Které knihy máte právě na nočním stolku?
Je tam několik rozečtených knížek. Letecký motor v dřezu aneb Rozhovory o umírání od Ireny Závadové a Martiny Špinkové. Češi v dějinách nové doby 1848–1939 (Otáhal, Pithart, Příhoda). Memoirs of a Revolutionist – vzpomínky slavného amerického novináře Dwighta Macdonalda z roku 1957 na předchozích 20 let, kdy se z amerických levičáků postupně stávali konzervativci. Tři útěky Hanny Arendtové od Kena Krimsteina, což je biografie slavné filozofky v komiksu. A ještě Jablko z oceli – historie Ukrajiny od Davida Svobody. Kniha váží několik kil, ale stála za přečtení. Bylo to pro mě hodně nové téma.
Máte na stolku také knihu, kterou byste mohl doporučit jako lék na „blbou náladu“?
Žádná z těch knih nepatří mezi „veselé“ čtení. Jedině snad lze čerpat útěchu v tom, že bývalo hůř.
Ke které knize se vracíte?
Mám takových víc, zmínil bych dvě, jednu poetickou, jednu historickou. Zaprvé – Zapomenuté světlo od Jakuba Demla. Knížka je lepší než film natočený před lety. A také na ten se dalo dívat. A Vojska generála Vlasova v Čechách od Stanislava Auského. V tomto textu je plno hádanek, některé se snažím rozluštit.
Existuje kniha, o níž víte, že si ji ještě musíte v tomto životě přečíst?
Už 30 let nesleduji televizi, volný čas věnuji čtení. Nejsem si vědom, že bych teď marně sháněl konkrétní knihu. Ale je to tak trochu Neználkův pocit, protože nevím o existenci spousty zajímavých knih. A každý rok vycházejí nové lákavé tituly.
Kterého autora byste rád pozval na dobrou kávu?
Novináře Josefa Guttmanna. Požádal bych ho, aby mi vyprávěl o svém dramatickém životě v první polovině minulého století a ušetřil mně a kolegovi Emanuelu Šípovi čas, který věnujeme sbírání střípků z jeho života po zahraničních archivech. Ten pán by si zasloužil biografii.
A se kterým autorem byste se nebál strávit dlouhý let přes oceán, anebo byste si dokonce troufl s ním ztroskotat na pustém ostrově?
Bylo by mi potěšením letět s Milošem Doležalem. Povídali bychom si nejen o textech, jež připravuje, ale také o Josefu Toufarovi, o Broumovsku, Vysočině nebo Blatensku. A kdyby – čistě hypoteticky – došlo skutečně ke ztroskotání, a pokud by se trosečníci ke své smůle neocitli na ostrově plném kokosových palem, ale v nehostinném prostředí, přivítal bych společnost Grete Buber‑Neumannové. Určitě by si dokázala poradit, když přežila sibiřský gulag a nacistický vyhlazovací tábor. Hovořili bychom pak jistě o její knize Zajatkyní Stalina a Hitlera. A také o Mileně Jesenské.
Příběhy mezi španělskou chřipkou a covidem. Velký knižní čtvrtek přinesl i nový román Pavly Horákové
Autorka je publicistka, pracuje pro Nadaci Charty 77 – Konto Bariéry.
