Čtrnáct procent dolů jen během uplynulého měsíce, taková je statistika jednoho z nejvýznamnějších globálních indexů mapujících ceny drahých kovů. Ty jsou pohledem indexu DJ Precious Metals před Vánoci nejlevnější takřka od loňského počátku pandemie. Totálním propadákem je palladium, které jen od počátku roku připravilo investory takřka o 35 procent. Relativně levné drahé kovy přitom mohou mít v současnosti zdánlivě paradoxní důvod. Totiž budoucí ústup inflace díky razantní cenové brzdě amerických centrálních bankéřů.
„Přestože vidíme, že realizovaná inflace roste, inflační očekávání se v reakci na jestřábí obrat v rétorice Fedu vydala dolů,“ uvádí portfolio manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler s tím, že trh v horizontu několika let sází na to, že inflace přestane být palčivým problémem.
Právě drahé kovy bývají přitom tradičně považovány za optimální investici pro inflační prostředí. „Například pětiletá sazba, která měří střednědobá inflační očekávání, poklesla z hodnoty 3,2 procenta, tedy z nejvyšší úrovně od osmdesátých let na 2,7 procenta,“ dodává Pfeiler.
Investice roku 2021: Komodity, akcie, kryptoměny i dluhopisy
Relativně nejméně ztratilo z drahých kovů v posledních týdnech zlato. Drahý kov za posledních pět týdnů zlevnil zhruba o pět procent. Třináct procent pak ze svého podzimního cenového vrcholu ztratilo stříbro. Nejsilněji se ovšem propadly drahé kovy blízké platině.
Index Platinum Group Metals zahrnující koš šestice drahých kovů, jako jsou ruthenium, rhodium, palladium, osmium, iridium a platina, tak například jen od poloviny listopadu přišel o více než 40 procent. Samotné palladium se propadlo za posledních pět týdnů o čtvrtinu, platina pak o zhruba 16 procent.
Soumrak popularity drahých kovů má vedle sázek na zkrocení inflace ovšem i další důvody. Tím prozaičtějším je jednoduše jejich dřívější růst. Od počátku pandemie do loňského července totiž index cen drahých kovů vzrostl o více než 80 procent.
„Drahé kovy se dostaly na hodnoty, které jsou pro ně velmi výrazně nadprůměrné, neboť jejich dlouhodobá roční výkonnost se pohybuje v nízkých jednociferných procentech a mnohdy po výrazném růstu přichází stagnace či korekce,“ soudí analytik společnosti XTB Tomáš Vranka. Kovům nepomáhá ani silnější dolar, který získává pro burziány na atraktivitě díky očekávanému růstu amerických úrokových sazeb.
Drahé kovy navíc v investorském hledáčku vystřídala jiná aktiva. „Změnila se charakteristika trhu a do popředí se dostala riziková aktiva, konzervativnější investice ustupují do pozadí,“ dodává Vranka. Díky nízkým úrokovým sazbám lidé podle něho také nakupují více takzvané růstové akcie namísto hodnotových a upřednostňují tak vyšší míru rizika. „Investoři přesouvali letos kapitál do akcií, nemovitostí či do kryptoměn a kupříkladu zlato se tak dostalo na okraj pozornosti,“ uvádí analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.
Sázky na vyšší úrokové sazby rovněž táhnou vzhůru výnosy státních dluhopisů, které jsou pro velký, konzervativní kapitál důvodem pro překlopení části investic právě i z drahých kovů. „Očekává se růst reálných, tedy o inflaci očištěných dluhopisových výnosů, jejichž zvýšení obvykle vede k oslabování kurzu zlata,“ dodává Pfeiler.
Někteří z ekonomů rovněž zpochybňují i samotnou schopnost zlata fungovat jako inflační pojistka. Sílící hlasy v tomto směru pak prý v kombinaci se stále rostoucím trhem kryptoměn vedou k tomu, že zájem investorů o drahé kovy klesá i v etapách masového strachu z nástupu inflace, jako je tomu v současnosti.
