl, že tyto bytosti sem byly přivezeny kvůli pokusům. Tato stvoření prý nejsou inteligentní bytosti. EBE 2 pak použil slovo zvířata. Dobře, teď už to chápu. Všechny tyto bytosti jsou zvířata z jiných planet. Zdálo se, že doktor nerozumí slovu "zvíře". EBE 2 a doktor si vyměnili slova v ebenštině a doktor pak řekl, ano, jsou to zvířata. Pak jsem se zeptal, jestli jsou v této budově nějací inteligentní tvorové. Doktor řekl, že ano, ale že všichni byli mrtví, když přiletěli na tuto planetu. Požádal jsem, abych tyto tvory mohl viděl. Doktor mne opravil a řekl bytosti. Dobře, myslím, že tvorové jsou zvířata a bytosti jsou jako lidé.

Nejprve napíšu popis těch tvorů uvnitř těch van. Nejsou si všichni podobní. První tvor, kterého vidím uvnitř vany, vypadá jako dikobraz. Zdá se, že má uvnitř umístěnou trubičku. Trubice vede do krabice pod vanou. Druhý tvor, kterého vidím, vypadá jako příšera. Má velkou hlavu, velké hluboko posazené oči, žádné uši, ústa, ani žádné zuby. Je dlouhý asi dva metry a má dvě dolní končetiny, ale nemá chodidla. Má to dvě ruce, ale nezdá se, že by to mělo lokty. Má ruce, ale nemá prsty. Tímto tvorem také prochází trubice. Dalšího tvora nemám k čemu bych ho mohl přirovnat. Má krvavě červenou kůži, uprostřed dvě skvrny, možná oči. Nemá ruce ani nohy. Má velmi zvláštní zápach. Kůže se zdála být skvrnitá se šupinami. Možná jako ryba. Možná je to ryba. Další tvor byl podobný člověku. Ale kůže je bílé barvy vrásčitého charakteru. Hlava je velká, má dvě oči, dvě uši a ústa. Krk je velmi malý. Hlava téměř vypadá, jako by seděla na spodní části trupu. Hrudník je tenký, s velkými výčnělky podobnými kostem. Paže jsou pokrčené, s rukama bez palců. Nohy jsou také pokrčené, s chodidly, ale jen se třemi prsty. Na další tvory jsem se už nemohl dívat.

-pokračování-