Očkování nestačí? Jak se naučit s covidem (ne)žít.

Pan Karel Hruška pracuje v Ústavu pro výzkum a vzdělávání a vyjadřuje se ke covidu. Zastánci očkování jsou velmi citliví, pokud se ke covidu vyjadřují „laici“, tj. nevzdělanci v oboru epidemiologie. Hruška napsal rozsáhlou stať o tom, co by se mělo realizovat,namátkou:

• Prohloubit opatření proti šíření covidu
• Lidé s pravděpodobnou infekcí by neměli sami navštěvovat lékaře a chodit do lékárny pro léky ani do testovacího střediska
• Zařízení náhradní zdravotní péče by měla být zřizována jako zálohové nemocnice v halách výstaviště nebo na stadionech z připravených buněk
• Personál kuchyní v restauracích, na školách, v domovech pro seniory a v zařízeních pro sociální péči včetně těch, které zajišťují prodej přes okénko neb rozvoz, musí být dvakrát týdně testován
• provozní doba restaurací a všech obchodů by pro zákazníky měla být přerušena od 10 do 11 hodin dopoledne a od 15 do 16 hodin odpoledne
• školy - Po každé takové přestávce provést dezinfekci chodeb, WC a společných prostor. Kliky a madla musí být pečlivě dezinfikovány
• Budovy a domy s více než dvěma byty- Kliky, madla a výtahy musí být jednou denně dezinfikovány. Ve společných prostorách musí všichni používat respirátory
• Sportovní utkání se musí konat bez diváků

Detaily může čtenář nalézt v originálu.

Co k tomu říci? Bylo by to takové „Rakousko“ v lockdownu  s dezinfikovanými klikami ve školách, bytových domech a úřadech. Základní problém je ale ukryt v požadavku Hrušky, aby lidé s infekcí covidu (i když nepotvrzenou) nechodili k lékaři a zůstali doma. Lékaři by měli naopak chodit za pacienty. Obávám se, že tento požadavek je jen stěží realizovatelný. Mnohem jednodušší a řada praktiků to tak dělá (včetně mého) , že za jasně definovaných podmínek pacienty přijímá v ordinaci ve vyhrazeném čase. 

Co říci k této informaci: Američtí vědci nový lék testovali celkem na 775 pacientech, u kterých se covid prokázal před méně než pěti dny. Polovina z nich dostávala tabletku molnupiraviru, druhá placebo bez účinné látky.V první skupině s lékem bylo nakonec hospitalizováno lehce přes sedm procent lidí, ve druhé skupině s placebem dvojnásobek. Mezi těmi, kterým byl podán pravý lék, nezemřel nikdo. Z pacientů, kteří dostali neúčinnou látku, jich bylo osm. Další testy však ukázaly snížení účinnosti na třicet procent.. 

Velmi nadějné pilulky má i společnost Pfizer. Nové prášky proti covid-19 snižují hrozbu nutné hospitalizace nebo smrti o 89 %, pokud jsou podány během tří dnů po výskytu symptomů. Aspoň to nedávno uvedl Pfizer coby jejich výrobce. Antivirotikum Paxlovid bylo podáno v klinickém testu lidem s covidem, u kterých hrozilo výrazné riziko vážného průběhu onemocnění. Lék funguje na principu brzdění proteinu proteas, který koronavirus nutně potřebuje pro udržení své replikace. Lék účinkoval tak jasně a silně, že nezávislá kontrolní komise doporučila zkoušky ukončit, aby ho dostali i lidé v kontrolní placebo skupině. Pfizer má teď v plánu dodat data FDA agentuře, která může provést zrychlené schválení „co nejdříve“. To aspoň vyplývá z prohlášení farmaceutické společnosti. Na zkouškách se podílelo více jak 1 200 dospělých z USA i zahraničí s příznaky od velmi mírných až po vážnější.

Pokud se má společnost s covidem naučit žít, tak tím způsobem, že nemocní pacienti budou řádně u lékaře vyšetřeni a nasazena léčba.  O tom, že se musíme s covidem naučit žít, hovořil i designovaný premiér Petr Fiala a jeho názor naprosto akceptuji. Společnost se musí naučit s covidem-19 žít. Tuto vlnu epidemie covidu už nelze zastavit. Jediné, co se dá dělat, je omezit její dopady a chránit zdravotnický systém před kolapsem. Novinářům to dnes řekl budoucí premiér Petr Fiala (ODS). 

Je podle mého názoru nutné využívat všechny možnosti ochrany před vážným průběhem nemoci od očkování až po nové léky. Obávám se, že opatření podle pana Hrušky nejsou takového druhu, aby se  správné medikaci a očkování vůbec rovnala.