Před letošní sezónou opustilo tým 7 závodníků, pouze jeden představoval výraznější oslabení: Nils Pollit do Bora-hansgrohe. Nahradilo je 9 lidí. Mediálně nejzajímavější byl příchod Chrise Froomea z Ineosu, ale výkonnostně byl jednoznačnou přestupovou jedničkou Michael Woods přicházející z EF Education. Vyplatil se i příchod Vanmarcka také z EF i přechod Renarda ze záložního Israel Cycling Academy.

Cyklisté izraelského týmu získali v průběhu sezóny celkem 17 vítězství. Nejvíc (4) jich týmu zajistil Ben Hermans, ale žádné z nejvyšší kategorie. Ty získali pro tým Mads Würtz Schmidt v 6. etapě na Tirreno-Adriatico, Michael Woods ve 4. etapě Tour de Romandie a především Dan Martin v 17. etapě Giro d´Italia.

Dan Martin po skvělém výkonu vyhrál 17. etapu Gira.

Martin přijel na Giro jako jednička týmu se zaměřením uspět v celkovém pořadí. Po 6. etapě s cílovým výjezdem k San Giacomo, kde byli lepší jen Gino Mäder a Egan Bernal, se propracoval na průběžné 9. místo. V 11. etapě a la Strade Bianche sice klesl na 18. pozici, ale v dalších etapách se krok za krokem vracel k první desítce. V rámci tohoto snažení nenašel v 17. etapě končící 12km cílovým výjezdem do Sega di Ala po úžasném výkonu přemožitele. V následující etapě se opět vrátil do top deset a na 10. místě celé Giro také dokončil.

V průběžném pořadí se prosadil i Alessandro De Marchi. 2. místo ve 4. etapě, když dorazil do Sestoly o 13 sekund později než Joe Dombrowski (UAE), mu stačilo na to, aby se oblékl do růžového! Užil si ho po dvě další etapy, neboť v první horské, v pořadí 6., chytil velkou ztrátu a propadl se až na 58. místo

Davide Cimolai se soustředil na úspěch v profilově méně náročných etapách. Třikrát se prosadil na stupně vítězů, z toho 2x na 2. místo, ale etapy mu dopřáno nebylo. Tak alespoň 2. místo v bodovací soutěži za Peterem Saganem. 

Davide Cimolai sice vyhrál spurt pelotonu ve 3. etapě Gira, ale bohužel pro něj nedokázali dojet Taco Van der Hoorna.

Na Tour de France přidělili týmovou jedničku na dres Chrise Froomea, ale šlo hlavně o propagační akci. Sázelo se především na Michaele Woodse, byl tu znovu i Dan Martin a o úspěch v hromadných dojezdech se měl pokoušet André Greipel. André dojel 5x do deseti, ale nejlépe na 5. místě v poslední etapě za vítězným Van Aertem. Dan Martin poté, co utratil hodně sil na Giru, mohl jen těžko pomýšlet na celkové pořadí, ale na etapový úspěch ano. Nejblíž mu byl v 18. etapě při dojezdu do Luz Ardiden, ale tady si to rozdali lídři celkového pořadí, takže to Martinovi dalo „jen“ na 5. místo 24 sekund za vítězným Pogačarem.

Odpovědnost za úspěch v celkovém pořadí tedy ležela na bedrech Michaela Woodse. Jenže jeho pád a časová ztráta hned v první etapě musel překopat týmové cíle. Na lepší než 3. místo v 8. etapě do Le Grand-Bornand to ale nedalo. Hlavním motivem se stal puntíkatý dres nejlepšího vrchaře, kde mu byli největšími soupeři Nairo Quintana (Arkéa) a Wout Poels (Bahrain). Po 14. etapě do Quillanu se do něj konečně oblékl. Ale hned v další etapě ho přeskočil Poels. Nakonec Tour ani nedokončil.

Michael Woods se po pádu v 1. etapě Tour soustředil na boj o puntíkatý dres. V 15. etapě ho měl v držení, ale hned o něj zase přišel.

Do Španělska na Vueltu už přijel tým Israela zcela bez ambicí na celkové pořadí. O etapy se měli pokoušet především Vanmarcke, Cimolai a Einhorn. Jenže na takový dílčí úspěch vůbec nedohlédli a ani jeden ze jmenované trojice se ani nedočkal konečného cíle. Na Vueltě pro tento tým nula od nuly pošla.

Nejúspěšnějším jezdcem v průběhu celé sezóny byl Michael Woods. K jeho nejcennějším patří 5. místa v celkovém pořadí na Tour de Romandie i Tour de Suisse (oboje UWT), z jednorázových 4. místo na Valonském šípu a 5. na Lutychu (oboje UWT) i olympiádě.

Jedno ze čtyř sezónních vítězství Bena Hermanse pochází z Giro dell´ Appeninno (1.1).

Ben Hermans vyhrál etapu i celý Arctic Race (2.Pro) v Norsku. Alessandro De Marchi byl nejlepší v Tre Valli Varesine (1.Pro), kde porazil i Pogačara. André Greipel byl v cíli 2x první, jednou na Mallorce při Trofeo Alcudia (1.1), kde porazil mj. Kristoffa (UAE), a jednou v etapě při Okolo Andalusie (2.Pro), kde za sebou na 2. místě nechal Hodega (Deceuninck).

Sep Vanmarcke jako stále špičkový rovinový klasikář se soustředil na jarní belgické klasiky, v nichž dosáhl na 3. místo na Omloop Het Nieuwsblad (1.UWT) za vítězným Ballerinim (Deceuninck), 4. na Le Samyn (1.1), které vyhrál Merlier (Alpecin), a 5. na Tour de Flandres (1. UWT), které se stalo kořistí Asgreena (Deceuninck). Alexis Renard dokončil na 3. místě Tour de Wallonie (2.Pro) za vítězným Simmonsem (Trek) a na 2. Sparkassen Münsterland (1.Pro) za Cavendishem (Deceuninck).

Alessandro De Marchi měl obrovskou radost poté, co se v koncovce Tre Valli Varesine (1.Pro) prosadil proti Davide Formolovi.

Greipel i Martin se rozhodli po této sezóně ukončit kariéru. Odchází Hofstetter, Cimolai i Renard. Evidentně jde o citelné oslabení. Náhradou jsou čtyři cyklisté, z nichž ovšem dva stojí za to: Jakob Fuglsang se v novém týmu, po 9 letech v Astaně, pokusí najít novou motivaci, a Giacomo Nizzolo, který přichází z Qhubeky, zajistit týmu co nejvíc úspěchů v hromadných dojezdech etap či jednorázových závodů.

Israel Start-Up Nation je projekt, jehož jedním z cílů je pozvednutí úrovně silniční cyklistiky v Izraeli. Za tím účelem budou v prvním týmu v roce 2022 jezdit 4 Izraelci a v záložním týmu Israel Cycling Academy dalších 8. Mezi jezdci dalších 7 národností bude i v následujícím roce figurovat Jakub Bouček.

André Greipel k dosavadním 156 přidal v letošní sezóně další dvě vítězství. To druhé se událo v 4. etapě Vuelta a Andalucia (2.Pro).