Utajený pohřeb Miroslava Zikmunda (†102): Na poslední cestu mu troubila tatrovka
V režimu přísného utajení se v sobotu uskutečnilo poslední rozloučení s legendárním cestovatelem a spisovatelem Miroslavem Zikmundem (†102). Na cestu za parťákem Jiřím Hanzelkou (†82) jej vyprovodil klakson jejich slavné tatrovky.
Zikmund si přál pohřeb jen v kruhu rodiny. A přesně tak se v sobotu odpoledne v obřadní síni zlínského krematoria konal. Cestovatelovu rakev zdobila vazba z lesních stromů, šípků, šišek, břečťanu a žlutých růží jako vzpomínka na jeho milovanou zahradu.
Součástí pietního aktu bylo rozloučení polárníka, cestovatele a spisovatele Petra Horkého. Zazněla píseň Divé husy od Jitky Šuranské, báseň Jana Skácela nazvanou Naděje s bukovými křídly přednesla Markéta Pavlištíková, dcera etnografa Karla Pavlištíka, Zikmundova dlouholetého kamaráda. Píseň Na horách studénky zazpívala Kateřina Pešatová.
Oblíbený cimbál
Přes obrazovku se z expedice na jižní pól loučil cestovatel Petr Horký, který natočil oceňovaný dokument Století Miroslava Zikmunda (2014). Hlavní řeč měl spisovatel a rodinný přítel Josef Holcman. „Při obřadu zazněla mimo jiné skladba Na horách studénky, neoficiální hymna kašavských besed u cimbálu, které Mirek rád navštěvoval. Odjezd rakve doprovodila argentinská lidová píseň Yerba buena, znělka, která uváděla rozhlasové relace H+Z. A opakovaně zněl klakson Tatry 87,“ přiblížila Jana Macalíková (46), dcera životní partnerky cestovatele
Vystaví smuteční stuhy
Pietní místo bylo zahrnuto květinami. „Veškeré smuteční stuhy budou vystaveny ve zlínském muzeu u kondolenční knihy a posléze archivovány. Veřejné rozloučení bychom rádi uskutečnili na jaře u hrobu,“ dodala Jana Macalíková
Vždyť jsou oba po smrti, Vy to nevíte? Nemá smysl si s nimi psát, jedině, že by jim to někdo vyřídil.