Akce hrazená ze státních peněz je však sporná i z jiného důvodu. Investice se totiž po ekonomické stránce nevyplatí. O povolení akce nyní rozhoduje stavební úřad ve Slatiňanech.

Hřebčín si v roce 2018 spočítal, že za výstavbu šesti sil ke stávajícímu skladu s malou posklizňovou linkou ve svém areálu ve Škrovádu zaplatí 8,2 milionu korun, které získá od ministerstva zemědělství. 

Skladovat chce 250 tun obilí, v průměru 125 tun denně. Čistička obilí nového zařízení má fungovat jen 50 hodin za celý rok. Pokud by hřebčín skladování zajistil v komerčním skladu, vyšlo by jej to podle odhadu MF DNES při dnešních cenách maximálně na devadesát tisíc korun za rok.

„Já si myslím, že neexistuje větší plýtvání peněz daňových poplatníků, než je tato stavba. Ta ve skutečnosti při dnešních cenách vyjde tak na dvanáct milionů korun, v době obrovských deficitů veřejných rozpočtů snad nikdo nemůže přidělit dotaci na tak neekonomickou investici,“ uvedl místostarosta Slatiňan Stanislav Šťastný, jenž odmítá i umístění sila mezi rodinné domy.

Hřebčín si stavbu sila ve svém zemědělském areálu ve Škrovádu hájí. Stávající způsob zpracování a uložení jadrných krmiv je podle této státní příspěvkové organizace nevyhovující. 

„Vzhledem k stáří a kapacitním možnostem tohoto zařízení není možné na něj dlouhodobě spoléhat v tak důležité věci, a to krmivo pro starokladrubské koně bezesporu je,“ uvedl náměstek ředitele pro investice a služby pro veřejnost hřebčína Martin Lacina. 

Zároveň je podle něj i dosavadní skladování krmiva v půdních prostorách hřebčína ve Slatiňanech spojeno se značným rizikem postupného znehodnocování škůdci a plísněmi.

„Tento děj není pouze teoretický, ale každoročně jsme bohužel skutečně nuceni část krmiv zbytečně likvidovat. Na oba výše zmíněné důvody je nutno z naší strany reagovat právě touto investicí,“ uvedl.

Hřebčín sousedy ze Škrovádu nepřesvědčil

Podobné argumenty ale sousedům chystané stavby nestačí. „Investice by se hřebčínu vrátila nejdříve za osmdesát let, jde jednoznačně o nehospodárné nakládání s prostředky daňových poplatníků. Tato námitka bohužel stavební řízení ovlivnit nemůže a samotný hřebčín ji ignoruje,“ řekla sousedka budoucího sila Klára Sýkorová ze Škrovádu. 

Podle ní jde ze strany hřebčína o aroganci moci, když prosazuje v sousedství rodinných domů ekonomicky spornou industriální stavbu, která i s lávkou dosáhne výšky jedenácti metrů. 

„Jsme si vědomi, že nezúčastněnému pozorovateli se po takto velmi zjednodušené kalkulaci může jevit výše investice jako neopodstatněná, pro naši organizaci je však i vzhledem ke shora uvedenému opodstatněná a účelná,“ uvedl v písemné odpovědi Lacina.

Městský úřad ve Slatiňanech ke stavbě obdržel souhlasná stanoviska všech orgánů státní správy včetně památkářů a chrudimského odboru životního prostředí. Před dvěma roky stavbu povolil, kvůli námitkám sousedů věc nyní opět projednává. 

V novém kole stavební úřad obdržel námitky od sedmnácti lidí. Rozhodnutí městského úřadu se čekalo po doplnění projektové dokumentace hřebčínem do konce tohoto roku, k tomu ale nedojde. Slatiňanský stavební úřad totiž řízení pozastavil a vyzval projektanta sila k dalšímu doplnění předložené dokumentace.

„Projektant nedoplnil věci, na kterých jsme se dohodli. Například dveře, které by zabraňovaly prašnosti. Chyběla nám 3D vizualizace sila v terénu, něco dodali, ale ne to, co jsme chtěli,“ uvedl Šťastný.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz