Tento článek je součástí Special reportu: Národní plán obnovy: Příležitost pro Česko
Výzkum a vývoj v Česku už brzy „nakopnou“ mimořádné miliardy z evropského post-pandemického fondu obnovy. Podpory se dočkají univerzitní výzkum kardiovaskulárních nemocí, prohloubení spolupráce mezi vědci a podniky nebo inovace ve firmách.
Když se evropské státy dohodly na speciálním novém fondu, který jim má pomoct překonat následky pandemie, nechtěly se pouze vrátit do situace před krizí. Chtěly tuto příležitost využít, aby udělaly skok dopředu, a to i v oblasti vědy a inovací.
Český Národní plán obnovy, který odemyká přibližně 180 miliard korun z nového evropského Nástroje na podporu oživení a odolnosti (RRF), se dělí do celé řady kapitol, tzv. komponent. Jedna z nich s číslem 5.2 se zaměřuje na podporu výzkumu a vývoje v podnicích a zavádění inovací do praxe. Firmám se tak rozšíří příležitosti rychleji modernizovat.
Více než polovinu z celkových 8,2 miliardy korun z této kapitoly zaplatí sám český stát, a to i kvůli tomu, že plány navazují na už rozběhlou národní výzkumnou a inovační strategii RIS3. Prodlouženou rukou státu při poskytování nových prostředků bude Technologická agentura ČR, která už nyní nabízí podporu pro výzkum, experimentální vývoj a inovace.
Nové národní zdroje poputují díky NPO například do existujícího programu TREND, který se zaměřuje na podporu průmyslového výzkumu v podnicích. Cílem jsou konkrétní aplikované výsledky výzkumů a doložení jejich uplatnění na trhu, stejně jako celkové zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti českých firem.
Jak se však ukazuje, spuštění nových „kol“ (nejen) tohoto programu se zpožďuje, což se nelíbí firmám. „Původně byla na prosinec 2021 avizována veřejná soutěž tohoto programu s plánovanou alokací několik miliard Kč. Dle současných informací je vyhlášení tohoto programu v původním termínu ohroženo, což není z pohledu podpory průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje vůbec dobrá zpráva,“ řekl za Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) Jiří Kvíz.
Podniky netrpělivě čekají také na program The Country for the Future, podpořený z evropských peněz, v rámci kterého se plánuje už čtvrtá veřejná soutěž. „Ta by měla být vyhlášena v prvním čtvrtletí 2022 a je určena výlučně pro malé a střední podniky a jejich inovační projekty. Konkrétně budou podporovány projekty zavedení inovací produktu a inovací postupů, tedy procesu výroby nebo poskytování služeb,“ doplnil Kvíz.
Oblastí, do kterých mohou nové peníze směřovat, je ale mnohem více. Projekty zaměřené na zlepšení kvality ovzduší, lepší nakládání s odpady nebo ochranu přírody a krajiny podpoří program Prostředí pro život, přístupnou, bezpečnou a chytrou dopravu pak zase program Doprava 2020+, hrazený z národních zdrojů.
Národní centra kompetence
Za speciální pozornost stojí tzv. Národní centra kompetence, program pro podporu dlouhodobé spolupráce mezi výzkumnou a aplikační sférou. Jedná se o konsorcia složená z výzkumných organizací a firem, která mají společně posunout kvalitu a efektivitu českého aplikovaného výzkumu.
„Předpokládá se mimo jiné vznik velkých komplexních aplikačně orientovaných center s mezinárodním přesahem, která budou mít potenciál ke vzniku přelomových inovací, a budou postaveny na excelentních týmech,“ uvádí Národní plán obnovy.
Vyhlášení veřejné soutěže se podle Kvíze očekává do konce roku 2021, konkrétní projekty jsou tedy zatím ve fázi příprav. „Podpořená centra by měla vytvářet poznatky s vysokým potenciálem pro přímé uplatnění v praxi a také by měla získávat významnou část svých příjmů ze smluvního výzkumu. Díky tomu dochází k posílení výzkumných a inovačních aktivit podniků,“ doplnil pro redakci Kvíz.
Národní centra kompetence ale nejsou novinkou, předchozí „souboj“ o prostředky proběhl před třemi lety, a podpory se dočkalo 13 projektů.
Patří mezi ně i Národní centrum pro energetiku, na kterém spolupracuje ostravská univerzita VŠB-TUO s více než dvacítkou dalších účastníků, a to včetně společností ČEZ nebo ŠKODA JS. V Národním centru kompetence pro letectví a kosmonautiku se zase potkávají Vysoké učení technické v Brně s Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem nebo se společností AERO Vodochody AEROSPACE.
V několika projektech se objevuje i Masarykova univerzita v Brně, která se plánuje zapojit i v budoucnu. „Máme zájem spolupracovat s našimi partnery v rozvoji inovačního ekosystému v ČR kupříkladu formou společných národních center kompetence, kdy Masarykova univerzita v rámci svého Strategického rozvojového projektu 2021+ vymezila zásadní soubor oblastí včetně biotechnologií či farmakologie,“ řekl za univerzitu David Póč, ředitel zmíněného strategického projektu.
Univerzity se připravují
Na výzkum a vývoj však Národní plán obnovy myslí i jinde. Pětimiliardový balík peněz spadá pod komponentu 5.1, zaměřenou na excelentní výzkum a vývoj ve zdravotnictví, které se přezdívá Exceles.
Peníze zamíří do specializovaných ústavů Akademie věd, soukromých výzkumných organizací nebo do vysokých škol. Konkrétně Masarykova univerzita chce podle vyjádření Davida Póče díky nim navázat na dlouhodobě úspěšné projekty z předchozích období, převážně na vědecko-výzkumných pracovištích jako CEITEC, a také podpořit spolupráci špičkových výzkumných týmů s dalšími partnery v ČR i v zahraničí.
„Za vhodný koncept programu Exceles považujeme záměr vytvořit unikátní platformu v podobě národních výzkumných institutů, které umožní spojit síly na zásadních tématech vědeckým pracovníkům ze špičkových pracovišť a také propojit výzkumnou infrastrukturu podpořenou v uplynulých letech z národních zdrojů a z evropských strukturálních a investičních fondů,“ doplnil Póč.
Brněnská univerzita je vedoucím partnerem projektu Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI), který má do budoucna například pomoct s propojením zdravotnického výzkumu s výzkumem rizikového chování lidí.
Do tohoto institutu se zapojí také pražská Univerzita Karlova. Jak zmínil Radim Špaček z jejího Odboru pro vědu a výzkum, univerzita chce být aktivní ve všech pěti prioritních oblastech programu Exceles. Mezi ty patří kromě zmíněných socio-ekonomických dopadů ve zdravotnictví také studium infekčních chorob, onkologie, neurověda a také problematika metabolických onemocnění a kardiovaskulárních chorob.
Univerzita Karlova má vedoucí roli ve vznikajícím Národním ústavu pro výzkum rakoviny. „Cílem projektu je vytvoření celorepublikové sítě pracovišť špičkového výzkumu v oblasti onkologie, která bude sdružena do ,Národního ústavu‘. Vznik takového vysoce odborného institutu s přirozenou autoritou je nanejvýš žádoucí už jenom proto, že výzkum v oblasti onkologie není v současné době nijak koordinován a je roztříštěn na jednotlivých institucích,“ napsal redakci Špaček.
Zmíněné univerzity se zapojí také do Národního institutu virologie a bakteriologie (NIVB) nebo do Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění (CarDia). Všechny tyto projekty by měly pomoct dostat český výzkum a vývoj ve zdravotnictví na novou úroveň.