Zkontroluje se, zda národní pravidla pro určování skutečných vlastníků firem odpovídají evropským standardům. A pokud ne, chyby se opraví. Alespoň takovou podmínku obsahuje ve zkratce Národní plán obnovy. České úřady ji musí splnit, aby na eurodotace určené na obnovu ekonomiky dosáhly.
Nejde přitom o malé peníze. Evropská komise pro Česko vyhradila na zmírnění koronavirové krize celkem 191 miliard korun. Jejich čerpání ale teď může být v ohrožení. Brusel totiž nesouhlasí s tím, jakým způsobem vládní legislativci pojem skutečného vlastníka v zákoně definovali.
„To, že se nedostatečně implementovala evropská směrnice, je sice špatná zpráva, skrývá ale ještě horší dopad. V Národním plánu obnovy jsme se totiž zavázali mít přesně ty kritizované části v plném souladu,“ upozornil analytik Milan Eibl z protikorupční organizace Transparency International, která už dříve označila Národní plán obnovy z hlediska transparentnosti za debakl.
„A pokud se tak nestane, nezíská Česká republika další balík peněz určený pro obnovu ekonomiky. Bohužel se znovu ukazuje, že švejkovský přístup k problematice skutečného vlastnictví přináší jenom problémy,“ uvedl Eibl.
S prověrkou evidence skutečných majitelů, která vychází z evropské směrnice proti praní špinavých peněz, a dalších protikorupčních pravidel se počítá ve čtvrtém pilíři Národního plánu obnovy. Konkrétně se zmíněná pasáž skrývá pod bodem 212 v přehledu milníků a cílů, které podmiňují čerpání unijních miliard.
Miliardy v ohrožení
O splnění všech nutných podmínek mluvila také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová během červencové návštěvy v Praze. „Je tam požadavek na zajišťování a sběr informací o osobách, které stojí za subjekty, které dostávají finance. Tyto milníky musí být splněny předtím, než bude v polovině roku 2022 vyplacena první velká částka,“ upozornila.
Národní plán obnovy
Národní plán obnovy je podkladem pro čerpání peněz z Nástroje pro oživení a odolnost Evropské unie. Je rozdělen na šest hlavních oblastí, které z něj budou financovány. Jedná se o infrastrukturu a tzv. zelenou transformaci, digitalizaci, vzdělávání a trh práce, vývoj a inovace. Podpora je určena i na zdravotní prevenci. Česko by z něj mělo získat 191 miliard korun, v říjnu už obdržela zálohu 13 procent.
V tom ale může být potíž. Ministerstvo spravedlnosti, které rejstřík skutečných majitelů spravuje, už dříve prohlásilo, že při tvorbě zákonných pravidel nepochybilo. A stejný postoj zastává i ministerstvo financí, které je gestorem dané problematiky. Resort má za to, že česká úprava skutečných majitelů „je pro účel boje proti praní peněz kvalitní, funkční a v souladu s evropskými i mezinárodními standardy“.
„Věříme, že ze strany Evropské komise se jedná pouze o nedorozumění a nepochopení legislativního textu, které se podaří v rámci odpovědi na její formální upozornění uspokojivě vysvětlit, a že řízení proti České republice bude zastaveno,“ uvedl pro iROZHLAS.cz Šimon Blecha z tiskového odboru resortu.
Bruselu konkrétně vadí, že česká legislativa oproti evropské směrnici rozlišuje u firem nejen osobu s koncovým vlivem, ale také koncového příjemce výhod. „Vnitrostátní opatření se jeví jako nesprávné,“ stojí v dopise, který server iROZHLAS.cz získal.
V rejstříku tak mohou být u jedné společnosti zapsáni dva různí lidé. Je to třeba případ holdingu Agrofert, kde je jako koncový příjemce zapsán premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) a jako osoba s koncovým vlivem předseda představenstva Zbyněk Průša.
Havlíček bez obav
Server iROZHLAS.cz se proto na celou věc zeptal také ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO), jehož resort Národní plán obnovy dosud zastřešuje. Ten se ale zatím potíží s čerpáním miliard z evropského fondu pro obnovu a modernizaci ekonomiky neobává.
„Co se týče čerpání Národního plánu obnovy a definice skutečného majitele, je řada různých výkladů. Nejsprávnější postup s Evropskou komisí – dle své gesce – řeší ministerstvo spravedlnosti,“ vzkázal Havlíček přes mluvčí ministerstva Štěpánku Filipovou.
Koncem listopadu resort na svém twitteru informoval, že Evropské komisi poslal první report o provádění milníků a cílů. Ministerstvo tehdy také uvedlo, že je splněno osm milníků a cílů a dalších 236 zbývá.
Jaký postoj k celé věci zastává Havlíčkův nástupce ve funkci ministra průmyslu a obchodu Josef Síkela (za STAN), není jasné. Na dotazy redakce zatím nereagoval. Stejně tak na zaslané otázky dosud neodpověděl designovaný premiér Petr Fiala (ODS).
Dotčená ministerstva teď mají dva měsíce na to, aby na výtky Bruselu ohledně evidence skutečných majitelů reagovala. Pokud ovšem Evropská komise na argumenty českých úřadů nepřistoupí, spor by mohl skončit u Soudního dvora Evropské unie.
„Když už žalobu Evropská komise podá, tak je podle dostupných statistik v 87 % úspěšná. To znamená, že soud konstatuje porušení povinnosti ze strany žalovaného členského státu. Takže šance, že se mýlí ve svém hodnocení kauzy, je dost malá,“ přiblížil expert na unijní právo a bývalý lidovecký europoslanec Pavel Svoboda.
Problém se střetem
Nejde ale jen o soudní spor či čerpání evropských dotací v rámci Národního plánu obnovy. Kvůli potížím s evidencí skutečných majitelů by se mohlo zkomplikovat také finále auditu kolem premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO). Novými pravidly pro určování vlastníků firem, které v Česku začaly platit v červnu, české úřady totiž argumentovaly v posledních měsících také při komunikaci s Bruselem o vypořádání střetu zájmů.
„Je důležité zdůraznit, že na národní úrovni v problematice prevence střetu zájmů neustále pokračujeme, a to systémovými úpravami legislativy, rozvojem a zdokonalováním odpovídajících registrů,“ napsala náměstkyně pro místní rozvoj Daniela Grabmüllerová v posledním dopise, který Češi do Bruselu poslali na konci září.
V příloze pak jako první legislativní změna, která má pomoci v předcházení střetu zájmu, byl uveden právě rejstřík skutečných majitelů.
A podobný obsah měl i další dopis, který české úřady poslaly do Bruselu na začátku listopadu a kterým se snažily odvrátit stopku dotací. Pro připomenutí: jednalo se o odpověď na tzv. varovný dopis z poloviny léta. Ten byl mimořádný a komunikace k auditu ke střetu zájmů se netýkal, ačkoliv vycházel z jeho závěrů. V něm unijní špičky varovaly české úřady, že pokud nezačnou řádně kontrolovat střet zájmů, tok peněz z Evropské komise se může zastavit.
„Legislativní změny provedené v oblasti prevence střetu zájmů na národní úrovni, jako i úpravy příslušných informačních systémů sloužících ke kontrole a předcházení střetu zájmů, jsou uvedeny v příloze č. 1,“ stojí v dopise. V přiloženém dokumentu je na prvním místě uvedena opět evidence skutečných majitelů.
Další komplikace
Jenže nyní tento argument spíše komplikuje českým úřadům situaci. „Orgány programu se žádají, aby potvrdily, že všechna příslušná doporučení, respektive požadavky vydané jinými útvary Komise týkající se prováděcích opatření, budou v rámci tohoto auditu řádně zohledněny,“ píše se v zatím posledním dopise Bruselu ke střetu zájmů, který do Česka dorazil na konci listopadu.
A požadavek pokračuje. „Zejména by měla být řádně zohledněna jakákoliv další relevantní doporučení nebo požadavky GŘ FISMA, zejména s ohledem na zajištění souladu vnitrostátního systému s požadavky směrnice AML (směrnice proti praní špinavých peněz – pozn. red.).“
Ministerstvo pro místní rozvoj, které má komunikaci ohledně auditu ke střetu zájmů s Evropskou komisí na starosti, ale nechtělo říci, jak se s tímto novým problémem vypořádá. Navíc to, že bude mít Česko správně nastaveny kontrolní mechanismy pro střet zájmů, je opět podmínkou pro čerpání peněz z Národního plánu obnovy.
„Pokud jde o komunikaci s Evropskou komisí k auditu týkajícímu se nastavení systému prevence střetu zájmů, dialog k dosud neuzavřeným zjištěním auditorů Evropské komise je stále veden na žádost Evropské komise v důvěrném režimu,“ uvedl mluvčí Vilém Frček a doplnil, že zákon o evidenci skutečných majitelů má na starosti ministerstvo spravedlnosti.
Česko pátou úpravu evropské směrnice proti praní špinavých peněz do tuzemské legislativy promítlo po dlouhých diskusích v podobě zákona o evidenci skutečných majitelů. Ten začal platit letos v červnu. V praxi to pocítily především firmy, ty musí nově veřejně a pod hrozbou sankcí dokládat skutečné vlastníky.