Filmový Resident Evil: Raccoon City je zábavná blbost pro fandy

Resident Evil se dočkal ze všech videoher snad nejvíce filmových zpracování. Pod taktovkou režiséra Paula W. S. Andersona byla natočena šestidílná celovečerní série pofidérní kvality s Millou Jovovichovou v hlavní roli. Vznikl také kraťas Biohazard 4D Executor pro japonská 4D kina. Následovaly tři animované snímky Rozklad, Zatracení a Vendeta, po nichž přišel ve stejné podobě zpracovaný seriál Infinite Darkness. 

10 fotografií

Během pandemie koronaviru vznikl nejnovější hraný počin natočený podle kultovních videoher od Capcomu, který nese název Resident Evil: Raccoon City (v originále zní podtitul Welcome to the Raccoon City, což znamená: vítejte do Raccoon City). Tento film je rebootem filmové série, který nemá s předešlými snímky nic společného. Jelikož není film dostupný na žádné VOD službě, musel někdo za tým Bonuswebu vyrazit chtě nechtě s respirátorem na tlamě a dezinfekcí v kapse do multikina, abychom zjistili, jak na tom film ve skutečnosti je.

Natočeno podle herní jedničky a dvojky

Protože jsem největší fanda Resident Evilu v redakci, na námitky jako „v respirátoru se i sprchuji“ a „sex mám jen s očkovanými ženami po dvoutýdenní karanténě“ nebyl brán zřetel. Nechceme zlehčovat pandemickou situaci. Ale jít na Biohazard film (tak zní název Resident Evil v Japonsku) v biohazard podmínkách, je fakt něco. Kdo by to před pár lety řekl, že? Resident Evil: Raccoon City zpracovává první dva videoherní díly. Proč dva nejednou? Upřímně, také nevíme. 

Příběh jedničky by určitě vydal na samostatný film a stejně tak je tomu u dvojky, která by mohla být jedním z nejlepších pokračování herního snímku. 

Jenže britský režisér Johannes Roberts (47 metrů, 47 metrů: Mimo klec a Oni 2: Noční kořist), který podle našeho skromného názoru ještě nepatří mezi nejzkušenější v oboru, měl jiný názor. Smíchal děj obou dvou dílů videoher odehrávajících se v ikonickém Raccoon City zdecimovaném konglomerátem Umbrella do jednoho filmu a zde je výsledek.

Ve snímku vystupuje přehršel postav, které si podle nás divák neznalý předlohy nemá šanci zapamatovat. Ani některým zásadním se nedostalo dost prostoru. A to je škoda. Fanoušci předlohy ihned poznají protagonisty prvních dvou videoher: veterány jednotky S.T.A.R.S. Chrise Redfielda, Jill Valentine, policejního nováčka Leona S. Kennedyho nebo Claire Redfield, která do Raccoon City přijela vypátrat svého odloučeného bratra. 

Resident Evil: Raccoon City

Z videoher se tu objevují i další staří známí jako padouch Albert Wesker, šílený vědec William Birkin, zkorumpovaný policejní šéf Brian Irons nebo zmutovaná a ztrápená Lisa Trevor, která byla jedním z nejlepších přídavků do remaku prvního dílu. Postav z videoher je tu v jednom filmu více, než jich bylo v celé Andersonově sáze. To může některým divákům vyhovovat, ale my bychom raději upřednostnili, kdyby ty nejzajímavější z nich dostaly na stříbrném plátně více prostoru. Herecké výkony jsou značně rozporuplné.

Režisér je fanda a srdcař

Zatímco nikdo z hlavních hrdinů neválí, někteří herci jsou dost toporní a chemie mezi nimi nefunguje, ve vedlejších rolích doslova září Neal McDonough jako Birkin a Donal Logue v roli Ironse. Fandové nebudou ze zpracování některých svých oblíbenců nadšeni. A ne, teď nemyslíme to, že Jill hraje mulatka a Leon má indické kořeny. Casting není optimální, ale o tom teď není řeč. 

Jill je zde do Weskera zamilovaná potrhlice a Leon sice byl i v druhé hře nováček, ale zde je to neschopný mamlas, který si nechá sebrat zbraň. Zmíněný Wesker sice není klaďas, ale k arogantnímu a povýšenému zmetkovi z her má hodně daleko. 

Resident Evil: Raccoon City je béčko do morku kostí. Na nic jiného si nehraje a je to jenom dobře. Roberts je srdcař a na filmu je to vidět. Na rozdíl od Andersona se pokusil o věrnější zpracování, což se povedlo. K dané látce však přistoupil trochu ve stylu The Walking Dead. Některé události se tedy odehrávají jinak než v předloze nebo je zažívá úplně jiná postava. Výsledek je uspokojivý.

Konečně horor?

Film má slušnou atmosféru a Rogers ho pojal jako horor. Upřímně jsem se sice ani na okamžik nebál, ani se nelekl, ale zpracování je v tomto směru příjemné. Nikdo tu nenosí kůži ani latex a nemetá salta vzad v bullet timu deset let poté, co to přestalo být v kurzu. Potěšila celá řada easter eggů, které nebudeme zmiňovat, abychom se vyhnuli spoilerům a nepřipravili vás o překvapení. Dostaví se také spousta známých monster. 

Co se ovšem masek a efektů týče, je to bída. Zombie nejsou moc přesvědčivé, jejich make-up je oproti nemrtvým ze zmíněného seriálu The Walking Dead bídný. CGI efekty jsou naprosto k smíchu. Je vidět, že se na nich šetřilo. Ve tmavém sálu kina však jejich hrůza nevyniká natolik jako v traileru doma na YouTubu. Zatímco úvod snímku má fajnové tempo, konec je příliš uspěchaný. A taky nelogický. Resident Evil: Raccoon City je rozhodně špatný film. Ale zábavně špatný. Za celý film jsem ani jednou neobracel oči v sloup nebo si v duchu neříkal, že v kině ztrácím čas.

Výjimku tvoří mezititulková scéna, která je tak blbá a směšná, že jsem to nevydržel a smál se nahlas na celý sál. Soundtrack je velmi solidní a podtrhuje hororové zpracování. Stojí za ním ostatně Mark Korven, který vytvořil hudební doprovod k ceněným hororům Roberta Eggerse Čarodějnice a Maják. 

Jelikož je film situován do 90. let a devadesátky z něj skutečně křičí, zní na písničkovém soundtracku několik dobových songů. Pobavil nás track My Favourite Game od Cardigans. Jak retro pařani moc dobře vědí, jde o song ze závodní videohry Gran Turismo 2. Suma sumárům je Resident Evil: Raccoon City ptákovina, ale pobavíte se u ní. První Resident Evil od Andersona z roku 2002 je podle nás lepším filmem, ale Rogersova novinka je povedenější než cokoliv, co přišlo po něm. Po otřesném traileru jsme měli očekávání na nule a vlastně je to dobře. Asi se nám Resident Evil: Raccoon City díky tomu líbil víc. 

Finální známka je trochu nadhodnocená, ale jsme fanoušci, tak to pochopte. Jo a mimochodem, Anderson se angažoval i ve tvorbě tohoto snímku. Zastal roli výkonného producenta.