Domů     Vesmír
Poprvé v dějinách se lidmi vyrobená funkční sonda dotkla Slunce
Martin Janda 14.12.2021

Sonda Parker Solar Probe poprvé prolétla horní vrstvou sluneční atmosféry korónou. Poprvé tak vědci mají k dispozici měření částic a magnetických polí, které jsou trvale vázány na Slunce..

Tento zásadní milník znamená pro Parker Solar Probe jeden velký krok a pro sluneční vědu jeden obrovský skok.

Stejně jako přistání na Měsíci pomohlo vědcům pochopit, jak se zformoval, dotyk s látkou, z níž je Slunce složeno, pomůže vědcům odhalit zásadní informace o naší nejbližší hvězdě a jejím vlivu na Sluneční soustavu.

Jak se sonda Parker přibližuje k naší mateřské hvězdě, přináší nové objevy, které jsou pro pozorovatele ze Země i pro jiné sondy neuskutečnitelné. V roce 2019 zjistila, že v blízkosti Slunce se hojně vyskytují magnetické klikaté struktury ve slunečním větru, tzv.

switchbacks. Jak a kde vznikají, však zůstávalo záhadou. Parker Solar Probe, která od té doby překonala vzdálenost ke Slunci o polovinu a nyní proletěla dostatečně blízko, aby mohla identifikovat jedno místo jejich vzniku: sluneční povrch.

První a nikoliv poslední průlet korónou poskytuje údaje o jevech, které nelze studovat z dálky. „Při průletu tak blízko Slunce nyní Parker Solar Probe studuje podmínky ve vrstvě sluneční atmosféry s převahou magnetického pole – koróně -, které jsme nikdy předtím nemohli zjistit,“ řekl Nour Raouafi, vědecký pracovník projektu Parker Solar Probe z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory v Laurelu ve státě Maryland.

„Důkazy o pobytu v koróně vidíme v údajích o magnetickém poli, údajích o slunečním větru a vizuálně na snímcích. Skutečně vidíme, jak sonda prolétá koronálními strukturami, které lze pozorovat při úplném zatmění Slunce.“.

Parker Solar Probe se na svou cestu vydala 12. srpna 2018. Družice se během své mise stane rekordmanem v přiblížení ke Slunci, když se dostane na vzdálenost pouhých 6,2 milionu kilometrů od povrchu. Dosud se ke Slunci nejblíže přiblížila americko-německá sonda Helios 2, která dosáhla vzdálenosti 41,9 milionů kilometrů od slunečního povrchu.

Před vysokými teplotami  sondu chrání uhlíkový štít. Ten bude čelit teplotám kolem 1300 °C, byť v hlubších vrstvách koróny jsou teploty daleko vyšší. Ba mnohem vyšší, než je povrch Slunce, kde teploty dosahují hodnot okolo 5 500 °C. Proč tomu tak je, to je jedna z otázek, na kterou by sonda měla poskytnout odpověď.

„Porušuje to přírodní zákony, porušuje to fyzikální zákony,“ podotkla jedna z členek týmu, který se na misi podílí, Nicola Foxová. I na tuto záhadu možná sluneční posel najde odpověď.

Související články
Pete Conrad byl třetím člověkem na Měsíci, zemřel v roce 1999 při havárii motocyklu, který sám řídil. Manželka Nancy na jeho počest spustila Conrad Challange, prestižní mezinárodní soutěž, v rámci které mohou mladí lidé z celého světa soutěžit o to, kdo navrhne nejužitečnější inovaci pro vesmírný program. Letos v ní uspěla pětice studentů z Čech. […]
Americká sonda Juno zkoumá Jupiter už od roku 2016. Největší planeta Sluneční soustavy je bezesporu zajímavým tělesem, ale to samé platí i o jejích oběžnicích. Proto sonda čas od času zaměří svou pozornost na některou z nich. Kdyby na Jupiterově měsíci Io žili nějací kartografové, byly by ze své práce zoufalí. Extrémní vulkanismus tohoto tělesa, […]
Astronomové objevili dosud nejhmotnější hvězdnou černou díru v Mléčné dráze. Prozradila ji obíhající hvězda, která se kvůli ní při svém pohybu podivně „kymácí“. Neunikla tak pozornosti mise Gaia Evropské kosmické agentury. K ověření hmotnosti černé díry byla použita data z dalekohledu Very Large Telescope Evropské jižní observatoře (ESO VLT) a dalších pozemních observatoří, podle nichž […]
Při pohledu na hvězdný pár v srdci úchvatného oblaku plynu a prachu astronomy čekalo překvapení. Hvězdné páry jsou si obvykle velmi podobné, jako dvojčata, ale v případě HD 148937 se jedna hvězda zdá být mladší a na rozdíl od druhé je magnetická. Nová data Evropské jižní observatoře (ESO) naznačují, že v systému byly původně hvězdy […]
Šest protonů v jádře, schopnost vytvářet čtyři vazby, za pozemských teplot a tlaků pevné skupenství, tak takový je uhlík. Právě on je základním stavebním kamenem veškerého života, jak jej na naší planetě známe. Nové výzkumy však ukazují, že nejen on je teoreticky schopen vytvářet živé organismy. Podle čerstvé studie by na jiných světech mohly fungovat […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz