Trať na Borská pole vznikala dlouho, ZČU si na tramvaj počkala dlouhých 30 let

„Stojíme u zastávky Karlov poblíž nové technické základny a především trati, která odbočuje od Jižního předměstí na Borská pole. Tato trať byla plánovaná dlouhá léta. Už v 80. letech se uvažovalo, jak dostat trolejbusy k zadním branám Škodovky, tehdy sem jezdily pouze autobusy,“ uvedl vedoucí dopravního oddělení Plzeňských městských dopravních podniků Jiří Kohout, který pokračoval:

Dříve se v této oblasti nacházela dělnická čtvrť Karlov|foto:Kateřina Dobrovolná, Český rozhlas

„V 90. letech se Borská pole, jakožto bývalé letiště, začala přestavovat na průmyslovou čtvrť a už tehdy se tady začaly zakládat první stožáry pro trolejbusovou trať. Borská pole si na trolejbusy ale ještě několik let počkala. První pořádný projekt zde vznikl v roce 2004, jenomže pak nastalo období stagnace, jelikož cena trolejbusů výrazně rostla.“

Jedna z rozestavěných částí trati byla i na Borské ulici od dnešní Techmanie směrem na Karlov. „Stožáry zde stály docela dlouho a jezdila pod nimi linka 41 z Vinic, kterou měly nahradit právě trolejbusy. Zároveň se plánovala také tramvaj k univerzitě a na Borská pole. Naštěstí se oboje podařilo postavit. Trolejbusy byly první, a to v roce 2010. Západočeská univerzita si na svou tramvaj počkala dlouhých 30 let,“ popsal Kohout.

Jelikož byla vozovna v Cukrovarské ulici přeplněná, bylo nutné pro trolejbusy najít další vhodnou lokalitu. Tou se stal právě Karlov. „Trolejbusová a autobusová vozovna stojí na území bývalé lokomotivní haly. Vozovna zde byla zřízena v letech 2013-1014 a dnes tady parkují a opravují se všechny nekolejové vozy plzeňské městské dopravy a vyrážejí odtud na své linky,“ řekl pracovník PMDP.

Trolejbusová a autobusová vozovna na Karlově|foto:Kateřina Dobrovolná, Český rozhlas

„Z původního Karlova už tady toho mnoho nenajdeme. V místě, kde je dnes vrátnice trolejbusové vozovny a odstavné plochy autobusů, se nacházela právě čtvrť Karlov, taková řada domů, a vlastně jediné, co po nich zbylo, jsou krásné velké kaštany. Byly poměrně pietně zachovány a zatím docela dobře rostou,“ podotkl Jiří Kohout.